Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko od 1. listopadu pozastaví práci svého zastoupení při NATO. Totéž bude platit pro zastoupení NATO v Moskvě. Kreml tím reaguje na události předminulého týdne, kdy NATO vyloučilo z mise osm ruských pracovníků. Podle Aliance pracovali pro tajné služby.
Rusko reaguje na krok Severoatlantické aliance ze 6. října, kdy zrušila akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u NATO. A to proto, že měli být napojeni na ruské zpravodajské služby. Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat. Jde o snížení o polovinu – ze 20 na deset pracovníků, přičemž v tomto počtu už je započítaných i osm diplomatů s odebranou akreditací.
Už tehdy Moskva varovala, že na tento akt odpoví. „Tyto kroky nám samozřejmě nedovolují dělat si iluze o možnosti normalizace vztahů a obnovení dialogu s NATO. Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Kreml nyní oznámil, že od příštího měsíce pozastaví na neurčito práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance. Přeruší i vojenskou misi NATO v Moskvě. „V důsledku účelových kroků ze strany NATO prakticky nemáme vhodné podmínky pro základní diplomatickou činnost a v reakci na akce NATO pozastavujeme práci naší stálé mise v NATO,“ citovala agentura TASS oznámení, které Lavrov učinil na tiskové konferenci.
Ruský ministr zahraničí Lavrov prohlásil, že pokud bude chtít NATO s Ruskem komunikovat, může tak učinit přes ambasádu v Bruselu. Podle ruského ministerstva je na NATO, aby jeden z velvyslanců členských zemí aliance v Moskvě plnil podobnou roli při nouzovém udržování kontaktů NATO s Ruskem.
„Komplikuje to situaci, která již tak byla obtížná. Rozhodnutí přijaté v Moskvě je více než politováníhodné. Vážně to poškodí vztahy,“ komentoval podle agentury Reuters ruský postup německý ministr zahraničí Heiko Maas po jednání se svými protějšky z Evropské unie. Zdá se mu, že ruský postup svědčí o tom, že Moskva ztratila ochotu k dialogu, kterou dříve signalizovala.
Nynější krok znamená podle agentury Reuters další zhoršení vztahů mezi Východem a Západem, které jsou na nejnižší úrovni od skončení studené války. Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž ruských hranic. Aliance říká, že je odhodlána posílit bezpečnost svých členských států ležících poblíž Ruska a znepokojených ruskou anexí ukrajinského Krymského poloostrova a ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13 tisíc mrtvých. Svou roli ve zhoršení vztahů mohlo sehrát i otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii či tuzemská kauza Vrbětice.