Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva obrany zbraní Zdroj: Profimedia.cz
Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU. Podle kritiků je ale navrhovaná ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou dnes podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, bude rozhodovat Sněmovna.
Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Podle Červíčka ústavní změna zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Navíc posílí vyjednávací pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací, míní bývalý policejní prezident Červíček.
Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) uvedl, že je správné symbolicky povýšit právo na obranu života a zdraví na ústavní úroveň. V duchu toho by pak byly omezovány „případné legislativní excesy směřující k zásadnímu omezení, nabývání a držení zbraní“. Podle senátora STAN Zdeňka Hraby je novela „ústavně právní vozovou hradbou“ proti odzbrojovacím tendencím v EU.
Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj „agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci“. Marek Hilšer z klubu STAN řekl, že Senát nemá přijímat zákony, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.
Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatření zbraně a že stávající český zákon je dostačující.
Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna, zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let.
Senátní ústavní novela je teprve na začátku schvalovacího procesu. Pro schválení návrhu tak stačila prostá, nikoli požadovaná ústavní většina tří pětin přítomných senátorů, která by při počtu 69 členů horní komory představovala 42 senátorů. Před projednáním Sněmovnou k návrhu zaujme stanovisko vláda.
