Afghánistán vs. Češi
Druhé prázdninové úterý roku 2014 je dodnes nejtemnějším dnem v historii Armády ČR. Na její patrolu u afghánské základny Bagrám zaútočil 8. července sebevražedný atentátník. Následkem výbuchu zahynulo pět českých vojáků. To je asi nejbolestivější memento, které po sobě afghánská mise v Česku zanechává. Sledujte na CNN Prima NEWS a v tomto článku speciální vysílání na toto téma od 11:00.
Neděle 27. června 2021. To je datum, jímž pro českou armádu skončila afghánská mise. Právě tehdy dosedl na přistávací dráhu pardubického letiště obří dopravní letoun An-124 Ruslan, který do Česka dopravil zpod Hindúkuše poslední tuny materiálu. Tím ozbrojené síly ukončily dvacet let trvající kapitolu. Tak dlouho totiž v Afghánistánu české jednotky působily.
Tálibán už vystrkuje růžky a hrozí Američanům. Experti se bojí nového Islámského státu
Vojáci NATO opouštějí po 20 letech Afghánistán. Poslední by měli ze země odjet symbolicky do 11. září. Spekuluje se ale, že zhruba tisícovka Američanů doplněná o speciální jednotku Britů by měla v Kábulu i nadále zůstat. To se vůbec nelíbí radikálnímu hnutí Tálibán, které hrozí, že s vojáky bude nakládat jako s okupačními silami. Podle mnohých expertů nečeká Afghánistán nic dobrého a panují i obavy ze vzniku nového Islámského státu.
„Odvezli jsme většinu materiálu, na místě zůstaly drobnosti jako vybavení budov, nábytek a další věci, které jsme předali místním partnerům, s nimiž jsme spolupracovali. Přivezli jsme přibližně 170 tun materiálu,“ popisuje na webu ministerstva obrany Michal Thon, velitel posledního českého kontingentu v Afghánistánu.
Od roku 2002 se v zemi protočilo 11 500 českých vojáků nejrůznějších profesí a specializací. Od lékařů, přes meteorology, mentory, piloty vrtulníků až po speciální bojové jednotky. Měli s sebou obrněná vozidla, dopravní vrtulníky nebo třeba upravené a vyzbrojené náklaďáky Tatra bez střechy určené k rychlým přepadům.
Ochrana základny v Bagrámu
Ten nejtěžší – a jak se později ukázalo i nejsmrtelnější – úkol se před českou armádou objevil v roce 2013. Právě tehdy začala se zapůjčenými americkými obrněnci MRAP střežit obří základnu s letištěm Bagrám. „Úkolem strážní jednotky byla kontrola vnějšího perimetru bezpečnostní zóny základny a její ochrana a obrana spolu s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery s cílem zamezit nepřátelským aktivitám. Během sedmi let se ve 13 rotacích vystřídalo zhruba 2 000 vojáků,“ upřesňuje historik Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu na jeho webu.
Afghánec sloužil armádě USA, úřady ho chtějí deportovat kvůli chlebu. Rozsudek smrti, říká
Ve složité situaci se ocitl Afghánec žijící v USA. Zalmay Niazy, který ve své rodné zemi pracoval jako tlumočník pro americkou armádu, nyní čelí hrozbě deportace. Důvodem je přitom setkání s Tálibánem v době, kdy mu bylo pouhých 9 let. Muž tvrdí, že pokud ho Spojené státy vrátí zpět do Afghánistánu, bude to pro něj znamenat rozsudek smrti.
Loni na jaře s ostrahou skončili. Za těch sedm let při ochraně základny zemřelo devět českých vojáků. Tedy více než polovina ze všech obětí Armády ČR v misi. Právě i onen tragický 8. červenec 2014 se odehrál poblíž Bagrámu. To na české vojáky sesednuté z vozidla MRAP zaútočil sebevražedný atentátník. Čtyři Češi zahynuli na místě, pátý po šesti dnech v nemocnici.
