Interview PLUS, Martin Chlad - 22.2. v 14:40
Spotřební daň na tiché víno byla měsíce tématem vášnivých debat, ve vládním konsolidačním balíčku se nakonec neobjevila. O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Loni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce. Teď to ale vypadá, že její zavedení je opět ve hře. Opravdu se rýsuje nějaký kompromis? Podle prezidenta Svazu vinařů České republiky Martina Chlada je na stole několik návrhů.
Slova ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, která řekl na začátku února pro novinky.cz, bylo možné chápat tak, že se zdanění tichého vína zásadně posunuje: „Věříme, že debata skončí konsensem, který sice povede ke zdanění tichého vína, ale tak, aby to nepoškodilo například vinohradníky, kteří dělají krajinotvorbu. “Prezident Svazu vinařů České republiky Martin Chlad toto však za konsenzus nepovažuje: „Na pracovní skupině se potýkáme s celou řadou nedostatků, které by navrhované řešení obnášelo a které je potřeba odstranit.“
rezident Svazu vinařů České republiky Martin Chlad v pořadu Interview Zdroj: CNN Prima NEWS
Svaz vinařů už dříve představil návrh, který by místo spotřební daně zavedl minimální cenu za jednotku ethanolu ve všech alkoholických nápojích. „Podle našeho názoru by to za těchto okolností a v současném stavu naší legislativy bylo přijatelné, protože je to řešení, které umí být relativně rychle uplatněno a je to i řešení, které je akceptovatelné i pro zbylý průmysl.“ Prezident Svazu vinařů narážel na to, že i pro pivovarnický a lihovarnický segment je to přijatelné řešení.
Přínos vidí prezident i v úsporách státu na výdajích, které jsou spojené s dopady konzumace alkoholu na zdraví. „Potíráme konzumaci toho nejlevnějšího škodlivého alkoholu,“ doplnil Chlad. Ministerstvo financí ale už dříve uvedlo, že podle něj tento návrh neumožňuje regulovat ceny za účelem ochrany veřejného zdraví, což by přitom bylo hlavním důvodem zdanění. Ministerstvo také upozornilo na riziko diskriminačního přístupu vůči jiným alkoholickým nápojům.
Krajina s vinicemi působí až magicky Zdroj: Vinařský fond
Ztráta konkurenceschopnosti českých vinařů
Jedním z hlavních argumentů českých vinařů je i obava ze ztráty konkurenceschopnosti v Evropě. „My to považujeme za naprosté střílení se do vlastní nohy, protože bychom se stali jediným vinařským státem v Evropské unii a vlastně i mimo EU, ve státech jako je Švýcarsko nebo země bývalé Jugoslávie, které mají nulovou spotřební daň. My bychom ji neměli a diskvalifikovali bychom náš obor, který 20 let podporujeme a budujeme a zavedení daně by jednoznačně vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti našich vinařů,“ argumentuje postoje českých a moravských vinařů v rozhovoru Chlad.
Podle prezidenta Svazu vinařů by bylo řešením i jednání na úrovni Evropské unie. „My jsme v roce 2004 souhlasili se vstupem do EU s tím, že budeme hájit zájmy našich tradičních oborů, které vytváří přidanou hodnotu místní ekonomiky. A já se nemůžu smířit s konstatováním, že mi politik řekne, že je to složité nebo, že to nejde.“ Martin Chlad v rozhovoru zmínil, že je to jediná možnost, protože Česko je vázáno od vstupu evropskou směrnicí, ve které je zakotveno, že není výjimka, že daň na víno pracuje s nulovou sazbou ve vinařských zemích a Česká republika je podle zemědělské politiky definovaná jako vinařská země.
Vinice na jižním svahu na Špilberku v Brně Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech
Výborný: Shoda na zdanění tichého vína není
V posledních týdnech došlo k zásadnímu posunu. Shoda na případném zdanění tichého vína podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v současné době nepanuje. Pracovní skupina, která se 28. února tímto tématem znovu zabývala, předloží předsedům koaličních stran a ministerstvu financí několik návrhů k posouzení, jak řekl ministr na tiskové konferenci po jednání skupiny. Patří k nim podle něj už dříve diskutovaná minimální cena za jednotku ethanolu v alkoholických nápojích nebo varianty sazby 23,40 koruny na litr, která nyní platí pro šumivá vína. Pracovní skupina k tichému vínu podle Výborného sešla naposledy. „Jednání proběhla, nedošli jsme ale k finálnímu jednotnému závěru. Pracovní skupina končí své působení a další kroky musí být připraveny ze strany správce daně, čili ministerstva financí, a musí být o nich rozhodnuto na politické úrovni, nikoliv na úrovni ministerstva zemědělství,“ uvedl Výborný 28. února po skončení jednání.
Vinařství Mikrosvín Mikulov Zdroj: Mikrosvin.cz
Sazba 23,40 koruny na litr je podle Výborného navržena ve čtyřech variantách, a to jako čtvrtina, polovina, tři čtvrtiny a celá tato částka. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad ale novinářům řekl, že tento způsob danění tichého vína považuje za nesmyslný a nesouhlasí s názorem ministerstva financí, že by si v případě sazby 23,40 koruny na litr státní rozpočet polepšil o čtyři miliardy korun ročně. „My to považujeme za nenaplněné číslo, ty čtyři miliardy, a tím pádem v dalších nižších sazbách nevidíme rentabilitu, protože stát by za tu agendu doplácel víc, než by vybral,“ okomentoval situaci prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Zároveň dodal, že členům pracovní skupiny vinaři představili „Road mapu pro budoucnost českého vinařství“, která pojmenovává hlavní problémy, jež je třeba prioritně vyřešit, a to včetně jejich zasazení v čase. „Road mapa v první fázi pracuje s novelizací vinařského zákona, včetně nastavení nových definic statutu vinaře, výraznější ochrany tuzemského pěstitele a producenta aj. Počítá rovněž s aplikací Minimální jednotkové ceny od 1. ledna 2026 a ve finální fázi také se sladěním daňových parametrů,“ upřesnil Chlad.
