Předsedkyní Evropského parlamentu se opět stala Roberta Metsolaová
Předsedkyní Evropského parlamentu se opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných volebních lístků. V prvním kole hlasování zvolili europoslanci také 11 nových místopředsedů Evropského parlamentu. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová zvolena nebyla, postoupila ale do druhého kola. V něm europoslanci zvolili zbývající tři místopředsedy europarlamentu, Dostálová ale neuspěla.
Na druhém místě skončila kandidátka Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová. Europoslanci následně začnou vybírat 14 místopředsedů.
ČTĚTE TAKÉ: Hlaváček z ANO se vzdal mandátu europoslance. Vysvětluje to osobními důvody. Nahradí ho Kubín
Europoslanci hlasovali v tajné volbě, která se na rozdíl od běžného elektronického hlasování konala tradičně na papírových lístcích. Přítomní europoslanci zaškrtli svou volbu a lístek v obálce donesli k jedné z osmi průhledných uren rozdělených podle prvního písmene příjmení, přičemž před odevzdáním hlasu museli prokázat svou totožnost a zapsali se na seznam. Volba trvala necelou hodinu.
Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, takzvaných skrutátorů. Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově vytvořené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
Sledujte speciál České zájmy v Evropě se sedmi europoslanci. Za co chtějí v EU bojovat?
Evropský parlament zasedá poprvé od červnových voleb. Jak chce nová sestava českých europoslanců hájit tuzemské zájmy v EU? Která témata jsou pro ně klíčová a kdo obsadí nejvlivnější posty? I na to se bude ptát moderátorka Terezie Tománková sedmi europoslanců přímo ve Štrasburku. Superdebatu České zájmy v Evropě můžete sledovat ve středu od 14:30 na CNN Prima NEWS.
Metsolaová v projevu před volbou požádala europoslance o důvěru a o jejich hlas. Politička z Malty, nejmenšího státu bloku, uvedla, že je důkazem toho, že v Evropě lze dosáhnout velkých věcí.
„Výzvy, které nás čekají, budou vyžadovat silné vedení. (...) Parlament se nesmí bát vést a měnit,“ řekla Metsolaová. Zákonodárný orgán podle ní musí posílit svou roli, zefektivnit a zjednodušit své fungování a zbavit se byrokratické zátěže.
„Moje vášeň pro náš projekt nepohasla. Chci vybudovat lepší (Evropu), pomáhat překlenout zbývající rozdíly mezi tím, co lidé od Evropy očekávají, a tím, co jim můžeme nabídnout,“ uvedla Metsolaová, která měla ve volbě velkou podporu napříč frakcemi.
Metsolaová také zdůraznila, že europarlament musí nadále stát jasně za Ukrajinou bránící se ruské invazi, trvat na lidském přístupu ohledně situace na Blízkém východě a hledat udržitelné mírové řešení tamního konfliktu.
Jediná vyzývatelka neuspěla
Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zejména z hlediska humanitární situace v Pásmu Gazy, představila jako jedno z hlavních témat ve svém projevu jediná protikandidátka Metsolaové, bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová. Tu v pondělí večer překvapivě a na poslední chvíli nominovala frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Monterová se označila za kandidátku, která bude reprezentovat touhu po míru v Evropě, bránit práva žen a pracovníků a bojovat proti rasismu. Její frakce chce podporovat feminismus, zástupce menšiny LGBT+ a přeje si mír pro Palestinu. Europoslankyně se ostře opřela do izraelského vedení, které podle ní v Pásmu Gazy páchá genocidu. Ruskou válečnou agresi na Ukrajině zmínila jen na okraj, ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem označila za zločince a uvedla, že v tomto konfliktu trpí jak Ukrajinci, tak Evropané.
Europoslanci v prvním kole zvolili 11 nových místopředsedů
Hned v prvním kole uspěli Němka Sabine Verheyenová (s 604 hlasy), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (s 572 hlasy) a Španěl Esteban González Pons (s 478 hlasy) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).
Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a ze Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).
Zbylí europoslanci získali méně než nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Klára Dostálová dostala 214 hlasů, pro zvolení jich ale bylo potřeba alespoň 333.
Druhé kolo hlasování potvrdilo, že žádný ze zástupců Patriotů a takzvaných Suverenistů (ESN) do místopředsednického křesla neusedne. Zbývajícími místopředsedy se nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Evropská komise oznámila bojkot Maďarska: Na jeho jednání pošle pouze úředníky
