Že se v dobách hluboké totality nedalo zbohatnout? Omyl. Zpěváci a zpěvačky, kteří v osmdesátých letech patřili v tehdejším Československu k nejpopulárnějším a byli na vrcholu slávy, vydělávali velké peníze. Kolik činily jejich honoráře? Příjmy největších hvězd několikanásobně převyšovaly mzdy ostatních.
„No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další. Ne šest set, milion, dva miliony berou. Jandové a jiní... Každý rok,“ líčil ve svém plamenném projevu v létě 1989 komunistický pohlavár Milouš Jakeš.
Byli jsme na sebe zlí, přiznává Malátný. Nový film o Chinaski odhalí krizi v kapele
Do kin jde dokument o skupině Chinaski, která si během jeho natáčení prošla krizí a razantními změnami. „Není to úplně veselý film. Setkal jsem se ale s názorem jedné slečny, že po zhlédnutí filmu začala úplně jinak vnímat naše texty,“ řekl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS frontman kapely Michal Malátný.
V tomto případě nebyl daleko od pravdy. Nejslavnější zpěváci a zpěvačky se skutečně špatně neměli. „Když slyším, jak někteří kolegové s odstupem let naříkají, že to na zbohatnutí nebylo, neříkají pravdu. Třeba v roce 1982, kdy byl průměrný plat nějakých 2 500 korun, jsme měli třicet vystoupení za měsíc, vždy dvojáky, jedno odpoledne, jedno večer a já měl za jeden kšeft 600 korun hrubého. Takže celkem nějakých osmnáct tisíc za měsíc,“ svěřil se nám během života pěvecký idol osmdesátých let Vítězslav Vávra.
To navíc nebyly jediné peníze, které hudebníci dostávaly. Nemalé příjmy měli i za prodeje svých LP desek. „Z jednoho prodaného nosiče jsme jako interpreti měli asi třicet haléřů, jasně, směšná částka, ale vezměte si jaké tenkrát byly prodeje. Ty šly do sta tisíců, těm nejpopulárnějším až do milionů. Mně za jednu desku nárazově chodilo zhruba osmdesát tisíc, což byly v té době neskutečné peníze,“ popsal Vítězslav Vávra.
Gott inkasoval na západě závratné sumy
Závratné sumy inkasovala i největší hvězda Karel Gott, který jako jediný český interpret mohl za komunismu podle libosti koncertovat také v Západním Německu. Za jedno vystoupení si v roce 1982 s doprovodným Orchestrem Ladislava Štaidla účtoval zhruba 160 tisíc korun.
Z toho on sám měl 112 000 korun, Štaidl kolem 23 000 korun, další člen souboru saxofonista Felix Slováček 11 200 korun, klavírista Rudolf Rokl 9 400 korun a například baskytarista Ondřej Soukup 4 000 korun. „Karel měl za jeden koncert 70 procent a já dvě a půl procenta, což tehdy bylo asi 250 západoněmeckých marek, v přepočtu asi 4 000 korun, a to bylo, myslím, velmi krásné. Kapelník Láďa Štaidl to rozděloval velmi spravedlivě,“ prozradil v pořadu ČT art PopStory Ondřej Soukup.
Ve srovnání se zahraničními kolegy brali almužny
Že hudebníci vydělávali slušné peníze a často i 600 tisíc korun za rok, potvrdila také zpěvačka Hana Zagorová. „Jistě! Ať jsem zpívala v hale anebo v divadle, měla jsem šest se korun za představení, což byla jiná částka než dnes. A měla jsem i dvacet osm vystoupení měsíčně,“ uvedla pro Nedělní Aha! zpěvačka.
Dalibor Janda míní, že si umělci svoje peníze zasloužili, a naopak v porovnání se zahraničními kolegy byli finančně podhodnoceni. „My jsme si ty peníze vyjezdili. 25 koncertů za měsíc, 250 koncertů za rok. Brali jsme 600 korun za koncert. To je jako kdyby Michael Jackson zpíval za 50 dolarů za koncert. Tím, že jsem prodával sta tisíce desek, a navíc jsem byl autorem hudby většiny skladeb, tak se to někde muselo projevit,“ uvedl zpěvák v rozhovoru pro web Prima Ženy.
