Škodí esport zdraví? Nová studie vyvrací zakořeněné představy
Výběr redakce
Soutěže ve videohrách, nebo-li esport, nedávno debutovaly jako hodnocená sportovní disciplína na Hrách jihovýchodní Asie, které se uskutečnily na Filipínách. Účastníci soutěže tvrdí, že tato událost by mohla být pro esport odrazovým můstkem k tomu, aby se v budoucnu eventuálně objevila tato disciplína i na Olympijských hrách. Jedním z bodů, o kterém se hodně diskutuje, je zdraví hráčů: zažívají příliš vysoký stres, je zde nebezpečí přetížení svalů a možných zranění. Otázkou také zůstává, jestli je esport nezdravý kvůli sedavé nátuře.
Vědci z Německé univerzity sportu v Kolíně nad Rýnem nedávno publikovali druhý výzkum na toto téma, se zaměřením na „kvalitu života“ a „zotavení.“ Výsledky ukázaly, že předchozí negativní mínění o hráčích, kteří jsou dlouho vzhůru u počítače a trpí nedostatkem fyzické aktivity, není přesné. Autor tohoto výzkumu je Profesor Dr. Ingo Froböse, vedoucí fakulty pohybové terapie a rehabilitace pohybem na Německé Universitě Sportu v Kolíně nad Rýnem. Podle Froböseho nálezy dokazují, že esportoví hráči na zátěž v rámci jejich aktivit dobře připravení.
„Kdo jsou tito esportoví hráči? Jsou jen líní a sedí celý den u počítače? Většina z nich ne, obzvlášť pokud se jedná o profesionály, kteří často cestují. Na amatérské úrovni je možné, že se o sebe nestarají tak dobře, jak by měli. Ale do čím vyšší divize postoupí, tím lépe se o sebe starají. Stali se z nich sportovci, kteří trénují jak fyzicky, tak intelektuálně a mentálně. Tak či onak nyní vědí, že ve zdravém těle je i zdravý duch, a podle toho se také chovají,“ říká Froböse.
Hráči jsou vystaveni značnému stresu
Akademický tým pod vedením Froböseho udělal ve spolupráci s dalšími subjekty, průzkum, ve kterém se angažovalo 1200 hráčů z různých úrovní. Většina z nich prokázala dobré fyzické zdraví, ale mnoho z účastníků mělo problémy se stresem, přičemž dvě procenta si stěžovaly na vysoké úrovně stresu, a 46 procent na mírné úrovně stresu. Podobné výsledky se ukázaly i v oblasti mentálního zdraví, přičemž autoři výzkumu konstatovali, že na tuto oblast se budou muset v budoucnosti zaměřit.
„Když se těchto hráčů zeptáme, většina z nich řekne, že stejně jako většina ostatních lidí, si v průběhu dne projdou jistými úrovněmi stresu. Ale padesát procent těchto hráčů má problémy se stresem. Jsou pod nátlakem nejen kvůli tomu, že hrají hry, ale také proto, že tráví mnoho času na jiných digitálních platformách. A pak je zde ještě ta častá absence fyzických aktivit. Ale všichni, kteří nějak cvičí, kteří mají nějaký ventil stresu, kteří se pohybují, kteří dělají nějakou fyzickou aktivitu, jsou mnohem méně vystresovaní. To znamená, že fyzická aktivita pomáhá těmto hráčům,“ míní Froböse.
Profesor dále vysvětluje, že na rozdíl od fotbalistů nebo tenistů, kteří se zbavují stresu skrze fyzickou námahu, esportoví hráči nezažívají stejné uvolnění stresu. „Hráči vědí, že zažívají obrovský nátlak. Samozřejmě, pokud jste na fotbalovém stadiónu, na kterém je 100 000 fanoušků a máte kopat penaltu, to je určitě něco jiného. Ale musíme si také uvědomit, že během esportového finále, třeba v kolínské Lanxess- Aréně, se na vás kouká 60, 70, 80 miliónů fanoušků online. Takové finále je také velmi stresující. Ano, fotbalisti mají to štěstí, že svůj stres prožívají fyzicky. Esportoví hráči tohle štěstí nemají. Oni musejí kompenzovat všechen ten stres sami. A to je jejich problém, že musejí zůstat v klidu i přes všechno, co se děje kolem nich,“ vysvětluje Froböse.
Profesionálně za slavný klub hraje už od 19 let
Tim Schwarmann je elitní hráč, známý pod přezdívkou „Tim Latka.“ Již v devatenácti letech se Latka stal profesionálním esportovým hráčem za fotbalový klub Schalke 04. Latka tvrdí, že je těžké definovat stresové situace, když jste uprostřed hry.
