Ukrajinská pobřežní stráž monitoruje Azovské moře. Zdroj: Profimedia.cz
Moskva informovala, že hodlá v Černém moři vytvořit chráněnou linii, za kterou nebudou moci proplout žádné zahraniční lodě. Rusko tak úplně znemožní ostatním zemím přístup do Azovského moře, kde je řada klíčových ukrajinských přístavů. Spojené státy se proti ruské blokádě bouří.
„Od deváté hodiny večer 24. dubna do deváté hodiny večer 31. října bude pozastavena veškerá zahraniční námořní doprava přes teritoriální vody Ruské federace,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany prostřednictvím zpravodajské agentury RIA Novosti. Za námořní linii nebudou moci proplout válečné lodě ani ostatní druhy plavidel.
Ukrajina hrozí útokem na „provokující“ lodě ruské rozvědky. V Donbasu se střílí
Britský Daily Mail informuje, že ukrajinské námořnictvo hrozí střelbou na pět ruských plavidel, která křižují Černé moře. Země jejich manévry poblíž břehu považuje za provokaci. A to v době, kdy na hranici s Ruskem, u níž se shromažďují vojska Kremlu, roste napětí.
Podle USA je taková blokáda nepřípustná, tím spíše, že Kreml k takovému kroku nikdo nevyprovokoval, uvedla agentura AFP. Americké torpédoborce sice minulý týden mířily do Černého moře, kde se měly pokusit o zklidnění napětí v regionu, v němž se ostřelují ukrajinští vojáci a proruští separatisté, prezident Joe Biden ale válečné lodě na poslední chvíli stáhl. Chystanou blokádu odsoudila i Evropská unie.
Tím, že bude Rusko monitorovat část Černého moře, kterou si nárokuje, výrazně sníží šance, že Ukrajině v případě skutečného konfliktu připluje nějaká loď na pomoc. Plánovaná blokační linie totiž počítá s tím, že se žádné zahraniční plavidlo nedostane do Azovského moře, což je část Černého moře, kterou odděluje poloostrov Krym a Kerčský průliv. V oblasti stojí řada významných přístavů včetně těch v Mariupolu, jednom z největších měst Ukrajiny.
Není to poprvé, co chce Rusko podobnou blokádu uskutečnit. I v letech 2018 a 2019 usilovalo o zahrazení Kerčského průlivu. Nyní tak ale Kreml činí v době vzrůstajícího napětí na hranici Ruska a Ukrajiny. Vladimir Putin jen pár kilometrů za hraniční linií stále nechává zhruba sto tisíc vojáků a několik tisíců kusů vojenské techniky, což představuje větší arzenál, než jaký Rusko v roce 2014 potřebovalo k anexi Krymu.
„Riziko další eskalace je evidentní,“ komentoval v úterý situaci šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Podle něj se ministři zahraničí členských zemí jednomyslně postavili za Ukrajinu a ocenili její dosud zdrženlivý přístup a snahu vyhnout se otevřenému střetu s Ruskem.
