Jen letos do metropole přibyly další stovky skútrů. Lidé na nich oceňují flexibilitu, rychlost i jednoduché ovládání. Ne všichni řidiči aut jsou ale na silnici k motorkářům ohleduplní, což skútrům ubírá na bezpečnosti. Podle odborníků také hrozí přeplnění města nejrůznějšími dopravními prostředky.
Produkční Tomáš Dohodil (23) začal novou možnost sdílené ekonomiky využívat letos. „Na skútr nasednu většinou při cestě do práce. V husté zasekané dopravě je to pro mě velká úleva,“ vypráví. Cesta mu tak v ranní špičce trvá místo necelé půlhodiny jen deset minut. „Obecně na skútru jezdím spíš kratší vzdálenosti. Řidičům chybí respekt a jsou nepozorní,“ přiznává. Největší riziko vnímá při předjíždění. Přesto službu využívá, protože ušetří kromě času i peníze. „Je to levnější, než abych se staral o svůj vlastní skútr. Většinou za cestu platím desetikorunové částky,“ dodává.
Skútr někteří využívají i pro zábavu. „Svůj nemám, proto možnosti vypůjčení rád využívám. Většinou se dohodnu s kamarády, společně pak objevujeme krásy Prahy a užíváme si jízdu,“ říká student Adam Suchomel (26). Skútr si předem vyhledá v aplikacích jednotlivých společností a zamíří k tomu, který je nejblíž. „Ať je to služba od Be Rider nebo Blinkee.city, zatím jsem za jízdu moc neutratil,“ tvrdí Suchomel. Například za osmikilometrovou cestu z Petřin do Holešovické tržnice zaplatil 30 korun. „To mi přijde jako hezká cena za to, že nemusím jezdit MHD,“ doplňuje.
Mladá generace nepotřebuje věci vlastnit
Zvyšující se zájem o skútry registruje i společnost Blinkee.city, která službu nabízí. „Každý den nám roste počet uživatelů i počet denních jízd,“ říká za společnost Tereza Veselá. I ve srovnání s evropskými městy je podle ní tento trend na vzestupu, meziročně roste o tisíce procent.
„Zejména generace narozená po devadesátém roce projevuje silný zájem o sdílenou mobilitu. Věci nepotřebuje vlastnit, místo toho raději platí pouze za čas, kdy prostředek reálně využívá – a ne za to, že stojí v garáži,“ dodává.
Skútry by mohly Praze pomoci od už tak přetížené dopravy. „Tento způsob má určitě potenciál, protože je prostorově úspornější než auta, a to jak při pohybu, tak při parkování,“ potvrzuje mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Marek Vácha.
Nemusí mít ale jen pozitivní dopad
Sdílená ekonomika ale nemusí automaticky znamenat jen pozitivní dopad. „Je potřeba dobře sledovat a koordinovat veškerý byznys spojený se sdílenými dopravními prostředky, aby nenastala situace, že v následujících letech města neřízeně zaplaví skútry, koloběžky i auta,“ doplňuje Vácha. Právě z těchto důvodů se snaží skútry vymezit vůči koloběžkám registrační značkou. „Skútry se tak stávají součástí dopravního provozu. Platí pro ně silniční pravidla a jsou regulovatelné přes SPZ,“ doplňuje Veselá ze společnosti Blinkee.city.
Také v ekologii může mít služba naprosto opačný efekt. „Pokud sdílená kola, skútry nebo koloběžky kupříkladu v centru částečně nahradí automobilovou dopravu, pak to má dopad pozitivní. Může se ale stát, že skútry nabídnou naopak alternativu ke kolům a v takovém případě dopad tak kladný nebude,“ podotýká Vácha.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima News.
