Syn kremelského mluvčího Dmitrije Peskova uvedl, že sloužil na Ukrajině pod falešným jménem jako dělostřelec v jednotkách vagnerovců. Třiatřicetiletý Nikolaj Peskov to řekl prokremelskému ruskému deníku Komsomolskaja pravda. Spolupracovníci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného ho ale loni ve fingovaném telefonátu přistihli, jak se snaží využít svého postavení a vyhnout se mobilizaci.
„Bylo to z mé iniciativy,“ řekl Nikolaj Peskov, jehož otec působí jako mluvčí Vladimira Putina od roku 2008, v rozhovoru. „Považoval jsem to za svou povinnost,“ dodal. Uvedl také, že si odsloužil necelý půlrok pod falešným jménem, aby skryl svou pravou identitu. Podle deníku dostal medaili za statečnost.
SOUVISEJÍCÍ: Hrozí jaderná odpověď, obávají se Ukrajinci bojů o Krym. Analytici poradili „ideální“ postup
Na otázku, jak se na jeho službu díval otec, Nikolaj Peskov odpověděl: „Myslím, že je na mě hrdý. Otec mi řekl, že jsem se rozhodl správně.“
Zakladatel a finančník vagnerovců Jevgenij Prigožin řekl, že se na něj obrátil Dmitrij Peskov a požádal ho, aby jeho syna přijal jako dělostřelce.
„Ze všech mých známých poslal syna jen jeden člověk, Dmitrij Sergejevič Peskov, který měl svého času pověst absolutního liberála. Přišel za mnou a řekl: ‚Vezmi ho jako prostého dělostřelce‘,“ řekl Prigožin ve videu zveřejněném na sociální síti Telegram.
Nikolaj Peskov se narodil v roce 1990 a podle listu Kommersant žil v Británii v desetiletí po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Poté se vrátil do Ruska a v letech 2010–2012 sloužil u strategických raketových sil.
Loni v září zavolal Peskovovi mladšímu spolupracovník Navalného, který se vydával za zástupce vojenského komisariátu, a požadoval, aby se dostavil do odvodního oddělení. Peskov junior mu tehdy řekl, že nikam nepůjde a že situaci bude řešit na jiné úrovni, uvádí se v záznamu hovoru zveřejněném na internetu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyvolala jeden z nejsmrtonosnějších evropských konfliktů od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské krize v roce 1962, uvedla agentura Reuters. Podle trojice dokumentů amerických zpravodajských služeb zveřejněných na internetu bylo ve válce zabito nebo zraněno až 354 tisíc ruských a ukrajinských vojáků.
Autentické záběry z nejdrsnějších zákopových bojů u Bachmutu:
