Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se ve středu sešli k jednání o rozsáhlé škále témat v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Biden a Putin se osobně setkali poprvé poté, co se prezident USA v lednu ujal funkce.
Biden s Putinem si po stručném proslovu švýcarského prezidenta krátce potřásli rukou a pak se odebrali do útrob vily. Parmelin prezidenty uvítal ve „městě míru“ Ženevě, a popřál jim plodné rozhovory.
Prezidenti USA i Ruska se při uvítání na schodišti vily tvářili spíše vážně. Samotná vrcholná schůzka pak začala v knihovně vily z 18. století za přítomnosti ministrů zahraničí obou velmocí Antonyho Blinkena a Sergeje Lavrova. „Doufám, že naše setkání bude produktivní,“ prohodil Putin před fotografy a kameramany, kteří byli krátce vpuštěni na úvod jednání.
Státníci posléze absolvovali několikahodinové rozhovory, po jejichž skončení Biden a Putin, každý zvlášť, vystoupil před novináři. Americký prezident do Ženevy přicestoval už v úterý odpoledne, kdy ho přivítal prezident Parmelin. Putin ve středu odjel z letiště hned po příletu; podle deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) si oficiální uvítání nepřál. Na místo jednání ruský prezident následně dorazil jako první. Prezidentský summit začal krátce před 13:30 po příjezdu Bidena z hotelu.
Setkání jako otázka prestiže
Hlavy velmocí hovořili o dvoustranných vztazích, o strategické stabilitě, o urovnání regionálních konfliktů nebo o boji s koronavirovou pandemií. Mezi další témata rozhovorů patřily také klimatické změny, ruská vojenská aktivita u ukrajinských hranic, počítačová kriminalita nebo pokus o otravu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.
Šlo o první setkání prezidentů obou velmocí s aktuálně velmi chladnými vzájemnými vztahy od Bidenova převzetí úřadu letos v lednu. Bylo to rovněž první rusko-americký summit od července 2018, kdy se Putin setkal s tehdejším šéfem Bílého Domu Donaldem Trumpem v Helsinkách.
Vzhledem k napjatosti vztahů pozorovatelé od summitu neočekávali konkrétní výsledky. Washington prohlašuje, že jeho cílem je naladit stabilní a předvídatelné vzájemné vztahy. Pro Moskvu je podle expertů setkání především otázkou prestiže.
Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb, či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie