Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Slovenská vláda v pondělí schválila návrh na časově neomezený zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny, tranzit tohoto zboží přes území Slovenska zůstane povolen. Opatření, které vstoupí v platnost v úterý, se bude vztahovat například na obilí a olejniny, řekl novinářům hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš. K podobnému zákazu už přistoupily Maďarsko a Polsko ve snaze ochránit domácí zemědělce před dovozem například levné ukrajinské pšenice. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) oznámil, že Česko podobný zákaz nechystá. Podle něj je v rozporu s trhem EU.
Kabinet slovenského premiéra Eduarda Hegera neschvaloval seznam výrobků, jejichž dovoz bude zakázán. Například ministrovi zemědělství ale uložil, aby oznámil, kterých výrobků se restrikce dotknou. Materiál ministerstva zemědělství, který projednala vláda, počítá s tím, že opatření se bude vztahovat nejen na obilí a olejnatá semena, ale také například na kukuřici, ovoce, zeleninu, cukr, med a včelí produkty.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pohádkový příběh ze Slovenska. Za vsazenou tisícovku vyhrál šťastlivec obrovskou sumu
„Jde o opatření na ochranu slovenského agropotravinářského sektoru a ochranu zdraví spotřebitelů. Na rozdíl od Polska jsme nezakázali tranzit,“ řekl novinářům o rozhodnutí vlády ministr zemědělství Samuel Vlčan. Seznam produktů, na které se bude vztahovat slovenský zákaz dovozu, bude moci průběžně měnit ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem hospodářství.
Bachmutský „mlýnek na maso“ vrcholí. Za týden jsme zlikvidovali 3840 okupantů, hlásí Kyjev
Ukrajinci za minulý týden zlikvidovali 3 840 ruských vojáků. Vyplývá to z denních hlášení jejich generálního štábu. I když konkrétní čísla nelze nezávisle ověřit, o značných ruských ztrátách hovoří i západní analytici či americký Institut pro studium války (ISW). Epicentrem těch nejkrvavějších bojů je stále Marjinka a Bachmut.
Slovenská zemědělská a potravinářská komora rozhodnutí vlády uvítala. „Momentálně se nacházíme v tak mimořádně závažné situaci, že bez zavedení takovéto formy restrikce bychom způsobovali ztráty slovenským pěstitelům s dopadem na stabilitu trhů a snižování konkurenceschopnosti našich firem,“ napsal v tiskovém prohlášení předseda komory Emil Macho. Podle komory rozhodnutí vlády umožní slovenských farmářům prodat obilí ještě z loňské sklizně, aniž by museli cenově konkurovat levné produkci z Ukrajiny.
Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům v Manile při své cestě po Asii řekl, že v Česku není problém tak intenzivní, protože obilí končí v zemích, které mají hranici s Ukrajinou. „Tyto státy se rozhodly přijmout opatření mimo jiné proto, že u nich to významně snižuje ceny a způsobuje to konkurenci jejich zemědělcům,“ uvedl. V Česku taková situace zatím nenastala. „My děláme naopak kroky k tomu, abychom snížili ceny potravin a dosáhli lepších cenových podmínek pro naše občany, dodal.
Z Ukrajiny se do zemí EU od února 2022 do letošního ledna dovezlo podle dřívějších informací českého ministerstva zemědělství 3,526 milionu tun pšenice, což je meziročně desetkrát více. I dovoz ukrajinské pšenice do Česka několikanásobně vzrostl, a to z 286 tun v roce 2021 na loňských téměř čtyři tisíce tun. „Ale ve srovnání s českou produkcí, která činí zhruba 4,8 milionu tun, jde stále o zanedbatelné množství,“ sdělil mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
EU: Jednostranná opatření jsou nepřijatelná
Zákaz na Slovensku tamní úřady odůvodňují také ochranou zdraví spotřebitelů. V části obilí dovezeného z Ukrajiny totiž testy potvrdily výskyt pesticidu, který není v EU povolen. Slovensko proto už před zastavením dovozu zakázalo zpracovávání již naskladněného ukrajinského obilí.
Česko kvůli možnému výskytu pesticidů zpřísnilo kontroly tranzitu zemědělských komodit. Testy zatím neodhalily žádný závadný vzorek, uvedlo v pondělí ministerstvo zemědělství. „Ochrana zdraví českých občanů je pro mě absolutní priorita, proto v intenzivních kontrolách budeme nadále pokračovat a v případě pozitivního nálezu budeme likvidovat celé zásilky,“ sdělil ministr Nekula.
V Belgorodu útočily ukrajinské drony, zuří Rusové. Město se po explozích ocitlo v plamenech
K výbuchům a rozsáhlým požárům došlo v noci z neděle na pondělí v ruském Belgorodu. Podle dostupných informací tam nejspíš explodovaly dvě rozvodny elektřiny a město muselo bojovat s ohněm. Rusové následně obvinili Ukrajince, že na ně zaútočili drony. Kyjev se k události nevyjádřil.
Podle něj jsou ale zákazy zavedené Polskem, Maďarskem a Slovenskem v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). „V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s (evropským) komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná,“ uvedl ministr. Téma dovozu z Ukrajiny bude zařazeno na jednání ministrů zemědělství EU 25. dubna.
Evropský blok loni v květnu na rok pozastavil platnost cel a poplatků za veškerý zemědělský a potravinářský dovoz z Ukrajiny v rámci pomoci zemi čelící ruské agresi. Švédské předsednictví Rady EU podle diplomatických zdrojů předloží ve středu ke schválení návrh bez podstatných změn proti současné praxi. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko však patrně budou chtít z bezcelního režimu vyjmout produkty, jejichž dovoz podle nich poškozuje domácí farmáře.
Evropská komise, na níž se tyto státy již dříve obrátily se žádostí o podporu, nechce jejich problémy řešit v rámci obchodní politiky. Hodlá jim pomoci v rámci kompenzací ze společných zemědělských fondů. Brusel již navrhl uvolnit pro Varšavu 29,5 milionu eur (přibližně 700 milionů korun), Sofie má dostat 16,8 milionu eur a Bukurešť deset milionů eur. Podobně velký druhý balíček peněz by podle komise měl v brzké budoucnosti pomoci i dalším zasaženým zemím.
