O peníze jde až v první řadě. Podle vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd cesta ke schopným lidem v politice vede přes zvyšování platů obecních zastupitelů. Zdroj: Profimedia.cz
Politika má punc nekalosti, zákulisního intrikaření, korupce nebo činnosti, do které se vrhají jen neschopní či naopak všehoschopní lidé. Přitom jde o řemeslo jako každé jiné a mělo by být náležitě zaplaceno. K takovým závěrům došli vědci IDEA, think tanku Národohospodářského ústavu Akademie věd, ve své studii.
Hned na úvod je třeba říci, že výzkum byl autory Filipem Pertoldem a Jánem Palgutou prováděn pouze v prostředí komunální politiky. Vědci se tedy zaměřovali na vliv úrovně platů na ochotu Čechů, Moravanů a Slezanů kandidovat ve volbách do obecních zastupitelstev a chtěli zjistit, zda vyšší odměňování za práci pro ves nebo město vede k vyššímu podílu kandidátů i zvolených zastupitelů z řad více kvalifikovaných lidí.
A zjištěná skutečnost je možná překvapivá. Ukázalo se totiž, že zvýšení platů komunálních politiků o deset procent vede ke zvýšení podílu zvolených zastupitelů s vysokoškolským vzděláním s magisterským titulem o 1,6 procentního bodu. Na podíl vysokoškoláků s inženýrským titulem mezi zvolenými zastupiteli naopak úroveň odměny za práci v komunální politice vliv nemá.
Na politicích nešetřeme
Poměrně silnou kauzalitu lze pozorovat v případě vlivu platů obecních zastupitelů na výběr kandidátů z hlediska jejich profesní dráhy. „Odhadujeme, že desetiprocentní zvýšení platů zastupitelů vede ke zvýšení podílu manažerských, odborných a administrativních profesí mezi zvolenými zastupiteli o sedm procentních bodů,“ píší autoři studie. Dodávají, že nenašli efekt platů zastupitelů na věk zvolených zastupitelů ani podíl zastoupených žen. Vůbec největší vliv na ochotu podílet se na věcech veřejných má plat starostů. Ze studie vyplynulo, že jejich zvýšení o desetinu vede k nárůstu podílu manažerů mezi starosty o 20 procentních bodů.
Snižme platy poslancům až o 22 tisíc korun měsíčně, prosazuje ministryně Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce snížit platy ústavních činitelů. V pondělí uvedla, že návrh, který představila už v květnu, poslala do připomínkového řízení do ostatních resortů. Očekává, že ho poté schválí vláda a podpoří ho i opoziční poslanci z řad Pirátů. Například poslancům by se tak plat snížil až o 22 tisíc korun měsíčně ze současných 90 800 korun.
Výzkumníci také zjistili, že odměny lokálních politiků mají přímo úměrný dopad na politickou soutěž. Ukázalo se, že pro přilákání jednoho dodatečného politického uskupení do volebního klání je třeba zvýšit platy představitelů samosprávy přibližně o pět procent. Jinými slovy, pro zapojení vzdělaných a zkušených lidí do místní politiky je třeba zvýšit odměny zastupitelů násobně více než pro vznik dodatečného kandidujícího uskupení. Na počet kandidátů obecně má také vliv velikost obce. Zatímco v těch s 10 až 20 tisíci obyvateli se o místo zastupitele uchází průměrně 8,8 kandidáta, v obcích do tisíce lidí je to jen 2,2.
Sami autoři upozorňují, že výsledky studie mají omezenou vypovídací schopnost. To znamená, že je nelze libovolně aplikovat na jakoukoli úroveň voleb. Do jisté míry se však dá očekávat, že podobně bude vztah mezi výší platů politiků v samosprávách a kvalifikovaných a zkušených kandidátů i zvolených zastupitelů fungovat rovněž v krajských volbách. „V obecnosti naše závěry na kraje přenést lze, ideologická rovina politiky je tam totiž také omezená. Takže podle mého názoru, pokud budou krajští politici špatně placení, kvalifikovaní lidé o kandidaturu nebudou mít zájem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Filip Pertold, spoluautor zmiňovaného výzkumu.
V Česku jako v zahraničí
Podle něj také není možné říci, jaká by byla optimální úroveň platů municipálních politiků, aby se o místa na kandidátkách ucházel optimální počet kandidátů s optimálním vzděláním a zkušenostmi, což by se mohlo projevit do zefektivnění fungování veřejné správy. „Dovedu si představit, že by se dalo porovnávat odměňování politiků s ohodnocením kvalifikované práce v soukromém sektoru, protože právě tam následně odcházejí. Legislativně to ale asi nelze ošetřit,“ dodal Pertold. Připomněl také, že aktuálně se platy politiků odvíjejí od výše průměrné mzdy, což je podle něho „asi nejdosažitelnější z rozumných řešení“. Preferoval by ale, aby se poměr o něco navýšil a aby se v platech politiků lépe odrážel co nejaktuálnější vývoj. „Tedy aby tam nebylo časové zpoždění, které tam dnes je,“ uzavřel Filip Pertold.
V neposlední řadě Palguta s Pertoldem zjistili, že se Česká republika v této oblasti neliší od ostatních zemí. Odkazují se například na italské studie z let 2009 a 2013. Také v Itálii se potvrdilo, že zvyšování platů politiků vede ke kandidatuře a zvolení kandidátů s vyšším vzděláním i odbornější profesní dráhou. Ti jsou pak následně schopni nejen zefektivňovat fungování obcí, ale i snižovat obecní výdaje spojené s administrativním chodem municipalit. V Brazílii se dokonce ukázalo, že na funkce obecních zastupitelů aspirují nejen vzdělanější, ale i bohatší občané.
