Rusko hoří, úřady mlčí. Drony zasáhly už i běžný život, Kreml vsadil na „sovětskou“ cenzuru
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajinské drony útočily na ruské rafinerie.
Nedostatek paliva hlásí už 25 ruských regionů.
Lidé si na obranu před útoky vybírají peníze sami.
Proč cenzura v Rusku prohlubuje nedůvěru ve stát?
Ukrajinské drony v květnu podnikly rekordní sérii útoků na ropné rafinerie a podle analýzy webu The Kyiv Independent se začaly citelně propisovat do ruské ekonomiky i běžného života obyvatel. Výpadky výroby pohonných hmot, fronty u čerpacích stanic a rostoucí kritika protivzdušné obrany ukazují, že válka se pro miliony Rusů stala každodenní realitou. Kreml na situaci reagoval cenzurou, ta ale podle analýzy spíše prohloubila nedůvěru veřejnosti ve stát. Ukrajina útočí v hloubi Ruska stále častěji. K posledním úderům došlo v úterý, kdy se nad Moskvu dostaly desítky dronů.
Na konci května zveřejnil telegramový kanál z Volgogradu neobvyklou výzvu. Místní jednotky, které mají za úkol sestřelovat ukrajinské drony, žádaly obyvatele o peníze na vybavení, například vysílačky, laserová ukazovátka nebo maskovací sítě. Potřebovaly 151 400 rublů, což je zhruba 41 300 korun. Během několika dní se jim podařilo vybrat 13 300 rublů, tedy necelých 3650 korun. Stát, který svým občanům slíbil, že se jich válka nikdy nedotkne, je nyní žádal, aby si sami financovali vlastní protivzdušnou obranu, a Rusové na to příliš ochotně nezareagovali, píše v analýze web The Kyiv Independent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina může válku vyhrát. Ruskou armádu lze porazit zezadu, míní expert
Tato událost dobře ilustruje, co se v květnu 2026 v Rusku dělo. Ukrajinské drony s dlouhým doletem podnikaly nejintenzivnější sérii útoků na ropné rafinerie od začátku války. Jen v květnu provedla Ukrajina 16 útoků na ruské ropné rafinérie – což je podle výpočtů agentury Bloomberg měsíční rekord od začátku války.
Zvlášť významných bylo pět událostí:
8. května zasáhly drony již potřetí za dva týdny rafinérii Lukoil-Permnefteorgsintez – jednu z největších ruských ropných rafinérií, vzdálenou více než 1 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Po sérii zásahů byl závod odstaven.
17. května zasáhly drony Moskvu a její okolí: podle starosty Sergeje Sobjanina se na útoku podílelo více než 120 dronů, což je podle veřejně dostupných zpráv rekordní počet za jeden den v historii hlavního města; moskevská ropná rafinerie v Kapotně po útoku pozastavila rafinaci.
18. a 20. května, dvakrát během jednoho týdne, byla zasažena ropná rafinerie v Kstově nedaleko Nižního Novgorodu – čtvrtá největší v Rusku a druhá největší co do produkce benzínu; jednotka, která zajišťuje více než polovinu její kapacity, byla odstavena.
27. května hořela ropná rafinerie v Tuapse u Černého moře.
29. května po útoku vzplála ropná rafinerie ve Volgogradu.
Dopady ukrajinských útoků začaly být citelné v celém Rusku. Už ve třetím květnovém týdnu rafinerie s celkovou kapacitou přes 83 milionů tun ročně, tedy téměř čtvrtina ruského rafinérského průmyslu, zcela zastavily nebo výrazně omezily výrobu. Tyto závody přitom vyráběly více než 30 procent benzínu a zhruba čtvrtinu nafty v Rusku.
Čtěte také
Podle agentury Bloomberg klesla nabídka benzínu AI-95 v evropské části Ruska na třetinu loňské úrovně, velkoobchodní ceny vzrostly o více než 20 procent a vláda zakázala vývoz leteckého paliva i většiny druhů benzínu. Nedostatek pohonných hmot, který byl na začátku června hlášen v 15 regionech, se během necelého týdne rozšířil už do 25 regionů. Fronty u čerpacích stanic a přídělový systém se objevily i v Moskvě.
Ukrajina útočí v hloubi Ruska stále častěji. V noci na úterý ruská protivzdušná obrana sestřelila 419 ukrajinských dronů, a to i nad Moskvou a jejím okolím. Drony mířily především na anektovaný Krym, na sousední ruský Krasnodarský kraj a na oblast hlavního města Moskvy. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin uvedl, že síly protivzdušné obrany údajně sestřelily asi 50 dronů mířících k hlavnímu městu.
