reklama

Místo zvířat stroje na výrobu potravin? Záleží na chovatelích i zákaznících, shodují se odborníci

Dříve několik desítek vajec, dnes několik stovek. Dříve tisíc litrů mléka, dnes až dvanáct tisíc. A tak bychom mohli pokračovat dál. Šlechtění zvířat přišlo spolu s domestikací, v posledních letech se však toto téma dostává do popředí kvůli svědectvím o tom, co se děje za zdmi velkochovů. Zvířata šlechtěná pouze na vyšší produktivitu totiž mohou za větší množství vajec, mléka či masa platit svým zdravím.

reklama

„Mnoho zvířat není uvězněno jen v klecích či kotcích, ale jejich vězením je dokonce vlastní tělo. Kvůli tomu, že jsme je vyšlechtili na tak rychlý růst a vysokou užitkovost, trpí bolestmi, kulháním, zlomeninami a mnoha dalšími zdravotními problémy,“ uvedl ve zprávě mezinárodní organizace Compassion in World Farming Peter Stevenson. Podle Luboše Vostrého z České zemědělské univerzity, který se šlechtěním zvířat dlouhodobě zabývá, však záleží na chovatelích. „Šlechtěním můžeme užitkovost navýšit ještě trojnásobně až čtyřnásobně, ale jde o to, jak jsme schopni zajistit zbylé prostředí, jako je výživa, welfare a další věci,“ popisuje Vostrý. „Pokud produkci vyžene tak daleko, že už nejsme schopni dostat do organismu látky potřebné k životu a šlechtíme tak jednostranně, může dojít např. k týrání chovem,“ doplňuje.

„Zatímco krávy by v průběhu desetiměsíční laktace přirozeně vyprodukovaly okolo 1 000 litrů mléka pro své tele, dnešní dojnice byly selektivně vyšlechtěny, aby v průběhu 10 měsíců laktace vyprodukovaly až 12 000 litrů mléka. Na svoji vysokou užitkovost však doplácí, neboť se obvykle dožijí jen své třetí laktace (cca 5 a půl roku), kdy jsou tak vyčerpané a nemocné, že musejí být poslány na jatka,“ uvádí zpráva CIWF.

Podle Luboše Vostrého je 12 tisíc litrů za laktaci skutečně velké číslo. Ale upozorňuje, že v Česku se v současné době používá u šlechtění krav tzv. selekční index, který v sobě kombinuje více než dvacet vlastností. „Největší vliv je na produkci, ale už se tam začíná zahrnovat i reprodukce a zdravotní stav. Odchov dojnice je ekonomicky velmi náročný, tudíž je v zájmu každého chovatele, aby zvíře za optimálních podmínek a dobrého zdravotního stavu vydrželo v chovu co nejdéle. Chovatelé se snaží, aby měly krávy 5 laktací po 10 tisících litrech mléka,“ vysvětluje Vostrý s tím, že pokud by se chovatelé zaměřovali pouze na extrémní produkci mléka, bez zohlednění zdravotního stavu zvířete a dalších chovatelských opatření, dalo by se mluvit právě o „týrání chovem“.

Hnusná smrt v bolestech

Zpráva organizace Compassion in World Farming kromě dojnic a nosnic zmiňuje i brojlery. „Byli vyšlechtěni tak, aby dosáhli své jateční hmotnosti již kolem 40. dne věku, což je přibližně třikrát rychleji než v 50. letech. A protože jejich nohy nezvládají unést takto rychle rostoucí tělo, více než 25 % zvířat trpí bolestivými poruchami končetin,“ uvádí CIWF. Právě brojlerům se věnuje i Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, podle kterého brojleři před sto lety dorůstali jateční váhy za 120 dní, dnes je to za jeden měsíc. „Bohužel, tomuto maximálnímu cílení na extrémní produktivitu padla za oběť řada aspektů, které výrazně snižují životní pohodu ptáků. Především se jedná o výrazné růstové problémy, kdy ptáci mají značné problémy s chůzí a také metabolické poruchy.“

Podle Janka je zarážející, že různá plemena brojlerů trpí do různé míry na syndrom náhlého úmrtí, kdy zcela zdravý pták zemře do několika sekund až minut. Také se u nich často vyskytuje vodnatelnost břišní (ascites nebo-li hydroperitoneum). „Jestliže syndrom náhlého úmrtí je náhlý a pták u něj patrně příliš netrpí, tak ascites je opravdu peklo, trvá to dlouho a jedná se o hnusnou smrt v bolestech. Co přesně je příčinou, není úplně jasné, protože kromě drastického přešlechtění na produkci masa jsou ptáci ještě obvykle chováni v příšerných podmínkách obrovských hejn v nevyhovujících halách, takže se na tom patrně podepisují oba faktory,“ popisuje Karel Janko a zároveň poukazuje na to, že další uvážené šlechtění by mohlo brojlerům od těchto problémů pomoci.

