reklama

PŘEHLEDNĚ: Vše o kauze Vrbětice, podílu Ruska na výbuchu i diplomatické roztržce

/ fotografií

Kauza Vrbětice začala výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, pokračovala odhalením pravděpodobného podílu Ruska a jeho agentů na explozi a následným oboustranným vyhošťováním diplomatů, ke kterému se připojily i další evropské země. Spor vyvolává původně plánovaná cesta Jana Hamáčka do Moskvy. Kompletní přehled vývoje kauzy a odpovědi na všechny důležité otázky najdete v článku.

reklama

Kdo provozuje muniční sklad ve Vrběticích?

Sklad munice ve Vrběticích měla v roce 2014 v pronájmu firma Imex Group z Ostravy. Společnost se zabývala obchodem se zbraněmi a ve vrbětickém areálu si od státního podniku Vojenský technický ústav, který objekt převzal do správy v roce 2013, pronajímala šest budov. V nich skladovala zbraně, nejrůznější munici a další zboží. Sám právník firmy pro CNN Prima NEWS uznal, že i když se tam uchovávaly nebezpečné komodity, celý areál ve Vrběticích nebyl dobře hlídaný.

„Nebyl technicky problém se tam dostat, oplocení kolem jednotlivých skladů prostříhá i malé děcko,“ komentoval v rozhovoru Radek Ondruš, právník Imex Group. Areál se na mapě Česka nachází západně od centra moravské vesnice Vrbětice, jen pár kilometrů od hranic se Slovenskem.

Kde se nacházejí Vrbětice?
Kde se nacházejí Vrbětice?
Zdroj: Google Maps

Jak došlo k výbuchu v roce 2014?

Výbuchy byly ve skutečnosti celkem dva. První exploze otřásla Vrběticemi 16. října 2014 dopoledne. Tehdy vybuchla munice v takzvaném skladu č. 16, usmrtila dva zaměstnance firmy Imex Group. Další velká rána otřásla zlínským okresem 3. prosince, kdy explodovaly výbušniny ve skladu s číslem 12. Při tomto incidentu už naštěstí nikdo o život nepřišel.

K tématu

V současnosti se hovoří o tom, zda zmíněné incidenty nějak souvisí i s výbuchem muničního skladu v Bílině na Teplicku. O případ se začala okamžitě zajímat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová pro CNN Prima NEWS vypověděla, že dokonce ani nevěděla, že v obci nějaký muniční sklad je.

Proč byl ruský podíl na explozích odhalen až po sedmi letech?

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že o možném zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích diskutovali zástupci státu 7. dubna, je ale zřejmé, že české zpravodajské služby o tomto spojení věděly delší dobu.

Klíčovým vodítkem pro zpravodajské služby byl incident v britském Salisbury, kde byl v březnu roku 2018 otráven ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Podle tajných služeb Jejího Veličenstva za útokem stáli ruští agenti Alexandr Jevgenjevič Miškin a Anatolij Vladimirovič Čepiga. Tuzemská rozvědka následně zjistila, že stejné agenty zachytily v roce 2014 i české kamery, video tak využila a na základě kamerových záznamů začala prověřovat pohyb členů GRU.

K tématu

Někteří občané se domnívají, že premiér Babiš přišel se závěry vyšetřování úmyslně v rok parlamentních voleb. A to ve chvíli, kdy jeho strana ztrácí preference. Premiér si tak podle některých chtěl zajistit další plusové body ve volebním tažení. Takovému předpokladu ale odporují závěry zpravodajských služeb, které se případu Vrbětice začaly důkladně věnovat díky novým důkazům teprve loni. Babiš sám načasování odhalení vyšetřování blíže nekomentoval.

Proč jsou podezřelí ruští agenti?

Když loni začala česká zpravodajská služba prověřovat záznamy z kamer, prohledávala spisy a žádosti o vstup do země, zjistila, že se na území Česka během roku 2014 skutečně pohybovala stejná dvojice agentů, která stála za neúspěšným pokusem o Skripalovu otravu novičokem. Jmenovitě Alexandr Miškin (s krycím jménem Alexandr Petrov) a Anatolij Čepiga (alias Ruslan Boširov). Podle investigativního webu Bellingcat se na území Česka (pravděpodobně v souvislosti s explozí ve Vrběticích) pohybovalo celkem šest ruských agentů.

