Se slzou v oku. Okupanti Československo opustili před 35 lety a pořád vzpomínají
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sovětští veteráni, kteří okupovali Československo, se sdružují na sociálních sítích.
Snímky pořízené vojáky odhalují českým historikům utajená fakta.
Odsun invazní armády skončil 30. června 1991 zvukem sirén.
Od konce okupace uplynulo 35 let, ale někteří veteráni nyní oblékli ukrajinskou nebo ruskou uniformu.
Někdejší sovětští okupanti Československa každý den přidávají nové příspěvky na sociální sítě. Dojatě vzpomínají na posádky ve Vysokém Mýtě, Trutnově, Mladé Boleslavi, Olomouci i jiných místech. Invaze do Československa začala 21. srpna 1968, skončila 27. června 1991 odchodem posledního sovětského vojáka a 30. června 1991 se na oslavu odchodu sovětských vojsk po celém Československu rozezněly sirény a zvony. V době, kdy Kreml už 1585 dní okupuje Ukrajinu, ovšem nostalgie veteránů po vyklizených pozicích ve středu Evropy působí minimálně absurdně.
Sdružují se na takzvaných veteránských fórech. V Rusku, ovšem i na sociálních sítích mimo ruské území, neboť třeba kremelský režim Facebook zablokoval a společnost Meta považuje za extremistickou organizaci.
ČTĚTE TAKÉ HISTORII MS: Mussolini si pojistil zlato, Čechoslováky nechal zranit. Ti přišli o tučné prémie
„Kdo sloužil ve Hvězdově? Hlaste se,“ zaznělo v pátek 26. června 2026 na facebookové skupině sovětské Střední skupiny vojsk (ЦГВ. Поиск сослуживцев Центральной Группы Войск). Tady se už po několikáté snaží o kontakt například sovětští veteráni, kteří sloužili u 422. sovětské raketové brigády v posádce Hvězdov v Ralsku v okrese Česká Lípa.
Sovětští veteráni reagují každý den
Sovětský vojenský kód pro raketovou brigádu měl číslo 47415. Na aktuální výzvu hned odpovědělo několik veteránů z okupační armády. „Sloužil jsem u vojenské jednotky 47415 HVĚZDOV v letech 1982 až 1984,“ přihlásil se v pátek 26. června do skupiny Vasil Tančinec. A přidal sérii fotografií z raketové základny u Ralska, kde sloužilo asi 600 sovětských vojáků a v případě potřeby měli zaútočit proti americké armádě dislokované v západním Německu. Jinými slovy, sovětské rakety Točka měly svést bitvu s americkými balistickými střelami Pershing.
Volodymyr Marusjak je zřejmě Ukrajinec a na stejné fórum připojil před dvěma dny fotoalbum z odsunu sovětské vojenské posádky v Trutnově. Tam sídlil 914. dělostřelecký pluk 15. gardové tankové divize s vojenským kódem 61064. Reakce na sociálních sítích je skoro okamžitá a veteráni z různých částí někdejšího Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) se rychle hlásí. Přidá se dokonce i jeden někdejší okupant Československa z Baku v Ázerbájdžánu.
Fotografické poklady na veteránských fórech bývalých sovětských vojáků, kteří až do června 1991 okupovali Československo. Tyto snímky pocházejí ze skupiny sovětské Střední skupiny vojsk (ЦГВ. Поиск сослуживцев Центральной Группы Войск) na sociálních sítích. Zobrazují dělostřelce v Trutnově, rakeťáky ve Hvězdově i další sovětské posádky v Československu. Zdroj: Ivan Motýl
Pramen utajovaných informací
Je to jen nostalgie po vojenské službě kdesi v Československu? V době, kdy Ruská federace páchá v Evropě další a mnohem brutálnější invazi na Ukrajině, je to poněkud morbidní záliba. Nicméně pro české historiky jsou to pořád cenná svědectví. „Vzpomínková fóra a skupiny bývalých sovětských vojáků v Československu na sociálních sítích považuji za zdroj, k němuž se jinak nelze běžně dostat,“ říká východočeský badatel Zdeněk Horák, který „nostalgické snímky“ někdejších okupantů podrobuje bedlivému zkoumání už bezmála 20 let.
Je to titěrné skládání mozaiky. Z ruských vojenských archivů se česká strana přesné údaje o sovětských okupantech, jejich výzbroji, strategických plánech, systému velení a ekonomickém zajištění armády neměla šanci nic závažného dozvědět. Avšak mnohé snímky stále prozrazují dosud utajované vojenské informace. „Češi neměli šanci, aby uvnitř posádek zmáčkli spoušť. Báli se fotografovat kasárna i zvenku, čemuž se nelze divit, protože na věžích stáli sovětští vojáci s nabitými samopaly,“ vysvětluje Horák, proč historici nemají k dispozici téměř žádné snímky z okupace od československých vojáků.