I proto se afghánská mise velmi silně podepsala na mentalitě českého vojska. To sice získalo cenné bojové zkušenosti, ale největší daní za to byly právě ztracené životy. Mise pod Hindúkušem ovlivnila i výzbroj vojska a jeho modernizaci. A důležité – pro příští roky a případné další vojenské konflikty – je hlavně to, že Česká republika se před světem ukázala jako plnohodnotný spojenec, na nějž se dá v boji i kdykoliv jindy spolehnout.
Čeští vojáci na základně v afghánském Bagrámu Zdroj: ČTK
V Afghánistánu teď už zůstává jen jednotka vojenské policie zvaná Kamba. Je tam proto, aby chránila bezpečnost českého velvyslanectví v Kábulu a doprovázela diplomaty.
Speciální vysílání k odchodu českých vojáků z Afghánistánu sledujte ve čtvrtek od 11.00 na CNN Prima NEWS.
Čeští vojáci padlí v Afghánistánu:
- *rotný Tomáš Procházka Padl: 22. října 2018 Věk: 42 let Místo: základna Šindánd, provincie Herát Příčina: zastřelil jej afghánský voják
- *rotný Martin Marcin Padl: 5. srpna 2018, věk: 36 let. Místo: město Čárikár poblíž základny Bagrám; příčina: během pěší patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *desátník Kamil Beneš Padl: 5. srpna 2018, věk: 28 let. Místo: město Čárikár poblíž základny Bagrám; příčina: během pěší patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *desátník Patrik Štěpánek Padl: 5. srpna 2018, věk: 24 let. Místo: město Čárikár poblíž základny Bagrám; příčina: během pěší patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *nadrotmistr Jaroslav Mevald Padl: 10. listopadu 2017, věk: 39 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: dne 12. července 2014 během patroly zasáhla obrněné vozidlo MRAP, jehož byl Mevald střelcem, protitanková střela, s těžkým zraněním hlavy a ruky dál střílel z kulometu a bránil kolegy před tálibánci, zemřel po několika operacích v České republice
- *nadpraporčík Jiří Schams Padl: 7. ledna 2015, věk: 42 let. Místo: městečko Gerešk, provincie Hílmand; příčina: byl těžce zraněn při útoku sebevražedného atentátníka 17. března 2008, když doprovázel dánské humanitární pracovníky; s těžkým zraněním hlavy se pak dlouho léčil, v roce 2015 podlehl rakovině
- *rotmistr Jaroslav Lieskovan Padl: 14. července 2014, věk: 39 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: zemřel v pražské Ústřední vojenské nemocnici na následky zranění, která utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka 8. července 2014
- *desátník Jan Šenkýř Padl: 8. července 2014, věk: 38 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: během patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *desátník Libor Ligač Padl: 8. července 2014, věk: 33 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: během patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *četař Ivo Klusák Padl: 8. července 2014, věk: 34 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: během patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *rotmistr David Beneš Padl: 8. července 2014, věk: 28 let. Místo: poblíž základny Bagrám, provincie Parwan; příčina: během patroly na jednotku zaútočil sebevražedný atentátník
- *rotmistr Adrian Werner Padl: 9. října 2011, věk: 32 let. Místo: předsunutá základna v provincii Wardak; příčina: po útoku na základnu 6. července 2011 byl těžce zraněn, zraněním podlehl o tři měsíce později v olomoucké vojenské nemocnici
- *nadrotmistr Robert Vyroubal Padl: 31. května 2011, věk: 31 let. Místo: provincie Wardak; příčina: zemřel poté, co vozidlem najel na nástražné výbušné zařízení
- *rotný Radim Vaculík Padl: 30. dubna 2008, věk: 29 let. Místo: provincie Lógar; příčina: zemřel poté, co vozidlem najel na nástražné výbušné zařízení
- *praporčík Milan Štěrba Padl: 17. března 2008, věk: 34 let. Místo: městečko Gerešk, provincie Hílmand; příčina: zahynul při atentátu sebevražedného útočníka
- *rotný Nikolaj Martynov Padl: 3. května 2007, věk: 27 let. Místo: poblíž základny Fajzábád, provincie Badachšán; příčina: zahynul pod lavinou bahna a kamení, která se na něj sesypala, když s kolegou zachraňoval munici a zbraně z auta, pod nímž se utrhla horská cesta