základní školy

Svá pololetní vysvědčení si během středy převezme přibližně jeden milion žáků základních škol a více než 485 tisíc středoškoláků. Hodnocení práce ve škole obdrží 118 264 prvňáků. Na základkách se jedná možná o poslední vysvědčení v tradiční podobě, na jakou jsme byli dosud zvyklí. Už na konci letošního školního roku by totiž mohlo být zavedeno nové hodnocení, kde vyučující poskytují žákům zpětnou vazbu slovně podle určených kritérií. CNN Prima NEWS se ptala učitelů, jaký mají na tento nový přístup názor.

Skutečný stav kapacit mateřských i základních škol na tom může být mnohem hůře, než tvrdí nová prognóza od Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Ačkoliv některé pražské části nyní tak tak stíhají odbavovat poptávku, situace je neudržitelná, přiznali v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jak starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, tak jeho kolega z Prahy 6 Jakub Stárek (oba ODS). Problémem není jen pomalá výstavba nových škol, ale také nedostatečné financování či částečně i nápor ukrajinských dětí. „Abychom stavěli školu papírově 10 let, to je za mě naprosto neuvěřitelný proces,“ podotkl Portlík.

Pražské školství stojí před černým scénářem. V roce 2050 bude chybět přes 12 tisíc míst v mateřských a 18 tisíc židlí na základních školách. Před hrubě nepříznivým vývojem v metropoli varuje prognóza Institutu plánování a rozvoje Prahy, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Řešení? Obtížné, chybí peníze. A než vznikne nová škola, může uběhnout klidně i celá dekáda. „Získat stavební povolení není dnes nic jednoduchého. Papírování trvalo přes deset let. Následná stavba dva a půl roku,“ přiblížil svou zkušenost televiznímu štábu Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9.

Praha se řítí do kolosálního průšvihu. V roce 2050 bude chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách, pokud nedojde co nejrychleji k výstavbě nových budov. Poukazuje na to rozsáhlá prognóza, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle autorů analýzy navíc jde o „optimistická čísla“ – rejstřík škol totiž obsahuje data, která v případě některých vzdělávacích institucí nebyla aktualizována celá desetiletí. „Skutečná situace tak může být mnohem horší, než co jsme vypočítali,“ sdělili redakci.

Jak řešit problém s nedostatečnou kapacitou, kterou trpí především pražská gymnázia? I o tom v pořadu 360° na CNN Prima NEWS diskutovali odborníci na školství. Podle pedagožky a poslankyně Renaty Zajíčkové (ODS) by měl v Česku fungovat systém, který by pružně reagoval na demografické změny.

Malé školy v ohrožení. Vláda bude posuzovat, které sloučí nebo zruší. Děti by tak musely dojíždět jinam. Nejen o tom budou Hlavní zprávy, které na CNN Prima NEWS a Primě startují už v 18:55.

Začátek školního roku se blíží mílovými kroky a vedení českých škol stále netuší, kolik ukrajinských dětí 1. září usedne do lavic. Přesně to neví ani ministerstvo školství, pouze odhaduje. Vláda totiž nemůže s určitostí říct, kolik ukrajinských uprchlíků se už vrátilo nebo ještě hodlá vrátit do své země.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) připustil, že zejména v Praze a okolí může v září kvůli uprchlické krizi nastat problém s nedostatečnými kapacitami základních škol. Řešením podle jeho slov může být odpolední vyučování, tedy práce učitelů na směny. V úvahu připadá i výuka v náhradních prostorech. Podle odborníků je to ale nereálné. Chybějí učitelé a značná komplikace by to byla i pro rodiče a samotné žáky.

Téměř polovina lidí (47 %) má obavy z nedostatku míst na základních školách kvůli tomu, že do nich od září musí nastoupit i děti z Ukrajiny, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury STEM MARK pro CNN Prima NEWS. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je to stejné, jako kdyby se průzkum lidí ptal, zda mají strach z chcíplého hada. „Také by polovina řekla, že strach má a polovina ne,“ reagoval na dotaz redakce.

I přes aktuální vypjatou situaci na Ukrajině zájem o ruský jazyk na základních a středních školách neklesá, naopak. Vyplývá to z výpovědí několika českých škol, které oslovila redakce CNN Prima NEWS. Podle učitelů ruštiny mohl zájem o tento jazyk u studentů podpořit příchod nových žáků z Ukrajiny. Mnozí z nich se totiž dorozumívají rusky a české děti se proto snaží s novými kamarády domluvit jazykem, kterému rozumí.

Na problémy v Základní škole Za Chlumem v Bílině bychom se neměli dívat jen jedním pohledem. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. Podotkl, že ve městě je hned několik základních škol, existují tam ovšem rozdíly mezi pedagogickými sbory.

Mají sloužit dospělým kuřákům ke snadnějšímu odvykání kouření, jenže pro spoustu českých dětí jsou paradoxně prvním seznámením s nikotinem. Jak upozorňují učitelé ze základních škol po celé republice, téměř každé dítě na druhém stupni ví, co jsou to nikotinové sáčky a velká část dětí s nimi má osobní zkušenost. Odborníkům se nelíbí, že jsou volně prodejné. Ministerstvo zdravotnictví chystá vyhlášku, která by měla jejich dostupnost regulovat.