Ruské telegramové kanály mezitím zveřejnily videa dronů přelétajících nad Moskvou. Podle agentury Unian se také objevují zprávy o výbuších a požáru v Jegorjevsku a také o dvou zásazích v Dubně v Moskevské oblasti. Informace ale nelze nezávisle ověřit.
Kritika na domácí scéně narůstá
Web The Kyiv Independent analyzoval více než tisíc příspěvků o útocích ukrajinských dronů a raket z přibližně 140 regionálních telegramových kanálů ve 35 ruských regionech. Šlo především o místní zpravodajské a krizové kanály, které pro mnoho obyvatel ruských provincií představují hlavní zdroj informací. Analýza zahrnovala také reakce a komentáře čtenářů zveřejněné v době nejvýznamnějších útoků.
Podle analýzy údery Rusy rozčilují, dráždí a vyvolávají v nich pocit neklidu. Hněv Rusů ale není namířen pouze, ani primárně, proti Ukrajině, ale dovnitř, proti vlastnímu státu. Nejčastějším tématem v komentářích byla kritika protivzdušné obrany. Objevovaly se komentáře typu: „Údajně sestřelili drony, ale Lukoil nějak hoří.“ Následovaly stížnosti na úřady: „Kreml má protiletecký kryt, ale co máme dělat my, obyčejní smrtelníci?“ A objevily se také narážky na slibovanou odvetu: „Slibovali, že 14. května vypálí Kyjev do základů – pořád čekám.“
Čtěte také
Navíc se zdá, že Rusové začínají být z války unavení. „Tohle se už táhne pátým rokem a konec není v dohledu. Komu se tím zlepšila situace? Samé otázky a žádné odpovědi. A k tomu všemu vás mohou zavřít jen za to, že se ptáte – dokonce i lajkování příspěvků je teď hrozbou,“ uvedl jeden ze čtenářů moskevského veřejného kanálu. To potvrzují i sociologické údaje. Podle květnového průzkumu Levadova centra se totiž 6 z 10 Rusů domnívá, že je čas přejít k mírovým jednáním. Tento podíl sice oproti svému vrcholu poklesl, ale dlouhodobý trend ukazuje znatelnou akumulaci únavy.
Rusko reaguje cenzurou
Ruské úřady reagují především cenzurou. Guvernér Volgogradské oblasti například zakázal zveřejňovat jakékoli neoficiální informace o útocích dronů a místní televizní stanice musely na tento zákaz upozorňovat ve vysílání. Právě samotné zavedení informačního embarga se tak stalo jednou z hlavních zpráv.
Po útoku na Moskvu bylo federálním televizním stanicím doporučeno, aby o jeho následcích „informovaly jen v minimální míře“. Během náletů se v regionech vypíná mobilní internet a lidé, kteří se během poplachu nemohou dovolat svým příbuzným, se o útoku dozvídají „nejprve ze zahraničních zdrojů, jako za sovětských časů“, jak ironicky poznamenal jeden komentátor.
Paradoxem je, že cenzura má opačný účinek, než Kreml zamýšlí. Když úřady tvrdí, že rafinerie funguje normálně, přestože lidé na vlastní oči vidí požár nebo výbuchy, jejich důvěra ve stát dál klesá. Zároveň se tím narušuje obraz Ruska jako silné a nedotknutelné země, která je schopná vést válku bez větších problémů, stojí v analýze.
Čtěte také
Z psychologického hlediska se válka pro miliony Rusů v Permu, Kstově nebo Volgogradu poprvé stala součástí každodenního života. Už ji nesledují jen v televizi, ale zažívají ji prostřednictvím leteckých poplachů, uzavřených letišť, výuky dětí na dálku nebo front u čerpacích stanic.
The Kyiv Independent zároveň podotýká, že samotné útoky ani nespokojenost obyvatel režim nesvrhnou ani válku neukončí. Dosahují ale něčeho, co se dosud nepodařilo ani sankcím, ani zprávám z fronty – přenášejí dopady války přímo do Ruska, jeho ekonomiky, měst i každodenního života obyčejných lidí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Řidiči kamionů v Rusku se stávají lovnou zvěří. Ukrajinci udělali z dálnic peklo na zemi
vaclav.cerny@iprima.cz