Špioni měli pracovat pro ruskou zpravodajskou službu GRU. Organizace je odpovědná přímo náčelníkovi ruského generálního štábu Valeriji Gerasimovovi a ministru obrany Sergeji Šojguovi, který je ve funkci už od roku 2012. Šéfem tajné služby je Igor Kostjukov.

K tématu

Součástí GRU je i jednotka 29155, jejíž součástí měli být i Miškin s Čepigou. Divize má podle Západu na starost výhradně takové záškodnické a špionážní úkoly, které mají za úkol destabilizovat Evropu a evropskou politiku.

Důkazy o Vrběticích

Je zřejmé, že by premiér Babiš spolu s ministrem vnitra Hamáčkem neukázali na Rusko, aniž by měli k dispozici dostatek informací od českých tajných služeb. „Na základě důkazů získaných našimi bezpečnostními složkami musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ oznámil premiér na tiskové konferenci 17. dubna večer.

Vzhledem k citlivosti případu ale zatím prosákl na povrch jen zlomek důkazů. K tomu hlavnímu napomohly britské tajné služby, když v roce 2018 zveřejnily fotografie dvou ruských agentů Alexandra Miškina a Anatolije Čepigy, kteří měli být zodpovědní za pokus o vraždu Sergeje Skripala.

K tématu

Česká rozvědka v tu chvíli zbystřila. Ve spisu k výbuchu ve Vrběticím se totiž nacházely fotografie těch samých mužů. Tuzemské zpravodajské služby proto začaly prověřovat, zda se ruští agenti mohli opravdu pohybovat v roce 2014 také na českém území. Tento předpoklad si vyšetřovatelé potvrdili řadou důkazů i kamerovým záznamem.

V souvislosti s kauzou probíhá momentálně trestní řízení, na řadu informací platí embargo. Veřejnost se tak zřejmě bude dozvídat další střípky z případu po dobu příštích mnoha měsíců. Informační nejistoty proto chtějí využít ruské dezinformační kanály, které se české občany snaží přesvědčit vlastní verzí případu.

Proč mělo Rusko zájem na zničení munice?

Krátce po oznámení české vlády o ruském zapojení v explozi ve Vrběticích přišli bezpečnostní experti s hypotézou, že měl incident nějakou spojitost s válkou na Ukrajině. Rusko totiž anektovalo Krym taktéž v roce 2014 a ve stejné době se na Ukrajině ostřelovali vojáci Kyjeva a proruští separatisté.

Spekuluje se o tom, že měl arzenál z vrbětického skladu nakupovat Emilian Gebrev, obchodník se zbraněmi z Bulharska, jenž údajně mohl munici přeprodávat na Ukrajinu. Zřejmě se o této snaze dozvěděly ruské zpravodajské služby, které podle vyšetřovací verze, s jakou operuje česká rozvědka, jednak tento prodej překazily a rovněž se pokusily Gebreva otrávit nervovým jedem novičok, stejně jako Skripala.

K tématu

Další vyšetřovací verze operuje s myšlenkou, že ruští agenti zneškodnili munici proto, aby nemohla posloužit Američanům. V této verzi měla být cílovou destinací vojenského arzenálu Sýrie, kde od roku 2011 probíhá občanská válka. Američané totiž podporují tamní protivládní rebely, kteří chtějí sesadit syrského prezidenta Bašár al-Asada. Rusové naopak jeho režim podporují.

Co je GRU, SVR a 29155?

Pod zkratkou GRU se skrývá název ruské zpravodajské služby – hlavní správa rozvědky. Navzdory její proslulosti ale není hlavní zpravodajskou službou Kremlu, tou je totiž SVR – Служба Внешней Разведки, ruská civilní rozvědka, která se zodpovídá přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Naopak GRU se zodpovídá „jen“ náčelníkovi ruského generálního štábu Valeriji Gerasimovovi a ministru obrany Sergeji Šojguovi. Pod GRU spadá i výše zmíněná jednotka 29155, která má na starost operace, při kterých se ruští agenti údajně snaží destabilizovat politickou i kulturní situaci v Evropě.

