Analytické průzkumy práce ukázaly, jak moc koronavirová pandemie a s ní související bezpečnostní opatření změnily lidem pracovní návyky. Naučili se například pracovat z domova. V pořadu Silný hlas televize CNN Prima News moderátorka Markéta Fialová mluvila o pracovní době s vědkyní a bývalou předsedkyní Akademie věd Helenou Illnerovou a s mentálním koučem vrcholových sportovců a manažerů a bývalým asistentem trenéra české hokejové reprezentace Marianem Jelínkem.
Průměrná pracovní doba v Evropské unii je 37 hodin a dvacet minut. Nejkratší mají v Nizozemsku, bezmála o osm hodin pod průměrem. Češi se s délkou pracovní doby řadí na druhou nejvyšší příčku, hned za Řecko, s pracovním týdnem 42 hodin.
Podle analytických průzkumů práce pracovala v Česku během pandemie třetina lidí beze změny, tedy docházeli do zaměstnání a pracovali ve stejném objemu. Více než třetina nepracovala vůbec, měla karanténu nebo se starala o své příbuzné a dvacet procent lidí pracovalo z domova. Moderátorka Markéta Fialová s hosty mluvila o tom, zda by práce z domova mohla nahradit silně zažitou osmihodinovou pracovní dobu v zaměstnání a jak pandemie ovlivní home office do budoucna.
Práce pět hodin denně
Když se výzkumníci ptali vzorku více než 500 respondentů, jaká by podle nich byla ideální délka pracovní doby, 45 procent lidí odpovědělo, že pět hodin denně. „Je důležité definovat slovo práce. Pokud člověk chodí do zaměstnání jen z důvodu si vydělat a zabezpečit rodinu, tak chce mít hotovo za co nejkratší dobu, aby mohl vstoupit zpět do své komfortní zóny. Protože pracovat pro něj znamená vystoupení z komfortní zóny. Ale pokud člověka práce baví, nedovedu si představit, že by dělal jen pět hodin denně,“ vysvětlil mentální kouč Marian Jelínek.
Podle něj především u mladých lidí převládá touha, aby jejich práce měla smysl a aby je bavila nad motivem, že si vydělají hodně peněz. „Nepohybovali se nikdy ve stavu, že by peníze nutně potřebovali. Nebo jsou zvyklí žít sportovně a není to pro ně tak důležité,“ reagovala směrem k mladé generaci vědkyně Helena Illnerová.
Technologie zkracují vzdálenost, ale oddalují lidi
Home office by firmám mohl přinést výraznou úsporu nákladů za pracovní prostory. Zaměstnancům zase volnější pracovní dobu a také ušetřené náklady za cestu do práce a zpět. „Práce z domova vyhovuje lidem, kteří umí pracovat se svými limity. Dává jim určitou svobodu, kterou nesmí zneužít. Takže pokud si zachovají určitý režim, vstávají v určitou dobu, neodkládají povinnosti a další psychologické aspekty, potom jim home office šetří čas,“ popsal Jelínek.
Upozornil však i na negativní stránku práce z domova. „Digitalizace neumožňuje tolik emocí. Předám racionální informaci, ale chybí mimika, sociální vazba a vztahy. Filozof Heidegger v padesátých letech řekl, že technologie zkracují vzdálenost, ale oddalují lidi,“ upozornil mentální kouč.
Ženy mají nevýhodu
Vědkyně Illnerová v této souvislosti varovala, že ženy mohou mít při home office nevýhodu. „Pokud jsem pečlivá domácí hospodyně a uvidím, že je doma prach, bude mě to rozptylovat. Rozdělení kde jsem v práci a kde doma, je hodně o tom, co mám na starosti kromě vlastní práce. U žen je to například i domácnost a děti. To všechno je může rozptylovat a mohou tak být rády, že práci a domov mají oddělené,“ popsala Illnerová.
Moderátorka Markéta Fialová s hosty probrala i témata, kdy jsou lidé nejvíce produktivní nebo jak je ovlivňuje práce na směny. „Podepisuje se na jejich zdraví. Jsou nuceni pracovat v době, kdy mají svou biologickou půlnoc. Jsou tak nesinchronizovaní se slunečním dnem. Takže ke stáří mohou mít problémy, jsou rizikovější skupinou třeba pro nádorová, metabolická nebo duševní onemocnění, deprese a tak dále,“ vysvětlila bývalá předsedkyně Akademie věd Illnerová. Podle Jelínka je důležité především to, co lidé dělají ve svém volném čase.
