Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR, informovalo v pondělí ministerstvo financí.
Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, lze tak předpokládat, že rozpočet projde.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 % na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 % na 1,104 bilionu korun.
Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy korun stála podle ministerstva financí i nadále především menší omezení související s covidem a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly podle úřadu daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o více než 17 %. Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje například v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, uprchlická krize pak vedla k růstu humanitární pomoci, uvedlo MF.
„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo deseti miliard. Schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard proti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ řekl v pondělí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na výdajové straně rozpočtu pokračuje podle něj třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském roce, uvedl.
K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 12,1 %) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 10,2 % příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy korun).
Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy korun, i když bylo navýšeno životní a existenční minimum, dávky na bydlení, došlo k mimořádné valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a stát platil solidární pomoc uprchlíkům. Klesla ovšem protiepidemická pomoc. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které rostly o 26,8 miliardy korun, se podle něj nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliardy korun) navýšené lednovou valorizací o 5,2 % a mimořádnou červnovou o 6,3 %. Z ostatních dávek se zvýšily hlavně dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy korun) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.