Jaká je souvislost exploze ve Vrběticích s otravou Sergeje Skripala novičokem?

Sergej Skripal byl dvojitý agent, který pracoval jak pro ruské, tak i britské zpravodajské služby. Na svůj život na hraně ale doplatil 4. března 2018, kdy ho spolu s dcerou otrávili ve městě Salisbury pravděpodobně dva ruští agenti novičokem. Ze svých zranění se ale ruský agent vyléčil a 18. května téhož roku opustil nemocnici.

K tématu

Britské zpravodajské služby označily za viníky pokusu o vraždu Rusko, respektive dva agenty GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu). Kreml takový útok odmítl. České zpravodajské služby následně zjistily, že stejní agenti, Alexander Miškin a Anatolij Čepiga, se pohybovali v roce 2014 také na našem území, a mohli mít proto prsty i ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Následné vyšetřování jejich předpoklady potvrdilo.

Jakou roli hraje ve vyšetřování exploze BIS a NCOZ?

BIS (Bezpečnostní informační služba) je česká zpravodajská služba, která se explozí ve Vrběticích začala zabývat ve chvíli, kdy pojala podezření, že za ni mohou ruští agenti. Závěry svého vyšetřování BIS posléze předala vládě, která je v půlce dubna oznámila médiím. K veřejnosti se ale zatím dostal jen zlomek důkazů, jaké BIS k případu nashromáždila.

NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) je český policejní útvar, který se na území celého státu zabývá odhalováním korupce, finanční kriminality, terorismu, extremismu či kybernetické kriminality. Právě příslušníci NCOZ krátce po zveřejnění informací o pravděpodobných pachatelích útoku ve Vrběticích podnikli celostátní zátah, při kterém zatkli pět lidí, členů paramilitárních skupin. NCOZ podezírá pětici z toho, že organizovala výjezdy českých občanů na Ukrajinu, kde se posléze přidávala k tamním bojům na straně proruských separatistů.

Jak a proč došlo k vyhoštění ruských diplomatů?

Kvůli diplomatickému skandálu se česká vláda rozhodla, že ze své země vyhostí některé ruské diplomaty. Vyhoštění bývá zpravidla bezpečnostní pojistkou, jelikož ambasáda cizího státu může hostit také agenty, kteří v zemi provádějí záškodnické mise.

Česko se proto rozhodlo vyhostit 18 ruských diplomatů. Ruskou stranu krok české vlády pobouřil a rozhodla se k podobnému, když vyhostila 20 pracovníků české ambasády v Moskvě.

K tématu

Jenže český ministr zahraničí Jakub Kulhánek považoval ruský přístup za nepřiměřený a oznámil, že počet diplomatů a dalších pracovníků na ruské ambasádě srovná podle stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Do konce května má ruskou ambasádu v Praze opustit 22 dalších diplomatů a 48 ostatních zaměstnanců.

Jaká je bilance diplomatů na ambasádách?

Počty českých diplomatů v Rusku a ruských diplomatů v Česku v současnosti kvůli napjaté situaci kolísají. Před provalením kauzy Vrbětice bylo v Česku 71 ruských diplomatů, po první vlně vyhošťování jich ale zemi 18 opustilo. České velvyslanectví v Moskvě posléze opustilo 20 lidí.

Nakonec se obě strany dohodly na srovnání počtu diplomatů a zaměstnanců tak, že od června bude na ruské ambasádě v Praze i na českém velvyslanectví v Moskvě pouze sedm diplomatů.Těm bude k ruce 25 administrativně-technických pracovníků a dalších 19 zaměstnanců.

Jak reaguje na kauzu Vrbětice Rusko a Vladimir Putin?

