Když se z Evropy stalo v březnu epicentrum pandemie koronaviru, jednotlivé státy si uvědomily, že na nástup krize nejsou připraveny. Alespoň co se týče ochranných prostředků pro zakrytí úst a nosu. Potvrzují to data Eurostatu mapující dovoz roušek ze třetích zemí. Koronavirus tak v nedbalkách Českou republiku spíše nezastihl, přestože jejich nákupy raketově rostly až v dubnu. Šturmovat začalo také Německo, Rakousko nebo Slovensko.
Pokud bychom měli posuzovat rychlost reakce na nástup pandemie koronaviru v Evropě objemem dovozů roušek do jednotlivých zemí Evropské unie, pak by Česká republika patřila mezi vůbec ty nejbystřejší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, který mapoval import roušek do EU ze třetích zemí. Zatímco Česko ještě v únoru dovezlo roušky za necelé dva miliony eur, v březnu to bylo již téměř za 21 milionů. Tedy asi 10,5krát více. Předčilo tak dokonce Itálii, která importy z měsíce na měsíc zvýšila ani ne desetinásobně. Podobně rychle jako Česká republika reagovalo ještě sousední Slovensko.
Údaje Eurostatu přinášejí informace o vývoji dovozu roušek do EU za první pololetí tohoto roku. V absolutních číslech mu vládlo Německo, které dovezlo ochranu úst a nosu za 4,4 miliardy eur. Druhá Francie utratila za nákup roušek ze zemí mimo EU 3,43 miliardy, třetí Itálie 1,75 miliardy eur. Česká republika pak od ledna do června dovezla roušky za 289 milionů eur (asi 7,8 miliardy korun), stejně jako Polsko a jen o zhruba 40 milionů eur (1,1 miliardy korun) méně než Rakousko.
Devětkrát více než loni
Jak vážně si členské státy Evropské unie hrozbu koronaviru uvědomovaly, dokazuje srovnání dat za prvních šest měsíců letošního roku s rokem 2019. Za celých loňských dvanáct měsíců EU dovezla roušky za 1,63 miliardy eur (kolem 44 miliard korun), letos to od ledna do června bylo 14,66 miliardy eur (přes 395 miliard korun). To znamená, že jen za první pololetí roku 2020 státy Evropské unie vydaly za roušky ze třetích zemí téměř devítinásobek toho, co za celý loňský rok.
Peněžní hodnota ovšem nic nevypovídá o tom, kolik roušek se do EU skutečně dostalo. Podíváme-li se na fyzický objem, pak Česká republika dovezla ještě v březnu asi dvojnásobek roušek v porovnání s běžnými měsíci. Tedy přes 450 tun, zatímco v únoru to bylo kolem 220 tun roušek. Česko navíc bylo jednou z mála zemí, které v březnu dovezly více roušek než v únoru.
Italský klídek
Je až paradoxní, že Itálie dokonce v březnu dovezla roušek méně než v předchozím měsíci. Do jisté míry to lze vysvětlit kvalitním předzásobením, ovšem data půl roku nazpět naznačují, že se objem importu v březnu letošního roku nacházel spíše na podprůměrných hodnotách. Od dubna však nejen Itálie, ale i další země Evropské unie zaznamenaly raketový nárůst objemu dovážených roušek. Největší meziměsíční skok zaznamenalo Řecko a Slovinsko, které v dubnu obstaraly pěti až šestinásobek toho, co v březnu.
Výrazně se také proměnila teritoriální struktura importu roušek do Evropské unie. Bez ohledu na koronavirovou pandemii je členské země evropské sedmadvacítky dovážejí nejčastěji z Číny. Za normálních okolností pochází téměř dvě ze tří importovaných roušek právě z nejlidnatější země světa. Přes 8 % zaujímal Vietnam, 4,5 % Tunisko a 5,6 % Velká Británie. Během prvního letošního pololetí ale došlo k dramatickému nárůstu významu Číny, když její podíl na dovozech roušek do EU přesáhl 92 %. Druhý Vietnam se nedostal ani na dvě procenta.