Veteráni ale ve společných skupinách především nostalgicky vzpomínají na ztracené mládí. Kdo odcházel z Československa v roce 1991 ve věku 21 let, tomu je nyní 57 let. Pokud žije na Ukrajině, může být mobilizován do armády a paradoxně válčit s někdejšími ruskými kolegy třeba z trutnovského dělostřeleckého pluku.
Fotografické poklady na veteránských fórech bývalých sovětských vojáků, kteří až do června 1991 okupovali Československo. Tyto snímky pocházejí ze skupiny sovětské Střední skupiny vojsk (ЦГВ. Поиск сослуживцев Центральной Группы Войск) na sociálních sítích. Zobrazují dělostřelce v Trutnově, rakeťáky ve Hvězdově i další sovětské posádky v Československu. Zdroj: Skupina Střední skupina sovětských vojsk na sociálních sítích.
Poslední voják odletěl 27. června 1991
Sovětská invaze do Československa začala 21. srpna 1968. Poslední sovětský voják opustil Československo na sklonku června 1991, tedy před 35 lety. Jako poslední voják symbolicky odletěl velitel Střední skupiny sovětských vojsk genpor. Vorobjov. „Vorobjov odletěl 27. června a v neděli 30. června 1991 se pak na oslavu odchodu sovětských vojsk po celém Československu rozezněly sirény a zvony,“ informuje historik Prokop Tomek.
První kolo československo-sovětských jednání „o sovětských jednotkách umístěných v ČSSR“ se konalo už krátce po sametové revoluci, v lednu 1990. Druhé kolo 7. února 1990 v Moskvě a tehdejší vstřícnost Sovětského svazu byla až historicky výjimečná. Už 26. února 1990 podepsali v Moskvě ministři zahraničních věcí Československa a Sovětského svazu Smlouvu mezi vládami ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR. Mělo se tak stát do konce června 1991. Rusové termín dodrželi.
Fotografické poklady na veteránských fórech bývalých sovětských vojáků, kteří až do června 1991 okupovali Československo. Tyto snímky pocházejí ze skupiny sovětské Střední skupiny vojsk (ЦГВ. Поиск сослуживцев Центральной Группы Войск) na sociálních sítích. Zobrazují dělostřelce v Trutnově, rakeťáky ve Hvězdově i další sovětské posádky v Československu. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Kolik bylo okupantů?
Celkem Československo k 30. červnu 1991 v 925 transportech opustilo 73 500 vojáků a 39 000 rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.
Nápravy škod po sovětské armádě stály Československo a od ledna 1993 samostatnou Českou republiku miliardy korun. Jen do konce roku 2010 například Česko vynaložilo na odstraňování ekologických škod 1,4 miliardy korun. Rusové v okupované zemi využívali 110 lokalit a v šedesáti z nich zanechali ekologickou újmu velkého rozsahu (ropné látky, chlorované alifatické uhlovodíky atd.), a to například v Ralsku, Milovicích a Kuřivodech.
Čtěte také
Rusové slibovali pět miliard, nedali nic
Hlavní vyjednavač odsunu Michael Kocáb mnohokrát vzpomínal, že se českým vyjednavačům v roce 1990 podařilo získat příslib, že Sověti republiku odškodní pěti miliardami korun. Vzápětí ruská generalita slib shodila ze stolu a s Vladimirem Putinem už na dané téma nikdo z politiků nehovořil.
Neznáme ani detaily financování sovětské okupace. Podle šestého článku smlouvy o dočasném pobytu okupačních vojsk z roku 1968 měla zabezpečení vojsk i rodinných příslušníků platit sovětská strana a Čechoslováci měli za kontrakty sjednané s Rudou armádou dostávat řádně zaplaceno. Sedmý článek smlouvy však všechno postavil na hlavu formulací, že „vláda Československé socialistické republiky bude poskytovat vládě SSSR potřebné částky v československých korunách na výdaje spojené s dočasným pobytem sovětských vojsk“.
Smutnou a nepřehlédnutelnou položkou na pomyslném účtu za invazi je i počet obětí. Okupace stála život 425 Čechoslováků, kteří z různých důvodů zahynuli od 21. srpna 1968 do 27. června 1991, kdy republiku opustil poslední sovětský voják. Napřed umírali pod ruskými samopaly, později spíš při autonehodách se sovětskými vozidly včetně tanků.
Kvůli invazi se umíralo i po odchodu posledního okupačního vojáka. Munice na Libavé v devadesátých letech zabila minimálně dva české občany.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V kryptě jako parašutisté. Podívejte se do míst, kde čeští hrdinové svedli poslední boj s nacisty
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