Je známo, že zlepšení podmínek, stejně jako rozdíly mezi genetickými liniemi, mají na tyto patologie vliv, takže je naděje, že výběr vhodných genotypů a odstranění nevhodných chovatelských praktik jako malá možnost pohybu, menší nároky na růst v nejmladším věku, přirozenější světelný režim (ptáci často žijí nebo žili v halách se světlem 24 hodin denně, aby se mohli neustále krmit) mohou mít pozitivní vliv.

Stranou šlechtění nezůstaly ani prasnice. „U současných vysoce plodných linií prasnic se průměrný počet selat ve vrhu blíží průměrnému počtu struků a například v Dánsku ho už překračuje. Jedná se o průměrné počty s dosti velkou variabilitou, takže u určitého počtu porodů prasnic (v českých chovech odhadem asi u 30 %, v nejproduktivnějších dánských chovech je to většina porodů) je počet narozených selat vyšší než počet struků,“ vysvětluje Marek Špinka z České zemědělské univerzity. Jak uvádí, úmrtnost selat se do odstavu ve 4 týdnech pohybuje mezi 10–⁠15 % všech narozených. „Donedávna se šlechtilo především na vysoký počet narozených selat, nyní se již šlechtí i na vysoký počet struků a zčásti na nižší mortalitu, což bylo například v Dánsku odstartováno tlakem veřejného mínění poté, co vyšlo najevo, že až jedna pětina selat do odstavu kvůli extrémní velikosti vrhů umírala,“ dodává Špinka.

Stejně jako v otázce welfare, i v případě šlechtění má vliv ekonomický výnos a poptávka po levných produktech. „Měla by být posilována regionální produkce, která mimo jiné omezí transporty živých zvířat, které jsou vážným problémem. Stát by měl podporovat transparentní informační systémy o kvalitě potravin (včetně kvality života zvířat) tak, aby běžný spotřebitel měl přímo možnost uplatnit své etické nároky při každodenním nákupu potravin živočišného původu,“ navrhuje Marek Špinka. Podle Luboše Vostrého už v současné době navíc není potřeba šlechtit hospodářská zvířata na větší užitkovost, ale na to, aby v současných i budoucích klimatických podmínkách přežila. „Většina chovatelů už teď nestaví na produkci, oni se snaží šlechtit na adaptabilitu organismu na vnější podmínky, například aby kráva vydržela větší teplo a méně vláhy,“ dodává.

Tagy:

Hlavní zprávy

Válek prozradil, kdy se Česko může vrátit do normálu. S experty chystá strategii
Koronavirus

Válek prozradil, kdy se Česko může vrátit do normálu. S experty chystá strategii

Ačkoliv řada lidí vyzývá vládu premiéra Petra Fialy (ODS) k tomu, aby zrušila většinu současných protiepidemických opatření, jako to udělali například Britové, podle kabinetu by to bylo předčasné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ale potvrdil, že jeho tým o možném rozvolnění restrikcí často hovoří. Vláda už představila svou předpověď, kdy by „návrat k normálu“ mohl nastat.

Vojáci NATO by mohli být kvůli ruské hrozbě i na Slovensku, přiznal šéf diplomacie

Spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek i na Slovensku. Korčok to ve čtvrtek řekl novinářům v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

Třaskavé jednání Sněmovny: SPD jej čtyři hodiny blokovalo. Hanba vám, zuřil Bartošek

Hnutí SPD ve čtvrtek dopoledne čtyři hodiny blokovalo jednání Poslanecké sněmovny. Ta měla znovu jednat o korespondenční volbě, která by umožnila Čechům žijícím v zahraničí jednodušeji volit. K bodu se ale poslanci nedostali. Nejprve dvě hodiny řečnil předseda hnutí Tomio Okamura, který navrhoval změny v programu schůze. Pak se za řečnickým pultem střídali i jeho kolegové, což rozčílilo koaliční poslance.

