Osud opuštěné základny Bagrám
Vojáci NATO opouštějí po 20 letech Afghánistán. Poslední by měli ze země odjet symbolicky do 11. září. Spekuluje se ale, že zhruba tisícovka Američanů doplněná o speciální jednotku Britů by měla v Kábulu i nadále zůstat. To se vůbec nelíbí radikálnímu hnutí Tálibán, které hrozí, že s vojáky bude nakládat jako s okupačními silami. Podle mnohých expertů nečeká Afghánistán nic dobrého a panují i obavy ze vzniku nového Islámského státu.
Poslední americké jednotky by měly Afghánistán opustit v následujících dnech a týdnech. Různé zdroje ale naznačují, že okolo tisíce mužů zůstane v metropoli Kábulu a budou se starat o bezpečí diplomatů nebo provoz letiště. K nim by se podle Daily Mailu měli přidat i Britové, kteří pomáhají afghánské armádě.
Politici selhali, vojáci svou roli splnili. Co se může stát, až odejdou z Afghánistánu?
Vojáci svou roli splnili, ale politici selhali, okomentoval v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS válku v Afghánistánu poručík ve výslužbě Lumír Němec. Spolu s bývalým předsedou vojenského výboru NATO Petrem Pavlem a armádním generálem v záloze Jiřím Šedivým předpověděl, co se může stát, až se vojáci vrátí domů.
Něco takového ale není vůbec po chuti Tálibánu. Jeho mluvčí Suhajl Šahín dokonce spojencům pohrozil, že pokud po 11. září zůstanou v Kábulu zahraniční vojáci, mohou se stát terčem teroristů. „Budeme na to reagovat, finální rozhodnutí je na našem vedení,“ řekl Šahín v rozhovoru pro BBC. Uvedl také, že Kábul není prioritou organizace a diplomatům ani zahraničním pracovníkům charity prý ze strany Tálibánu nic nehrozí.
Jenže tomu věří málokdo. V odlehlejších částech země afghánská armáda prakticky neustále svádí tuhé boje s džihádisty. A před hrozícím nebezpečím varuje mimo jiné elitní americký generál Austin Scott Miller.
„Při pohledu na rychlost, jakou Tálibán dobývá území, bychom se měli obávat. Jde i o naději a morálku. Nechcete, aby lidé ztratili naději a mysleli si, že jsou postaveni před hotovou věc,“ řekl Miller v rozhovoru pro stanici ABC. Generál se obává, že se situace může rychle vyvinout v občanskou válku. „Ta bezpečnostní situace není dobrá a Afghánci to vědí. Tálibán je v pohybu a my začínáme vytvářet podmínky, které nejsou pro afgánskou budoucnost příliš nadějné,“ dodal.
Tálibán jen čeká na příležitost
Slova amerického generála podpořil také britský voják, který se z Afghánistánu nedávno vrátil. „Lidé se obávají právem. Tálibán ovládá venkov a jen čeká, až se koalice stáhne. Opakovaně deklarují, že mají mír jen s koalicí, ne s afghánskou vládou. Ta země se zhroutí,“ varoval podle Daily Mailu.
Afghánistán mu vzal přátele i zdraví. Vojáka ničí rakovina, již měl způsobit hořící odpad
Je připraven bojovat do konce života. Válku v Afghánistánu sice přežil, ale rakovinu, kterou si odtamtud přivezl, už zřejmě neporazí. Příběh amerického vojáka, který umírá na rakovinu tlustého střeva, je až děsivý. Příčinou jeho nemoci je zřejmě toxický odpad, který vojáci u základny v Afghánistánu ve velkém pálili.
Ze stažení koalice z Afghánistánu ale nemají obavy jen vojáci. Kvůli tomuto kroku se do amerického prezidenta Joea Bidena ostře pustil například republikánský senátor za Texas Michael McCaul, který je zároveň členem výboru pro zahraniční záležitosti. „Pokud se úplně stáhneme, ta zkáza, zabíjení, situace žen a vůbec humanitární krize se přesunou přes hranici do Pákistánu,“ uvedl pro stanici Fox News s tím, že Bidenova administrativa podle něj selhala v přípravě celé operace.
Vyjádřil rovněž obavy, že se z Afghánistánu může stát druhý Irák. „Všichni odborníci, se kterými jsem mluvil, se nejvíc bojí toho, že to dělá (Biden) kvůli politickým cílům. Ale našimi hlavními zájmy jsou ISIS a Al-Káida. A my jim poskytneme bezpečné útočiště, protože Tálibán převezme kontrolu a vakuum vyplní teroristé,“ řekl McCaul, který má dle svých slov i strach o americkou ambasádu v Kábulu.
Proti odchodu z Afghánistánu jsou i Zeman s Babišem
Stanice CNN pak přinesla informace o přípravě nouzových plánů na evakuaci amerického velvyslanectví v Kábulu. Podle vysoce postaveného zdroje z ministerstva obrany vypracovala armáda v reakci na měnící se situaci hned několik možných scénářů. Podle Bidena by ambasáda měla i po stažení amerických vojsk nadále pokračovat v „diplomatických, humanitárních a bezpečnostních programech“.
Bojovníci Tálibánu v provincii Laghmán Zdroj: Getty Images
Bojovníci Tálibánu v provincii Laghmán Zdroj: Getty Images
Skepsi ohledně odchodu vojsk NATO z Afghánistánu vyjádřili i čeští političtí představitelé. Negativně o něm hovořil premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vhodně načasován není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Nejhlasitějším kritikem je pak prezident Miloš Zeman, který na summitu NATO v Bruselu označil odchod spojenců z Afghánistánu za zbabělou kapitulaci a dokonce za zradu. Varoval také před tím, že Tálibán ovládne celé území, vytvoří teroristické centrum a nový Islámský stát.
„Pokud chceme opravdu bojovat proti terorismu, nezbude nám nic jiného, než se do Afghánistánu vrátit, a to za cenu daleko větších ztrát a nákladů, než kdybychom tam teď setrvali,“ řekl Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Poslední čeští vojáci se z Afghánistánu vrátili minulý týden.
