Sebevraždy slavných: Co napsala v dopise na rozloučenou Iveta Bartošová?

Iveta Bartošová

(zemřela 29. 4. 2014, 48 let)

Zpěvačka se o sebevraždu během života pokusila několikrát. Poprvé se předávkovala léky, když ji kvůli nevěře s Rudolfem Hrušínským nejmladším opustil tehdejší přítel Ladislav Štaidl. Podruhé se podobným způsobem rozhodla ukončit život krátce před rozchodem s hercem, moderátorem a dabérem Zdeňkem Podhůrským. Potřetí si podřezala žíly, když randila se zvěrolékařem Romanem Hankem.

Poslední roky toužila navázat na kdysi úspěšnou kariéru, žádný z mnoha pokusů o comeback ovšem nevyšel. Měla problémy s alkoholem, které kombinovala s léky. Krátce před smrtí poskytla rozhovor pro pořad TOP STAR TV Prima, ze kterého bylo jasné, že její zdravotní stav není dobrý. Špatně artikulovala, hledala slova a byla velmi pohublá.

Život ukončila 29. dubna 2014, těsně před polednem, poblíž svého domova. Tentokrát šla najisto. Lehla si do kolejiště v blízkosti železničního přechodu a nechala se přejet projíždějícím osobním vlakem. Zanechala po sobě dopis na rozloučenou. „Milí nejdražší, prosím odpusťte mi, jenom vám přidělávám starosti. Zbožňuji vás. Tohle už se nedá zvládnout. Miluju vás, hlavně Arťo – odpusť – tvoje navždy máma,“ napsala na papír A4 oranžovým zvýrazňovačem.

Vlastimil Brodský

(zemřel 20. 4. 2002, 81 let)

Slavný herec se zastřelil na své chalupě v obci Slunečná. V jeho případě sebevraždu nikdo neočekával. Podle rodiny měl však strach ze stáří, nemocí a nemohoucnosti. „Já ani můj bratr, ani nikdo z rodiny to nečekal. Ani jeho psychiatři. I je to zaskočilo, protože tatínek měl celý život takový černý humor a netušili jsme, že by se k něčemu takovému odhodlal,“ prohlásila dcera Tereza Brodská.

Nejednalo se o náhlý zkrat, herec měl vše dopředu promyšlené. V té době měl třináctiletého jezevčíka Huga, který byl jediným, kdo mu dělal společnost. Brodský o něm dokonce prohlašoval, že by pro něj i Huga bylo nejlepší zemřít společně. Před tím, než odjel na chalupu, kde se zastřelil, ho svěřil své známé paní Dagmar, která mu v Praze občas pejska hlídala.

„Málokdo ví, že tatínek měl rok před natočením Babího léta (hercův poslední celovečerní film natočený rok před jeho smrtí, pozn. red) velkou mozkovou příhodu. Tenkrát byl převezen do Vojenské nemocnice a ten rozsah toho krvácení byl tak velký, že pan profesor Beneš říkal, jestli má vůbec smysl ho operovat. A jeho tatínek, starý pan profesor Beneš řekl: „Tak to zkus –⁠ toho Bróďu operovat.“

„Pan profesor Beneš ho odoperoval a tatínek do roka natočil Babí léto, což byl úplnej zázrak,“ přiblížila Tereza Brodská. Po této zkušenosti se prý herec děsil dalších zdravotních problémů. „Myslím, že tatínek se bál, aby se ta situace neopakovala. Myslím, že ho taky zasáhlo, když viděl pana Horníčka v nemocnici, kde za ním byl se Stellou Zázvorkovou a viděl tu bezmoc těch lidí. Když je člověk odkázaný na pomoc druhých. A to, myslím, tatínek nechtěl,“ dodala.

Karel Svoboda

(zemřel 28.1. 2007, 68 let)

Sebevražda slavného hudebního skladatele šokovala celý národ. Trpěl sice depresemi, ale že by si sáhl na život, nikdo nepředpokládal. Jeho manželka Vendula tehdy s malým synem odjela na víkend na Šumavu, kde skládala zkoušky z marketingu a Svoboda zůstal doma sám. V sobotu si s manželkou několikrát volali, těšili se, až budou zase spolu.

V osudný den v neděli dopoledne si Karel ještě popovídal se zahradníkem a vydal se do blízké samoobsluhy, kde si koupil rohlíky, šunkový salám a denní tisk. Prodavačka, která mu zboží markovala, prozradila, že hýřil dobrou náladou. Po cestě zpátky skladatel potkal majitele tamní pizzerie, s kterým se domluvil, že k němu večer s Vendulou dorazí na kávu. Když dorazil domů, dozvěděl se z telefonátu od své ženy, že zkoušky sloužila na výbornou. Měl radost. Řekl jí, jak je na ni pyšný, a plánoval, jak to spolu oslaví.

Hodinu poté byl skladatel nalezen mrtvý. Podle verze vyšetřovatelů vyšel ve svetru ven a v ruce držel legálně držený revolver. Prošel až ke vjezdovým vratům do zahrady, kde přiložil zbraň ke spánku a zmáčkl spoušť.

„Znala jsem Karlovy depresivní stavy, manické fáze nemoci i poruchy příjmu potravy. Podle názoru odborníků to byl stav na hospitalizaci. Karel ale systematickou pomoc odmítal. Řešil své problémy antidepresivy, která občas kombinoval s alkoholem. Delší čas jsem se bála, že se něco stane,“ prohlásila vdova Vendula, dnes Pizingerová, v televizním pořadu 13. komnata. Dopis na rozloučenou po sobě Svoboda nezanechal.