Děsivé záběry exploze domu v Liberci: Bouchlo to a přišli jsme o všechno, vylíčil svědek

Čtvrteční výbuch v libereckém domě, během kterého utrpělo zranění 10 lidí a jedna žena skončila s popáleninami ve vinohradské nemocnici, nejspíše zavinila propanbutanová láhev. Podle jednoho z obyvatel domu mělo k explozi dojít v bytě jisté problémové rodiny. „Měli problémy s alkoholem a sociální správa jim dokonce měla v minulosti odebrat děti,“ řekl reportérovi CNN Prima NEWS svědek. Ranní exploze poničila byt i jemu.

Válek: K vakcíně „pro odmítače“ se lidé mohou hlásit od února. Omikron vyvrcholí příští týden

K vakcíně „pro odmítače“ od firmy Novavax se lidé mohou hlásit od 1. února, oznámil ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Novavax vznikl starší metodou a mohl by tak přesvědčit i ty, kteří se obávají novějších mRNA vakcín. Vrchol omikronové vlny by pak měl podle Válka přijít příští týden, kdy bude přibývat až 80 tisíc nakažených denně.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Játra zničená alkoholem a delirium. Stehlíková má Zemanovi do týdne zaplatit milion

Pražský hrad oficiálně zaslal psychiatričce Džamile Stehlíkové předžalobní výzvu. Jejím předmětem jsou výroky lékařky o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Stehlíková uvedla, že hlava státu byla na podzim hospitalizována v souvislosti s jeho konzumací alkoholu a následnými problémy s játry. Zeman a jeho okolí po ní požadují omluvu, milion korun a také jména svých zdrojů.

reklama

Domácí zpravodajství

Dostali miliardu, je to o snaze, odmítá Gazdík ulevit maturantům. Ti se bojí, že pohoří

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) neplánuje úlevy u maturit kvůli covidové pandemii. Žáci posledních ročníků středních škol si přitom stěžují, že byli téměř dva roky na distanční výuce a na závěrečné zkoušky se nemohli dostatečně připravit. Učitelé podle nich dohání učivo na poslední chvíli. Gazdík jim ale vzkazuje, že udělal maximum, a poukazuje na miliardu korun, kterou jeho resort do distanční výuky „nasypal“. Podporu zatím nemají žáci například ani u studentské iniciativy Spravedlivá maturita.

Farský si odlet do USA špatně spočítal. Měl požádat matematika Janečka, glosoval politolog

Místopředseda hnutí STAN Jan Farský si myslel, že odlet na stáž do Spojených států mu projde. „Špatně si to spočítal. Možná se měl zeptat Karla Janečka, že by mu to propočítal lépe,“ glosoval ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Josef Mlejnek. Ten také společně s komentátorem Českého rozhlasu Plus Petrem Hartmanem diskutoval o aktuální atmosféře mezi Piráty a STAN.

Jste parodie na politika, vysmál se Topolánek Šlachtovi. Šéf Přísahy si to nenechal líbit

Expremiér Mirek Topolánek se na sociálních sítích ostře pustil do bývalého policisty Roberta Šlachty poté, co předseda Přísahy označil kandidáta na nového policejního prezidenta Martina Vondráška za kamaráda ODS a jeho případné jmenování za politizaci policie. Topolánek Šlachtovi mimo jiné sdělil, že je „parodií na politika“. Jeho poznámka nezůstala bez odezvy.

Proti jadernému odpadu se postavím se samopalem v ruce: Obec na Vysočině úložiště nechce

Štamgast z hospody U kostela slibuje, že bude vesnici bránit se samopalem v ruce. Úložiště jaderného odpadu odmítají i farář se starostou. Vítejte v Rudíkově na Vysočině, dědině stojící na mohutném žulovém bloku. A právě do téhle skály by stát rád vyhloubil podzemní sklad pro vyhořelé palivo z atomových elektráren. „Nedovolíme to,“ říkají v Rudíkově. Mají ale reálnou šanci gigantické stavbě zabránit?

reklama