Narodil se v argentinské Cordobě, doma je kromě dvouletého polského intermezza od roku 2012 na Slovensku. Fotbalista Vernon De Marco si skrze práci zemi v Evropě oblíbil natolik, že nyní požádal o slovenské občanství. A pokud by vydržel v současné formě, rád by dres s dvojramenným křížem neoblékal pouze ve Slovanu Bratislava, ale také v národním týmu. Ostatně nebylo by to poprvé, co by „bratry“ reprezentoval hráč narozený v jiném koutě světa.
Když v roce 2012 v 19 letech opouštěl španělskou Constancii, pravděpodobně sám nečekal, že si ke Slovensku vytvoří takové pouto. Vernon de Marco zamířil do Michalovců, zdržel se čtyři roky, pak se přemístil do největšího klubu v zemi – Slovanu Bratislava. Dva roky strávil na hostování v polském Lechu Poznaň a přiučil se další světový jazyk, kterých dohromady ovládá hned šest. Samozřejmě včetně slovenštiny.
V aktuální sezoně se mu ve Slovanu, úřadujícím mistrovi, na pozici levého beka nadmíru daří a dá se říct, že má reprezentační formu. I přes to, že je součástí defenzivy, má v tomto ročníku už pět gólů, což z něj dělá nejgólovějšího zadáka Fortuna ligy. V rodné Argentině je národní tým napěchovaný hvězdami, ale ve slovenském výběru by byla větší šance na to dostat příležitost. A brzy by se tak opravdu mohlo stát.
Slovenskou hymnu zatím neumí
De Marco totiž podal žádost o udělení slovenského občanství. „Je to v procesu, který je dlouhý. A neulehčují to ani opatření související s koronavirovou situací,“ uvedl v rozhovoru pro Šport.sk. Životní změnu nechtěl nějak detailněji rozpitvávat, ale dodal: „Byla by to pro mě velká hrdost reprezentovat zemi, ve které jsem dostal možnost nastartovat svoji kariéru. Byl by to závazek, odevzdal bych na hřišti sto procent, abych splatil důvěru.“
Zatím je vše v teoretické rovině – 28letý De Marco se ani nebavil s trenérem národního celku Štefanem Tarkovičem. A je tu ještě jedna věc. „Hymnu bych se ještě měl doučit,“ poznamenal s úsměvem.
Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú, si před zápasy slovenské reprezentace už v minulosti zazpívali jiní naturalizovaní cizinci. Celkem tři. Dvě utkání ve slovenských barvách odehrál De Marcův krajan, útočník David Depetris, stejnou porci má ve statistikách i pravý obránce ze Srbska Boris Sekulič. Dokonce 14 duelů pak za sousedy zvládl togský záložník narozený v Německu Karim Guédé.
V nedávné době o slovenské občanství zažádali také jiní členové soupisky Slovanu, a to Čech Erik Daniel spolu s Nizozemcem Joerim de Kampsem.
České náznaky naturalizace
V České republice byla ve fotbale naturalizace tématem před více než deseti lety. To za Spartu Praha nastupoval útočník Wilfried Bony z Pobřeží Slonoviny. Rychle se asimiloval, sám projevil zájem získat české občanství a reprezentovat stát, kde postupně začínal zářit.
Z jeho domoviny se mu dlouho kouč národního týmu neozýval, v roce 2010 ale přišla první pozvánka. Bony pak rychle českou ligu přerostl, v roce 2011 přestoupil do nizozemského Vitesse Arnhem a zanedlouho poskočil ještě o level výš a šel do anglické Premier League.
Před dvěma lety se pak spekulovalo o tom, že by reprezentaci pod vedením Jaroslava Šilhavého mohl posílit Němec David Selke, jehož maminka je Češka a v tuzemsku jako dítě trávil většinu prázdnin v Lanškrouně. Podle spoluhráče z bundesligové Herthy Berlín Vladimíra Daridy Selke o této možnosti uvažoval, situaci sondoval také sám kouč Šilhavý.
Ale i v tomto případě vše zůstalo pouze v teoretické rovině a nevypadá to, že by 26letý útočník momentálně na hostování ve Werderu Brémy měl „nároďák“ v dalších měsících či letech posílit.