Ruské ministerstvo zahraničí označilo údajné napojení agentů Kremlu na incident ve Vrběticích za směšnou a absurdní myšlenku. Jakoukoli vinu na explozi munice v moravské obci země odmítá. K podobným názorům podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova došel i ruský prezident. „S takovými závěry kategoricky nesouhlasíme. Považujeme je za provokační a nepřátelské,“ citovala TASS slova Peskova.

K tématu

Sám Putin se přímo k vyšetřování českých zpravodajských služeb nevyjádřil. Pár dní po propuknutí kauzy ale pronesl projev k národu, ve kterém kritizoval Západ a varoval, že odpoví tvrdě na jakoukoli provokaci. Putin totiž v současnosti musí řešit hned několik krizí najednou: Tlak Západu na rychlé vyřešení napjaté situace na Ukrajině, zhoršující se stav opozičního předáka Alexeje Navalného, který přebývá v ruském vězení, a také pandemii.

Je celá kauza provokací pod taktovkou USA?

Rusko se snaží oficiálními kanály i cílenou dezinformační politikou přesvědčit Západ i české občany, že za závěry vrbětického incidentu stojí USA a jejich snaha svalit na Rusko jakýkoli evropský problém. Je pravda, že Spojené státy vyjádřily České republice v kauze podporu, jenže to ještě není důvod pro živelné konspirace.

Podporu Česku vyjádřila i Evropská unie, NATO a separátně také představitelé mnohých států světa. České zpravodajské služby postupovaly při vyšetřování kauzy po vlastní ose a na možnou spojitost s otravou Skripala či ruskými agenty natrefily vlastně náhodou, když procházely kamerové záznamy.

Jak s Vrběticemi souvisela plánovaná cesta Jana Hamáčka do Ruska?

Český ministr vnitra Jan Hamáček měl původně 19. dubna letět do Moskvy jednat o distribuci ruské vakcíny Sputnik V. Alespoň to tvrdil českým médiím. Svou cestu ale na poslední chvíli zrušil. Víkend předtím totiž s premiérem Babišem veřejnost informoval o tom, že Rusko zřejmě stojí za výbuchem skladu ve Vrběticích, a incident oba popsali jako teroristický útok.

K tématu

Přesto je pravděpodobné, že Hamáček o závěrech českých zpravodajských služeb věděl minimálně několik dní dopředu, tedy i v době, kdy plánoval svou cestu do Moskvy. Sputnik V přitom prokazatelně slouží nejen jako očkování proti koronaviru, ale také jako nástroj k šíření ruského vlivu ve světě.

Hamáček chtěl údajně vyměnit Vrbětice za Sputnik

Kolem cesty českého ministra vnitra do Moskvy za údajným nákupem vakcíny Sputnik V se vyrojila řada spekulací. Po odhalení skandálu ve Vrběticích Hamáček novinářům řekl, že cestu do Ruska do poslední chvíle nerušil, aby se stihli ze země stáhnout čeští diplomaté a agenti. A to předtím, než vyjde najevo zapojení ruských zpravodajců GRU do exploze muničního skladu v moravském městě.

Hamáčkovu verzi ale začal v třaskavém článku rozporovat investigativní reportér Janek Kroupa spolu s Kristinu Cirokovou ze zpravodajského webu Seznam Zprávy. Kroupa totiž napsal, že Hamáček měl jet do Moskvy celou kauzu Vrbětice ututlat. Ministr vnitra chtěl údajně nabídnout ruské vládě, že se o zapojení ruských agentů do výbuchu nikdo nedozví, pokud Moskva vymění české mlčení za milion dávek vakcíny Sputnik V. Tím by Rusko uniklo mezinárodnímu skandálu a Hamáček by získal plusové volební body pro ČSSD, napsal Kroupa.

K tématu

Ministr vnitra teorii Seznam Zpráv označil za absurdní a hodlá na Kroupu podat trestní oznámení. Hamáček navíc požaduje odškodnění 10 milionů korun. Na stranu ministra vnitra se postavil premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Jakub Kulhánek. „Nechápu a nevím, jak by mohl vicepremiér nebo jakýkoliv člen vlády chtít nabízet do Moskvy, že ututlá případ Vrbětice za situace, kdy bylo zřejmé, že informace o vrbětické kauze jsou už mezi novináři. Když chcete něco zobchodovat, musíte mít co,“ řekl Kulhánek pro CNN Prima NEWS.

