Děti na distanční výuce ztrácí kontakt se svými vrstevníky. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirová pandemie se dotýká všech, včetně dětí. Ty často nerozumí tomu, proč se nemohou stýkat se svými vrstevníky a někdy do školy musí, zatímco jindy mají zůstat doma. To vše se odráží na jejich psychice, mají obavy a strach, o kterých dospělí mnohdy ani neutuší. Jelikož se zítra opět uzavřou všechny školy včetně prvních stupňů základních škol, zeptali jsme se odborníků, co si o tom myslí.
Vláda v pondělí znovu rozhodla o kompletním uzavření škol. Po necelých dvou měsících, kdy děti usedly od lavic po téměř půlroční přestávce, se vrací jarní scénář. Přestože vláda slibuje uzavření prvních stupňů základních škol pouze do začátku listopadu, je to opět velká změna pro děti, rodiče i učitele. „Rozhodnutí zavřít první stupeň základních škol mi přijde jako nesmyslné řešení. Navíc opět vše narychlo vyhlášené. Dnes od rána jen plánujeme a hledáme možnosti, jak to celé řešit,“ říká ředitelka Královské základní školy v Praze Troji Monika Windsor.
Prohloubí se rozdíly mezi dětmi podle toho, v jakém zázemí vyrůstají
Podle klinické psycholožky Simony Dejdarové představuje uzavření škol narušení rytmu, v rámci kterého jsou děti zvyklé fungovat. „Je to podstatná změna, které musí čelit, a to už podruhé v krátké době. Jsou samozřejmě děti, které změny snáší lépe, a pak ty, které se s tím vyrovnávají hůř. Hlavně děti na prvním stupni budou potřebovat pomoc rodičů,“ říká psycholožka.
Upozorňuje také na to, že děti lépe fungují, když mají pravidelný režim. Dlouhodobé vypadnutí z běžného režimu mohou některé děti vnímat jako ztrátu bezpečí a jistoty. „V současné době vidím hlavní problém v tom, že se prohloubí rozdíly mezi dětmi v souvislosti s tím, jaké mají doma zázemí,“ dodává psycholožka.
Stejný názor má také ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Marie Salomonová. „Při dlouhodobějším uzavření škol jsou nejvíce ohrožené děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Tyto rodiny mnohdy nemají ani internet, natož pak počítač nebo tablet. Děti přijdou i o poslední možnost socializace prostřednictvím on-line výuky nebo telefonátů s kamarády,“ vysvětluje Marie. Poukazuje také na to, že vláda se na současnou situaci dostatečně nepřipravila a nedošlo k posílení linek důvěry, preventivních programů ani pomoci sociálně slabších rodin.
Bez pomoci rodičů se děti neobejdou
Mladším žákům mohou pomoci rodiče. U těch větších, které jsou doma mnohdy samy, protože rodiče musí do práce, je to problém.
„Děti na druhém stupni základních škol nejsou natolik organizované a zodpovědné, aby se o sebe mohly starat samy. Je to pro ně obrovský nápor na psychiku, mohou ztrácet jistoty, pocit bezpečí,“ vysvětluje psycholožka Simona Dejdarová a dodává, že je potřeba, aby na děti nebyly kladeny vysoké nároky ze strany rodičů a učitelů.
Neměli bychom zapomínat ani na studenty středních škol, kteří už jsou na distanční výuce. „Středoškoláci jsou vlastně ještě děti, ale je s nimi jednáno jako s dospělými. Jsou ve velmi citlivém věku, izolace a ztráta kontaktů s vrstevníky je pro jejich psychiku nesmírně náročná. Máme zkušenosti, že právě v dospívání se objevuje velké procento chronických duševních onemocnění,“ vysvětluje Marie Salomonová, která se se svými kolegy v kampani Nevypusť duši zaměřuje převážně na psychiku náctiletých.
Pro prvňáčky bude uzavření školy velkým zklamáním
Uzavření škol je velkým zklamáním pro prvňáčky, kteří se do školy těšili, a nové nařízení v nich může vyvolat smutek a nepochopení. Pro ně je také on-line výuka náročnější, než když sedí ve třídě. Chybí jim sociální kontakt, neudrží pozornost a mnozí mají tablety a počítače spojené s něčím, na čem by neměly trávit tolik času. „Malé děti hůř vnímají fakt, že se mají najednou učit pouze doma a plnit zadané úkoly. Moc tomu nerozumí, navíc domov mají spojený s místem, kde si hrají, kde tráví volný čas, a najednou se vše, co poznaly ve škole, má odehrávat doma,“ vysvětluje koučka a lektorka Lucie Mucalová. Dodává, že tato situace je náročná pro všechny zúčastněné a velmi záleží na tom, jak jsou úkoly dětem zadávány a v jakém množství.
Souhlasím, dcera je v 1. třídě a s učivem problém není. Už byla ale 2x doma kvůli kašli či rýmě a po pár dnech to bylo znát. Prostě se potřebuje naučit ten školní režim, potřebuje paní učitelku vidět a moci s ní komunikovat přímo. Na prvňáky bude mít zavření škol velký vliv...
— Marketa Necasova (@MarketaNotime) October 12, 2020
Lucie poukazuje na to, že každé dítě je jedinečné, a proto nelze očekávat, že na zavření školy budou reagovat všechny děti stejně. Nehledě na to, že každé dítě žije v jiném prostředí a je obklopeno jinými lidmi a okolnostmi.
Většina učitelů by raději viděla děti ve škole
K situaci se vyjádřil také Prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích Michal Černý: „Je jasné, že dopad na ty nejmladší žáky bude velký. Nejde jen o udržení pozornosti, ale třeba o schopnost číst a psát. Tím pádem se v prvních a druhých třídách určitě neobejdeme bez aktivní spolupráce rodičů. Uvědomujeme si, že to pro ně může být velmi zatěžující a že na ně přenášíme část naší práce. Každý učitel vám navíc potvrdí, že nejobtížnější je učit vlastní dítě. Tyto okolnosti tak mohou zhoršovat i vztahy uvnitř rodin. Naprostá většina pedagogů nemá z uzavření škol žádnou radost, mnohem raději bychom děti měli nadále ve škole.“
Nezbývá než doufat, že vláda dodrží svůj slib a školy budou zavřené jen osm dní. Poté následují podzimní a „covidové“ prázdniny. Žáci, alespoň prvních stupňů, se vrátí zpět do lavic 2. listopadu.
