Útok Ukrajinců v Kurské oblasti
Rusko má plán pro případ, že by se dostalo do otevřeného konfliktu se státy Severoatlantické aliance (NATO) či jinými zeměmi, a to včetně těch spojeneckých. Informoval o tom list The Financial Times. Ten se dostal k seznamu míst, na něž by země mohla vyslat taktické jaderné střely. Podívejte se, které lokace jsou v ohrožení.
Hlavní roli v ruském plánu má jeho námořnictvo. Lodě Kremlu jsou schopné nést jaderné hlavice, které by v případě nutnosti mohly odpálit i na oblasti, které s Ruskem přitom nijak nesousedí.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko chce zakázat počítačovou hru z Brna. Podle úřadů podněcuje nenávist vůči tamní vládě
S mapou potenciálních cílů přišel list The Financial Times. Podle jeho informací byla vytvořena mezi lety 2008 až 2014. Rusové prý zároveň soudí, že nejlepší způsob, jak případně ohrozit své rivaly, je právě pomocí námořnictva a jaderných hlavic na palubě lodí. Ty považuje Kreml za „mnohem lépe manévrovatelné“.
Útok Ukrajinců v Kurské oblasti? Expert řekl, v jakém případě může Rusko použít jaderné zbraně
Pokud by ukrajinská armáda obsadila Kurskou jadernou elektrárnu, Rusko by mohlo zvažovat použití jaderných zbraní. Jeho doktrína to umožňuje, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Alexej Leonkov, známý ruský vojenský expert a redaktor časopisu Arsenal Otěčestva. Podle jeho slov je obtížné odhadnout, kdy se ruským silám podaří vytlačit Ukrajince z Kurské oblasti zpět za hranici.
Nejblíže „na ráně“ je podle FT Estonsko s jedním cílem. Hned pětice potenciálních míst k zásahu mají mít prezident Vladimir Putin a spol. v Německu. Jde přitom o mix přístavů, tak i vnitrozemských míst. Zásah by mohl schytat například centrum pro výcvik speciálních sil či radar. Hrozba může viset i nad sousední Francií.
Ruská flotila v Baltském moři by se mohla zaměřit i na Norsko, a to včetně námořní základny v Bergenu. Země ve Skandinávii by obecně mohla být častým cílem Ruska. Podle mapy uveřejněné FT by totiž další cíle mohla mít ruská flotila v Severním moři. Ta by se mohla zaměřit i na několik lokalit ve Velké Británii včetně ponorkové loděnice v Barrow-in-Furness na severozápadě Anglie.
Mezi plánované cíle Rusů by mohlo patřit také Turecko, a to má Ankara s Moskvou udržované vztahy, leč poměrně specifické. Možnou hrozbu by mohly pocítit také Rumunsko a Bulharsko.
Žádná Ukrajina, zato spojenci
Může ale překvapit, že se do hledáčku Rusů dostali i někteří jeho spojenci. Pokud by vypukl rozsáhlý konflikt, Rusko si za své cíle označilo i místa v Ázerbájdžánu či Íránu, ačkoliv s těmito státy dlouhodobě spolupracuje.
Stejně tak má mít ruský prezident Vladimir Putin připravené scénáře pro možný boj s Čínou či Severní Koreou. Příliš pak nepřekvapí, že mezi možné cíle bylo zařazeno hned několik míst v Japonsku a také jedna lokalita na jihu Jižní Koreje.
Zajímavostí je, že ve zmiňovaném plánu Rusů zcela chybí Ukrajina a potenciální jaderný úder na ni. Putin v posledních letech na pozadí své invaze na Ukrajinu často hrozí útokem nejničivější zbraní, kterou zatím lidstvo vytvořilo.
Podle FT je jasné, že by Rusko při válce se státy NATO útočilo na civilní cíle a kritickou infrastrukturu, tak jako to činí na Ukrajině.
