Slováci demonstrovali proti zpřísnění potratové politiky už v létě. Zdroj: Jana Michaličková
Slovenkám nad čtyřicet let nově nebudou při potratu na zákrok přispívat zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví to zdůvodňuje bojem proti diskriminaci na základě věku. Ten již nebude považován za rizikový faktor. Část Slováků to naopak chápe jako další opatření omezující práva žen.
Pokud bude mít žena po čtyřicítce jinou zdravotní indikaci než věk, bude potrat i nadále hrazen z veřejného zdravotního pojištění, vysvětlila mluvčí resortu Zuzana Eliášová. Ministerstvo svůj krok obhajuje tím, že ve společnosti je možné sledovat dlouhodobý trend rostoucího věku rodiček, které nemají během těhotenství komplikace.
Mluvčí resortu Eliášová tvrdí, že úpravou vyhlášky došlo k odstranění diskriminace na základě věku. Původní vyhláška je již z 80. let minulého století, věk nad 40 let považuje za rizikovou indikaci a umožňuje požádat o potrat na základě věku matky.
„Od té doby prenatální medicína pokročila. Změnou vyhlášky odstraňujeme diskriminaci na základě věku. Vypustila se jen zdravotnická indikace početí po čtyřicátém roce věku na ukončení těhotenství,“ hájí úpravu vyhlášky Eliášová.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo novou vyhlášku pod vedením ministra Marka Krajčího za Matovičovu stranu OLaNO. Kritici tvrdí, že do politiky míchá své náboženské hodnoty. Například předsedkyně Výboru Národní rady Slovenské republiky pro zdravotnictví Jana Bittó Cigánková minstrovi vzkázala, aby se „přestal věnovat vnucování svého náboženského přesvědčení celému Slovensku a začal se věnovat problémům se šířením nemoci COVID-19“.
Matovičova strana chce osekat reprodukční práva
Ministerstvo předložilo návrh vyhlášky už loni v srpnu a počítalo s tím, že v roce následujícím na potratech ušetří až 190 tisíc eur. Původně se některé strany snažily o mnohem drastičtější změnu potratové politiky. Loni v létě slovenští zákonodárci hlasovali o čtyřech novelách, z nichž ani jedna nakonec neprošla.
Dvě z nich přeložila právě strana OLaNO, považována za populistickou, jednu vypracovali Kotlebovci a poslední nezařazení poslanci. Návrhy počítaly například se zvýšením příspěvku pro ženy, které donosí poškozený plod, nebo se zkrácením možnosti interrupce na vyžádání na 8. týden těhotenství.
Stejně jako v České republice i na Slovensku počet provedených interrupcí vytrvale klesá. Zatímco v roce 1992 tam ukončilo těhotenství téměř 42 tisíc žen, v roce 2018 jich bylo přes sedm tisíc. Vláda premiéra Igora Matoviče si přesto dala „ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“ do svého programového prohlášení.
Na nebezpečné oklešťování reprodukčních práv žen na Slovensku upozornila také globální organizace Centrum pro reprodukční práva. Ta označila Slovensko a Polsko za dvě evropské země, kde jsou práva žen aktuálně nejvíce v ohrožení.
