Papež František sám v okně ve Vatikánu
Papež František a s ním i miliony věřících zažijí nejzvláštnější a nejsmutnější velikonoční svátky za posledních více než dva tisíce let. Ve Vatikánu, v sídle katolické církve, skutečně zvažovali, zdali se dají Velikonoce přeložit. Tak jako olympijské hry, mistrovství Evropy ve fotbale, či mnohé jiné sportovní akce. Zní to neuvěřitelně, stejně jako je v této době pandemie koronaviru téměř všechno neuvěřitelné.
Odpovědná kongregace ve Vatikánu však později oznámila: Nejde to. Stejně jako nejdou a nefungují zpovědi po telefonu. Kněze sice není vidět, ale přesto by takový „systém“ porušoval zpovědní tajemství. A tak si nyní svět klade otázky, které by se ještě před dvěma měsíci považovaly za groteskní.
Ani války, ani zemětřesení, ani jiné katastrofy nikdy předtím nedokázaly to, co nemoc COVID-19. Nestalo se, aby se Vatikán nezaplnil věřícími, aby papež z balkonu nepronášel modlitby. Tentokrát se Vatikán ani Řím nezaplní, lavičky zůstanou prázdné, dalo by se říct, že to budou Velikonoce duchů. Z tichého a prázdného Vatikánu už přece jen existují fotografie, na kterých papež František „káže“ prázdnému náměstí svatého Petra. Všem připadá tento pohled bizarní, stejně jako to, když se poutníci snad ze všech koutů světa neprodírají podél řeky Tibery. Věčné město, jak se Římu přezdívá, oněmělo, ztratilo vášeň i svého ducha. Je klidné, smutné, aniž by chtělo takové být. A všichni věří, že už se to nikdy v budoucnu nestane.
Vatikán se mediálně modernizoval
Už 27. března přišlo varování a s ním předtucha, že letošní Velikonoce budou zvláštní, bez lidí. Tehdy se papež František modlil na Svatopetrském náměstí za vymýcení koronaviru. Sám, bez přítomnosti věřících. Na balkoně vedle něj byl středověký krucifix z kostela San Marcello, který připomíná konec moru v Římě z roku 1522. Před těmi dvěma týdny pršelo, když papež požehnal zastrašenému světu, dlažební kostky pod kapkami deště ještě více ztmavly, což okamžiku dodalo ještě působivější tajemno. Přesto šlo o jediný světlý bod v černých mracích a silném větru. Byla to ikona izolace a křehkosti, přesto v ní byla síla. Na televizních obrazovkách ji sledovalo 17 milionů Italů, přenášelo ji i 180 televizních stanic z celého světa.
„Papež František však na balkoně nebyl zase až tak úplně sám. Společnost mu dělali spolupracovníci z mediální sekce Vatikánu. Filmovali ho ze všech úhlů, dokonce i ze střechy Berniniho kolonády. Pro všechny to byla zkouška na Velikonoce,“ popsal přímo z Říma Oliver Meiler, zpravodaj německého deníku Süddeutsche Zeitung. Teď během velikonočních svátků bude záležet především na jejich šikovnosti, zda se dostanou přenášené obřady do celého světa, do srdcí těch, kteří musejí zůstat „uzamčení“ doma.
„Telematické komunikační prostředky“, takto poněkud zastarale nazývá Vatikán platformu, na které bude o víkendu vysílat. Přesto je znát, že se život kolem papeže v posledních letech mediálně zmodernizoval. A věřící ocení, že se Vatikán dobře připravil na nouzový stav, při kterém bude papež František „sám doma“.
ČTK
Česká tisková kancelář
Nejčtenější
Doporučujeme
