Šest nemocí ročně? U dětí norma, u dospělých varovný signál, vzkazují lékaři a radí
Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Máte podezření na poruchu imunity? Právě tuto „obavu“ evidují v imunologických ambulancích SYNLAB skrze počet pacientů, jejichž zájem o prověření obranyschopnosti v posledních letech výrazně roste. Ve většině případů se však vážná diagnóza nepotvrdí. U dětí je častější nemocnost do jisté míry přirozená, u dospělých je oslabení imunity nejčastěji vinou stresu, životního stylu nebo užívání antibiotik. Jak o imunitu co nejlépe pečovat – a kdy už je vhodné vyhledat imunologa?
Imunitní systém disponuje hned několika obrannými liniemi. Tou první jsou kůže a sliznice – pot, slzy, nosní hlen nebo drobné řasinky, které brání, aby se škodliviny dostaly do těla. Pokud i přesto proniknou, nastupují do funkce obranné buňky, spustí tvorbu protilátek a tělo si nákazu „uloží do paměti“. Při dalším kontaktu s tímto patogenem tak již reaguje rychleji a účinněji. To, jak dobře tento mechanismus funguje, však záleží na věku i životním stylu.
Dětská versus dospělá imunita
Imunitní systém dítěte se od dospělého liší vyzrálostí. Po narození chrání miminko mateřské protilátky – ty však během prvních měsíců života mizí a dítě si musí začít tvořit vlastní. Získaná imunita dozrává až do 10 až 12 let věku, nejnáročnější přitom bývá období mezi šestým měsícem a pátým rokem.
ČTĚTE TAKÉ: Houbičky jako lék? Vědci je testují u pacientů s nemocným srdcem. Psychiatr zmiňuje rizika
„Rodiče do ambulancí imunologů děti často přivádějí z důvodu opakovaných respiračních infekcí. Pokud je ale dítě nemocné šestkrát až osmkrát do roka – a onemocnění provází příznaky, jako jsou rýma, kašel nebo mírná teplota – je to zcela v pořádku. Právě tímto způsobem dochází k tréninku imunity. Častá antibiotika či závažné infekce už jsou ale signálem k řešení,“ podotkla doktorka Radka Šedivá z alergologicko-imunologické ambulance SYNLAB.
U dospělých je již obranyschopnost stabilnější. Snadno ji ale oslabí prostředí, ve kterém žijeme, nebo naše každodenní návyky.
Čtěte také
Na obranyschopnost obecně negativně působí aktivní i pasivní kouření, nedostatek spánku nebo stres. „U dětí je typická vyšší nemocnost například při nástupu do školy, kdy organismus zatěžuje stres z nového prostředí,“ podotkl alergolog a klinický imunolog Vít Petrů ze SYNLABu.
Na druhé straně obranyschopnost posiluje pestrá strava s dostatkem vlákniny a vitamínů (zejména C a D), pravidelný pohyb, pobyt venku, čerstvý vzduch a časté větrání, dostatek spánku, pravidelný režim a otužování.
Ani špína, ani sterilita
Zvlášť u dětí platí, že běžný kontakt s mikroby při hře venku nebo se zvířaty pomáhá imunitnímu systému správně dozrávat. „Tento princip se označuje jako ‚hygienická hypotéza‘ a v podstatě říká, že správně není ani extrémní sterilita, ani velká špína. Běžný kontakt s mikroby imunitní systém trénuje,“ upřesnil Petrů.
U dospělých už imunita vyzrálá je, ale i v jejich případě pobyt v přirozeném prostředí podporuje její rovnováhu. Lidé trávící většinu času v dokonale sterilních nebo velmi znečištěných prostorách mívají častěji potíže s respiračními infekcemi či alergiemi.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Počty neschopenek kvůli psychickým obtížím prudce stoupají. Až 64 procent Čechů vyhoří
Co však bývá významným zásahem do imunity, je časté podávání antibiotik – ta následně ničí prospěšné bakterie ve střevním mikrobiomu a umožňují přemnožení těch škodlivých, které následně z potravy čerpají energii či vitamíny a živiny. Do těla se tak dostává více „prázdných kalorií“, přičemž roste riziko obezity, což imunitu dále oslabuje.
„Tento problém se týká dětí i dospělých. U dětí však může narušení mikrobiomu zanechat dlouhodobé následky – větší sklon k alergiím, častým infekcím nebo poruchám metabolismu,“ podotkl Petrů.
Jak obranyschopnost podpořit?
Imunitu významně podporuje vitamín D. Dle interních dat SYNLABu se však s jeho deficitem v zimním období potýká velké množství lidí. Nedostatečnou hladinu „déčka“ vloni zaznamenali v období od listopadu do května u více než 70 procent osob z 200 000 krevních testů.
Čtěte také
Doplňování vitamínu D má smysl, ale ideálně až po krevním testu, dle kterého je třeba nastavit dávkování. Bez testu hrozí nejen zbytečné výdaje, ale i riziko předávkování, které zatěžuje srdce a ledviny. Vyšetření lze v případě laboratoří SYNLAB zakoupit on-line a následně podstoupit odběr krve v odběrovém pracovišti.
Zapomínat by se nemělo ani na očkování, díky němuž lidé získávají potřebné protilátky proti závažným onemocněním. Během období, kdy je dítě v pediatrické péči, dochází k jeho pravidelnému přeočkování podle očkovacího kalendáře, který se řídí doporučeními České vakcinologické společnosti. Dospělí si však platnost jednotlivých očkování musí hlídat sami.
Cílená imunologická léčba – kdy a pro koho
Pokud režimová opatření nestačí, existují i možnosti cílené podpory imunity – například autovakcíny, bakteriální imunomodulátory nebo extrakty z vepřových bílých krvinek. Ty laicky řečeno předávají lidským obranným buňkám schopnost správně reagovat na infekce. Tyto přípravky jsou ale dostupné pouze na předpis a nasazují se po imunologickém vyšetření.
Čtěte také
„Mezi nejčastěji odhalené potíže v imunologických ambulancích patří spíše lehčí formy poruch protilátkové odpovědi nebo oslabení základní obranyschopnosti organismu. Velká část dětí i dospělých má zcela běžný imunitní nález a jejich potíže souvisí spíše s vysokou virovou zátěží v kolektivech nebo nedostatkem odpočinku a rekonvalescence po nemoci,“ sdělila Šedivá a dodala: „Po odeznění akutních příznaků infektu by měl pacient zůstat ideálně ještě několik dní doma, aby se imunita zotavila.“
Kdy je vhodné vyhledat imunologa?
Čekací lhůty na imunologické ambulance bývají vzhledem k omezenému počtu odborníků dlouhé. Před jejich návštěvou tak nejprve zvažte, zda se vás týkají následující potíže.
U dětí: pokud stonají častěji než 6–8krát ročně, trpí závažnějšími infekcemi (například záněty středního ucha, zápaly plic, angíny), často užívají antibiotika nebo se jim špatně hojí rány.
U dospělých: pokud mají opakované (více než 4krát ročně) nebo vleklé infekce dýchacích cest, horečky bez jasné příčiny, horší hojení ran nebo neobvyklé reakce na očkování.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Covid se probudil, vidíme obrovský nárůst, tvrdí Prymula. Ve světě dominuje nová varianta
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
