Italský trenér Franz Gamper dovedl společně s Tomášem Bankem českou lyžařku Ester Ledeckou ke dvěma čtvrtým místům v super-G a ve sjezdu na únorovém mistrovství světa v Cortině d'Ampezzo.
V super-G scházelo Ledecké, olympijské vítězce z Jižní Koreje 2018 v této disciplíně, šest setin sekundy k bronzu Američanky Mikaely Shiffrinové a 53 setin ji dělilo od zlata Lary Gutové-Behramiové ze Švýcarska. Ve sjezdu chybělo k titulu mistryně světa 44 setin sekundy, získala ho Švýcarka Corinne Suterová, a na stupně vítězů sedm setin na její krajanku Laru Gutovou-Behramiovou.
O tom, zda bude Gamper pokračovat v realizačním týmu české sjezdařky, se mělo rozhodnout v prvním dubnovém týdnu po soustředění nedaleko jihotyrolského Merana na severu Itálie. „Kdyby to záleželo jen na mně, bylo by všechno jasné. Není to o tom, jestli pracovat, nebo nepracovat s Ester. Ona je skvělá a je báječné s ní trénovat. I olympiáda mě láká, ale musím se poradit s rodinou a také už nejsem nejmladší,“ naráží Franz Gamper na svůj věk 68 let v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Pane Gampere, budete v příští sezoně 2021–2022 v realizačním týmu Ester Ledecké?
(smích) To je dobrá otázka, ale… Měli bychom pokračovat, jenže… Přiznám se, že jsem se ještě zcela nerozhodl. Musím si totiž také promluvit se svou rodinou. Myslím, že to celé uzavřeme v dubnu. Příští týden budeme s Ester opět trénovat a budeme mít dost času, abychom to rozhodli.
Příští sezona je olympijská. Znamená to pro vás motivaci navíc?
Ale ano, jasně že je to lákadlo, olympiáda vždy přináší náboj. Ale skutečně musím vše nejprve vyřešit s rodinou. Ta je pro mě vždy na prvním místě. Ano, ještě jsme tu společnou práci nedokončili, ale… Bude také záležet, jak bych musel cestovat po světě.
A musel byste?
Asi ano, protože je to vždy lepší, jak pro závodníka, tak i pro trenéra. V právě skončené sezoně 2020–2021 to bylo o něco snadnější, protože se kvůli pandemii koronaviru trénovalo převážně v Alpách a také se tam konala většina závodů. Nemohlo se jet do Ameriky, toho cestování nebylo tolik. Jenže pokud by se vše vrátilo do normálu, zřejmě by to znamenalo odletět už v létě na soustředění do Jižní Ameriky. Na začátku sezony pak na závody do USA a Kanady. Takže to musím ještě všechno promyslet.
Jsem lyžařský trenér, práce mě baví. A s Ester o to víc. O tom nemusíme vůbec mluvit. Ale už také nejsem nejmladší, vždyť je mi 68 let. A mohl bych si užívat domova. Čtyřicet let jsem skoro pořád na cestách.
A máte ještě vůbec chuť po tolika letech?
Toť otázka. (smích) Ale logicky ano, protože jsem lyžařský trenér, ta práce mě baví. A s Ester o to víc. O tom nemusíme vůbec mluvit. Ale už také nejsem nejmladší, vždyť je mi 68 let. A mohl bych si užívat domova. Čtyřicet let jsem skoro pořád na cestách. Musím to vyřešit sám v sobě. Není to o tom, jestli pracovat, nebo nepracovat s Ester. Tam to mám vyřešené. Ona je skvělá a je báječné s ní trénovat.
Tedy 50 na 50, nebo spíš 70 na 30, že budete pokračovat?
(smích) To kdybych věděl. Přiznávám, že zatím doopravdy nevím. Proto mám teď pár dnů čas, abych se rozhodl. Jsem trochu pod tlakem svých dětí, které chtějí, abych šel jako děda lyžovat s těmi jejich dětmi. Pokud by šlo jen o práci, dělal bych to velmi rád. S Ester by byla celá sezona velmi vzrušující. Od přípravy až po závody, samozřejmě s vrcholem na olympiádě.