Kostelík sv. Michala zdobil Kinského zahradu více než devadesát let. Zdroj: Twitter.com
Pravoslavný kostelík sv. Michala v pražské zahradě Kinských, který ve středu z velké části shořel, se do hlavního města dostal jako součást oslav desátého výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu po první světové válce. V roce 1929 to ale nebylo jeho první přesouvání.
Celý název kostelíku zní Karpatský chrám svatého archanděla Michaela a do Kinského zahrady byl na konci dvacátých let 19. století převezen z ukrajinské vesničky Medvedovce u Mukačeva. Tam lidé kostel do poslední třísky rozebrali, každý díl očíslovali a čtyři plně naložené železniční vagony ho přivezly do Prahy jako dar Rusínů hlavnímu městu.
Požár v Praze prakticky zničil vzácný dřevěný kostel sv. Michala. Zbyly jen ohořelé trosky
„Dohašujeme ohořelé části kostela. Požárem byl prakticky zcela zničen, zřítila se i jeho věž. Z vnitřní části kostela jsme vynesli několik tlakových propan-butanových lahví, které ochlazujeme,“ popsali z místa pražští hasiči. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen druhý stupeň poplachu. Památkově chráněný objekt ze 17. století do parku přenesli za první republiky, aby se stal součástí sbírek Národopisného muzea. Pražská
Celodřevěný pravoslavný chrám byl ale postaven v obci Velké Loučky u Mukačeva, a to ve druhé polovině sedmnáctého století. V roce 1793 Loučky potřebovaly peníze, tak kostel prodaly právě do Medvedovců nedaleko slovensko-ukrajinských hranic.
Víra, naděje, láska
Roubený objekt se šindelovými střechami byl více než čtrnáct metrů dlouhý a asi osm metrů široký. Hlavní věž, kterou požár zničil jako první, byla vysoká přes sedmnáct metrů. Spolu s ostatními dvěma věžemi byly částečně nabarvené bíle, zeleně a červeně, jako symboly pro víru, naději a lásku.
Finanční stránku celé stěhovací akce v roce 1929 si vzalo na starosti Národní muzeum za podpory tehdejšího ministerstva školství a národní osvěty. Od té doby zdobil kostelík pražskou Kinského zahradu nedaleko Petřína.