Martin Štěpánek

(zemřel 16. 9. 2010, 63 let)

O rok starší bratr herce Petra Štěpánka bojoval poslední čtyři roky svého života s rakovinou a vytrpěl si své. „Nejdříve mu operovali rakovinový národ na krku, při druhé operaci mu vzali ledvinu. Ty dvě operace překlenul poměrně dobře. Nakonec Martina trápily nejvíce nohy. Do svých potížích mě příliš nezatahoval, nesvěřoval se. Jen tu a tam si postěžoval, že má silné bolesti, které šly od nervů a kyčlí,“ přiblížila po jeho smrti manželka Jaroslava Tvrzníková.

„Nechtěla jsem ho svou lítostí oslabovat. Jeho to ale trápilo asi silně. Byl bez pohybu, nemohl toho už mnoho dělat. Ani věci, na které se obvykle moc těšil. Kvůli nohám ležel na neurologické klinice, pustili ho domů, ale nic se nezlepšilo,“ dodala.

Herec, který se po revoluci věnoval politice a působil i jako ministr kultury, se domníval, že má metastáze v celém těle. Strach z pomalého umírání, z bezmoci a krutých bolestí ho dohnaly k sebevraždě. V podvečer 16. září 2010 si ve svém bytě prostřelil hlavu.

Bohumil Hrabal

(zemřel 3. 2. 1997, 82 let)

Poslední tři měsíce svého života byl hospitalizován kvůli pohmožděným zádům v nemocnici na Bulovce. Jeho život vyhasl po pádu z okna nemocničního pokoje v 5. patře, v němž byl úplně sám. Přestože se objevily informace o tom, že se jednalo o neštěstí a Hrabal vypadl, když krmil ptáky, případ policie uzavřela jako sebevraždu.

O této verzi je přesvědčen i profesor Pavel Dungl, přednosta ortopedické kliniky, kde slavný spisovatel ležel. „Ráno jsem k němu přišel a ptám se: ‚Jak jsi se vyspal?‘ Jen zabručel: ‚Vyspal, vyspal...‘ a pak řekl: ‚Dneska na mě Hlaváček mává.‘ ‚Cože?!‘ ‚Hlaváček na mě mává ze hřbitova,‘ zopakoval. Z okna jeho pokoje bylo vidět až na libeňský hřbitov, kde byl jeho kamarád, básník a malíř Karel Hlaváček pochován,“ vzpomínal profesor na osudný den.

V tu chvíli neměl dobrý pocit, obával se, že se něco zlého může přihodit. Musel však odjet na poradu. Se spisovatelem se rozloučil se slovy, že si o tom promluví, až se vrátí. „Poradu jsem měl vždycky mezi desátou a půl jednou a tentokrát jsem spěchal. Znáte to, člověk má někdy takové neurčité tušení,“ popsal lékař.

„Když jsem přijížděl ke klinice, tak se najednou ozvala rána a tři metry ode mě spadlo tělo. Leželo tváří k zemi, ruce vzpaženy. A já jenom viděl ty bílé nátepníčky, které dostal od své ženy, než umřela. Vyskočil jsem z auta a utíkal k němu. Vzali jsme ho na nosítka, přenesli dovnitř, ale všechny oživovací pokusy byly marné. Na místě byl mrtvý. Víte, co mě nejvíce zarazilo? Nikdy bych nevěřil, že je v tom fyzickém stavu, v jakém byl, schopen vylézt na okno. On si vystavěl stupínek a schůdky z knížek, které tu měl, a po nich vylezl na parapet,“ dodal.

Jiří Brabec

(zemřel 17. 11., 63 let)

Hvězda české country se zastřelila v pronajaté chatě. Život si vzal Brabec pouhých jedenáct měsíců po svatbě se zpěvačkou Šárkou Rezkovou a zanechal po sobě tehdy pětiměsíčního syna Dominika. K sebevraždě ho dohnaly obrovské dluhy, které během života nasekal a nebyl schopen je splatit. Šli po něm vymahači a vydírali ho.

„Neměla jsem o tom vůbec ponětí. Lhal mi, jak jsem později zjistila. Měl dluhy už odedávna. Půjčoval si celý život. Dodneška se neví pořádně, jak všechny ty dluhy nadělal,“ přiblížila Rezková. Pár týdnů před tím, než spáchal sebevraždu, začala tušit, že se něco děje.

„Najednou se uzavíral do sebe, neprojevoval žádnou radost, moc se nebavil a choval se divně. Přišlo mi také zvláštní, že trhal složenky, místo toho, aby je zaplatil. Když jsem se ho zeptala, odpověděl, že se nic neděje,“ vzpomínala vdova. Sebevraždu tedy zřejmě plánoval delší dobu. „Chtěl, abych je s Dominíčkem spolu fotila co nejčastěji. Asi už o tom přemýšlel a věděl, co udělá,“ povzdechla si zpěvačka.

Po jeho smrti se na ni sesypali věřitelé, od kterých si její muž napůjčoval peníze. Chodily jí výhrůžné dopisy a vymahači zvonili u dveří. „Jednu dobu jsem dokonce měla ochranku. Mám mu za zlé, že mě v tom nechal tak vymáchat, i když se mě třeba svou smrtí snažil ochránit. Nejvíce mi vadí, že si mě za těchto okolností vzal. Přijde mi nečestné, že mi o těch strašných dluzích neřekl,“ prohlásila Rezková.