obilí

Ostrým e-mailem předsedy ANO Andreje Babiše směrem k ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) přetekl pohár, uvedla k mimořádné schůzi dolní parlamentní komory poslankyně Olga Richterová (Piráti). Zákonodárkyně v pořadu K věci na CNN Prima NEWS zmínila i známé video šéfa hnutí s kohoutem Silverem. Babiš se prý prostřednictvím zvířete zbavuje „v nebezpečné vychytralosti“ veškeré odpovědnosti a podsouvá lživé údaje. Richterová poznamenala, že ve Sněmovně zaznívaly šílenosti.

Zemědělství trpí tím, že se Evropská unie snaží pomáhat Ukrajině. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to prohlásila poslankyně Margita Balaštíková (ANO), podle které se protestující farmáři pouze domáhají toho, co jim bylo odepřeno. Rovněž uvedla, že Evropská komise špatně vyhodnocuje pravidla a nastavila nefunkční systém, jenž zemědělcům vadí.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se ohradil vůči videu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Bývalý premiér totiž natočil klip s kohoutem, kterému prý vadí ukrajinské obilí. Rakušan označil Babišova slova za lživá a uvedl, že ukrajinské zemědělské produkty procházejí velmi pečlivou kontrolou. Podle něj není obilí z Ukrajiny kontaminované a jedná se tak pouze o Babišovy bludy. Rakušan se později omluvil, že při natáčení svého videa seděl v autě bez bezpečnostního pásu.

Podpora Ruskem napadené Ukrajiny je v pořádku. Pokud jde ale o dodávky obilí do zemí EU, Ukrajinci by měli dodržovat unijní pravidla. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS se na tom shodli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). Podle nich by ukrajinská produkce měla proudit především do zemí třetího světa. Celý problém by mohl řešit princip vratných kaucí či cel.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu prohlásil, že prosazovaný ukrajinský mírový plán ani nejnovější návrhy OSN na oživení černomořské obilné dohody „nejsou realistické“. Současně obvinil Západ, že na Ukrajině vede přímo válku proti Rusku, a označil jej za „říši lží“. Informovaly o tom tiskové agentury.

Roztržka mezi Ukrajinou a Polskem je spíše diplomatická. Ukazuje však, že v Evropě neprobíhá debata o tom, co by znamenalo přijetí Ukrajiny mezi členské státy. Tak se k aktuálnímu vztahu mezi státy vyjádřil bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Dodal, že v souvislosti s mezinárodním sporem vyvstávají otázky, o nichž si nikdo „v kontextu války nedovolil mluvit otevřeně“. S Petříčkovým výrokem však nesouhlasil bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na dnešní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.

Evropská komise (EK) neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise v pátek uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko už potvrdily, že budou jednostranně pokračovat v omezení dovozu, které údajně chrání jejich zemědělce. Rozhodnutí EK uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na ruské vojenské základně v Simferopolu vypukl požár. Rusové ho označili za běžný, snímky z místa ale působí jinak. Úspěch ukrajinské protiofenzivy nutí Rusy změnit obrannou taktiku, uvedli analytici z Institutu pro studium války (ISW). Letouny britské Royal Air Force (RAF) byly vyslány na ochranu lodí, které převážejí obilí v černomořské oblasti. Ukrajinské jednotky dosáhly taktických úspěchů v Záporožské oblasti a u Bachmutu, uvedli analytici z ISW. Ruské úřady tvrdí, že ve čtvrtek zneškodnily několik ukrajinských dronů na vlastním území.

Britské vojenské letectvo hlídkuje nad Černým mořem, kde podle britského listu The Telegraph chrání nákladní lodě převážející obilí z Ukrajiny. Deník na svých internetových stránkách píše, že o tom informoval úřad britského premiéra Rishiho Sunaka. Poté, co Rusko odstoupilo od dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře, pravidelně útočí na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl napadlo. Jednání obou prezidentů skončilo po třech hodinách, z čehož polovina připadla na jednání za přítomnosti delegací, uvedla agentura TASS. Putin po jednání podle agentury Reuters zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Rusko se snaží s Tureckem dohodnout na alternativě k obilné dohodě, od které Moskva v polovině července ustoupila. Hlavní roli má tentokrát hrát nikoli ukrajinské, ale ruské obilí. V nově diskutované dohodě by Ankara mohla převzít komodity od Kremlu a distribuovat je chudým státům, napsala agentura Reuters.