„To je velmi, velmi dobrá otázka, jestli jsem vystresovaný, když hraju. Řekl bych, že ano, ale vlastně to ani nezaregistruji. Když jste uprostřed hry, musíte být tak soustředění, že tím vlastně vyblokujete všechno kolem sebe. Nepomyslíte si, že jste v ten moment pod stresem. Jasně, možná si všimnete, že je devadesátá minuta, vedete jen o jeden gól a váš protihráč má míč. Potom si možná všimnete, že máte rychlejší tep, že jste možná více napjatí, ale je těžké v ten moment zhodnotit situaci a říct si, že jsem vystresovaný,“ míní Latka.
Mladý hráč se dle svých slov snaží vypnout a odložit svůj mobil, aby mohl trávit čas se svojí rodinou. „Průměrně za poslední rok trávím tréninkem a hraním her mezi čtyřmi a pěti hodinami denně. Přemýšlím o svém denním režimu. Když zapnu svůj mobil a jdu na Facebook, Twitter nebo Instagram nebo cokoliv jiného, jsem v přímém kontaktu s Schalke, Fifou nebo sám se sebou. Takže v podstatě to znamená, že pracuju pořád ve svojí hlavě. I tak se ale snažím vypnout svůj mobil a trávit čas se svojí rodinou. To je podle mě, s výjimkou toho, když spím, jediná část dne kdy nepracuju,“ popisuje Latka.
O esport jeví zájem i zdravotní pojišťovny
Hraní her na profesionální úrovni vyžaduje sedět před obrazovkou mnoho hodin každý den. Nicméně studie zjistila, že přibližně 80 procent účastníků více než dvě hodiny fyzickou aktivitou, což je množství doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Rolf Buchwitz je místopředsedou zdravotní pojišťovny AOK Rhineland Hamburg. Tvrdí, že absence pohybu může být rizikem pro esportové hráče.
„Před dvěma lety jsme se spojili s Německou sportovní univerzitou v Kolíně nad Rýnem, protože jsme na jedné straně viděli rizika tohoto sportu a na druhé straně jsme chtěli zjistit, jak těmto rizikům můžeme předejít. A tato studie, která právě vyšla, ukazuje, že na jednu stranu to není tak špatné, jak jsme si mysleli, ale na druhou stranu se ukazuje, že esportový hráč se moc nepohybuje, nebo alespoň ne tolik, jako jeho vrstevníci. Také vidíme, že často mají nedostatek spánku a že jsou pod mírným stresem, což jsou všechno body, které můžeme ovlivnit,“ říká Buchwitz.
Studie také ukázala že, esport má zanedbatelný efekt na spací návyky hráčů. O pracovních dnech hráči spí o jen čtyřicet minut méně než průměrný Němec. Naopak o víkendu spí hráči průměrně o hodinu déle, přičemž pouhých 14 procent hráčů uvedlo, že nemají dostatek spánku. „Je fakt, že často hrajeme do deseti večer, občas do půl jedenácté. Ale není pro nás zvykem hrát pozdě do noci. To mi totiž moc nedává smysl. Když hraju, tak přece musím být vzhůru. A také se musím do jisté míry soustředit. Jinak je veškerý trénink jen ztráta času. Takže většinou, když pracuji, tak pracuji ve dne jako každý jiný normální člověk. A když už zůstaneme vzhůru o trochu déle, tak máme výhodu, že nemusíme být druhý den v práci v půl osmé,“ popisuje Latka.
Esport nikdy nenahradí fyzický pohyb
Podle výzkumu esport nemá tak negativní dopad na zdraví hráčů, jak si většina lidí myslí. Autoři také poukazují na to, že prevence je lepší než léčba. Proto je podle nich vhodná podpora cílených kampaní zaměřených na zdravý životní styl.
„Nikdy to nenahradí fyzické sporty a setkáváme se s mnoha novými problémy, o kterých jsme v minulosti nevěděli. Bolesti krku, ramen, rukou, které se mohou eventuálně stát skutečnými ortopedickými problémy, protože ta konstantní a intenzivní práce může způsobit přetížení, obzvláště v našich končetinách. Potřebujeme dlouhodobé studie. Ale nedostatek pohybu teď vidíme v naší celé společnosti, protože lidé už zdaleka tolik necvičí, jak muži, tak ženy. Jen se podívejte, jak teď vypadají pracoviště a jak se změnila. To znamená, že musíme tyto lidi donutit, aby cvičili, protože pokud se nehýbete, pravděpodobně onemocníte,“ zakončuje Froböse.