Projev prezidenta Zemana k Vrběticím

Týden od doby, kdy premiér Andrej Babiš odhalil na tiskové konferenci šokující pozadí kauzy Vrbětice, vyjádřil se k tématu v pořadu Partie Terezie Tománkové také prezident Miloš Zeman. Hlava státu se nepostavila za stanovisko českých zpravodajských služeb, ale začala celou kauzu zpochybňovat.

Zeman prohlásil, že neexistují přímé důkazy, které by dokazovaly zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích. Vláda by proto podle něj měla počkat s diplomatickými reakcemi až do chvíle, kdy bude případ u konce. „Počkejme tedy bez hysterie a spekulací na výsledky vyšetřování a potom teprve rozhodněme,“ řekl Zeman, který se s BIS shodl pouze na tom, že se ve Vrběticích skladovala munice určená pro bulharského obchodníka se zbraněmi.

K tématu

Zemanovo vyjádření se v Česku setkalo se silnou negativní odezvou. Opoziční poslanci jeho slova zkritizovali s tím, že zbytečně nahrávají ruské verzi případu. „Po dlouhém čekání nám prezident Zeman opět ukázal, že v těžkých chvílích nutně postrádáme hlavu státu, která se postaví na stranu občanů,“ komentoval prezidentův projev například předseda STAN Vít Rakušan. Řada lidí také odsoudila, že byl Zeman v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hrubý vůči moderátorce.

Ruské weby naopak slova českého prezidenta přijaly s nadšením. Informaci, že Zeman není přesvědčený o tom, že by za explozí ve Vrběticích stáli ruští agenti, rozšířily i přední ruské zpravodajské agentury Interfax a TASS.

Vyšetřování výbuchů muničního skladu

I když české zpravodajské služby operují v souvislosti s kauzou Vrbětice jen s jednou vyšetřovací verzí, veřejní činitelé závěry rozvědky tlumočili mnoha různými způsoby. Premiér Babiš zprvu ohlásil, že výbuch v muničním skladu, při kterém zemřeli dva lidé, byl teroristický útok na Česko. Později ovšem svá slova zmírnil, když řekl, že se jednalo jen o útok na zboží. Tedy že si na území Česka vyřizovali své účty ruští agenti s bulharským obchodníkem se zbraněmi. Právě označení „zboží“ ale veřejnost tak pobouřilo, že vzal premiér svá slova zpátky.

Názorovou roztříštěnost mezi politiky v pohledu na celou kauzu potvrdil i prezident Zeman. Hlava státu v pořadu Partie prohlásila, že neexistují důkazy o spojitosti ruských agentů a výbuchu ve Vrběticích.

Na kontroverzní Zemanův projev reagoval o den později ministr vnitra Hamáček, který se snažil stanovisko vlády finalizovat. „Pokud vím, tak v kauze existuje jedna vyšetřovací verze, ta je spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155,“ prohlásil Hamáček a vyvrátil tak prezidentova slova, že zpravodajské služby pracují s více vyšetřovacími verzemi výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Nové příznaky covidu: Nejen vředy v puse. Pacienti mají potíže podobné kocovině

Nové příznaky covidu: Nejen vředy v puse. Pacienti mají potíže podobné kocovině

Mezi široce známé příznaky onemocnění COVID-19 patří kašel, dušnost, zvýšená teplota nebo ztráta čichu či chuti. Koronavirus může způsobovat i únavu, bolesti hlavy nebo průjem. Nyní lékaři z Bengaluru v indickém státě Karnátaka uvedli, že příznakem infekce může být také extrémní sucho v ústech a další potíže spojené s ústní dutinou, informoval web The Sun.

Nominace všech týmů na MS v hokeji. Která soupiska budí největší respekt?
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Další vlna rozvolňování. Co všechno se příští pondělí změní?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

I nejvíce nakažený okres roztočil pípy, výčepní z Opavska očkování moc nevěří
Další články
reklama
reklama