Protesty farmářů sílí
Protesty farmářů v Evropě sílí. V Nizozemsku například nesouhlasí s restrikcemi vlády, které mají za cíl snižovat emise produkované hospodářskými zvířaty. Dosáhnout toho chtějí skrze snížení stavu dobytka, a to zhruba o třicet procent. Agrární analytik Petr Havel řekl, že množství vyprodukovaných emisí zvířaty není tak vysoké, jak se někteří politici domnívají. Viceprezident Agrární komory Martin Ludvík a zemědělec Daniel Pitek navrhli, aby se vlády nejdříve zaměřily na průmysl.
Podle Havla to, co nyní sledujeme v Nizozemsku, je extrém. „Země má intenzivní zemědělství, stejně jako chov hospodářských zvířat. Emise skleníkových plynů a zejména metanu jsou u nich o něco vyšší než ve zbytku Evropy, to však neznamená, že když chci prosazovat ekologickou politiku a snižovat emise, musím začít se zemědělstvím,“ konstatoval v pořadu 360°.
Nizozemská vláda hodlá zvyšovat tlak na snižování emisí dusíku skrze menší spotřebu hnojiv a vybíjením skotu. To má však podle Havla řadu rizik. „Hospodářská zvířata potřebujeme. Vždyť můžeme průmyslová hnojiva nahradit statkovými, tedy od zvířat. Jestli mluvíme o udržování biodiverzity, tak se na tom podílí pasoucí se zvířata,“ pronesl. „Důvody pro snižování stavu jsou mnohdy zavádějící,“ uvedl.
S tím souhlasí i Pitek, který rozhodnutí Nizozemců kritizuje. „Bez toho, abychom chovali hospodářská zvířata, minimálně jako to děláme my – přirozeně, nemůžeme udržet zdravou krajinu a naší funkci na venkově. Živočišná výroba do zemědělství vždy patřila,“ sdělil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Dodal, že na chov hospodářských zvířat je navázaný i hmyz, květiny či pestrost luk.
Snižovat stav dobytka má svá rizika
Experti stejně tak nechápou odůvodnění nizozemské vlády – tedy snahu snížit podíl emisí, který vzniká právě od dobytka. „Existují studie, které vycházejí z vědeckých a výzkumných prací na celém světě. Prokazují, že snižování stavů hospodářských zvířat má svá environmentální rizika. Stejně tak dokládají, že čísla, která používáme pro to, kolik metanu zvířata produkují, jsou nereálná a ve skutečnosti výrazně nižší,“ vysvětlil Havel.
„Politici zřejmě vycházejí z výpočtů z roku 2006, kdy se hospodářská zvířata měla údajně podílet na světové produkci metanu 18 procenty. Autor této studie to však následně zpochybnil, použil jinou metodiku a došel k závěru, že se jedná o podíl necelých čtyř procent,“ pravil Havel.
Viceprezident Agrární komory Ludvík zdůraznil, že opatření Nizozemců nemají logiku. „Hovoří se o skleníkových plynech, ale nejvíce znečišťujeme životní prostřední dopravou. Nikde nevidím omezení obchodu. Mělo by se to dělat tak, aby se zvířata chovala co nejblíže. Kráva tady byla dávno před tím, než se začal stavět průmysl a měli jsme dopravu. Je to výstřel, který nemá logiku,“ vzkázal ve vysílání CNN Prima NEWS.
Musíme hledat balanc
Právě například na dopravní průmysl by se vlády Nizozemská či Polska, kde se také protestuje, měly zaměřit. To doporučuje i Pitek. „V zemědělství jsou výjimkou klecové chovy, které jsou špatné a také pomáhají k narušení životného prostředí,“ doplnil.
„Produkce oxidu uhličitého z jiných zdrojů je výrazně vyšší než u dobytka. Ten sice produkuje nějaké menší množství – metan u krav je – ale nebude to zásadní položka, která v množství vyprodukovaného oxidu uhličitého existuje,“ řekl Pitek.
Stejně jako Ludvík připomněl, že se dobytek chová odjakživa. „Vždy zde byla velká stáda přežvýkavců. V Americe bylo před lidmi 60 milionů bizonů, v Evropě se jednalo o tura evropského, později krávy. Nikdy nedocházelo k tomu, k čemu nyní dochází,“ vzkázal s tím, že klimatickou změnu nám nevyřeší likvidace chovů hospodářských zvířat: „Musíme hledat balanc.“
