Letošní Rallye Dakar si vyžádala první lidskou oběť. V sedmé etapě nebezpečného závodu v Saúdské Arábii spadl ve vysoké rychlosti ze svého motocyklu Pierre Cherpin. Francouz utrpěl vážné poranění hlavy, zlomil si žebra, poškodil plíce a byl uveden do umělého spánku. Podle pořadatelů slavné vytrvalostní akce zemřel při převozu do rodné země.
Zvláště motorkáři vstupují do Dakaru s tím, že hazardují se životem. Na svém stroji nejsou pořádně chráněni, což často mívá při nevyzpytatelném terénu plném nástrah fatální důsledky.
Pierre Cherpin se stal celkově 22. motocyklovým jezdcem, jenž ikonický Dakar nepřežil. V minulém roce vyhasl život dvou závodníků – Paula Goncalvese a Edwina Stravera.
PIERRE CHERPIN PASSED AWAY
— DAKAR RALLY (@dakar) January 15, 2021
During his transfer by medical plane, Pierre Cherpin died on Jan 14th from injuries caused by his fall during the 7th stage.
The Dakar caravan would like to extend its sincere condolences to his family, relatives & friends.https://t.co/ccJ4ctOU9D pic.twitter.com/zxQ9o49ENG
52letý Cherpin startoval na Rallye Dakar počtvrté a opět v kategorii bez asistence. Premiéru si odbyl v roce 2009. Všechny předchozí účasti zaznamenal v letech, kdy ještě motoristická pouť měla útočiště v Jižní Americe. Teď závodníka lákalo poznat novou zemi – Saúdskou Arábii.
Chtěl zažít dobrodružství, ne se bezhlavě rvát o pódiové umístění. „Jsem amatér, nechci vyhrát, ale objevovat země, do kterých bych se jinak nikdy nepodíval,“ říkal.
Po nedělní vážné nehodě byl vrtulníkem přepraven do nemocnice v Sakace, kde se podrobil neurologické operaci a byl uveden do umělého spánku. Jelikož byl jeho stav několik dní stabilní, zamířil do nemocnice v Džiddě, která byla přestupní stanicí pro návrat do domoviny. Do francouzského Lille ale už Cherpin živý nedoletěl.
Smrti motocyklistů na Dakaru
- 1979 – Patrice Dodin (Francie)
- 1982 – Bert Osterhuis (Nizozemsko)
- 1983 – Jean-Noël Pineau (Francie)
- 1986 – Giampaolo Marinoni (Itálie), Jasuo Kaneko (Japonsko)
- 1988 – Jean-Claude Huger (Francie)
- 1992 – Gilles Lalay (Francie)
- 1994 – Michel Sansen (Belgie)
- 1997 – Jean-Pierre Leduc (Francie)
- 2005 – José Manuel Pérez (Španělsko), Fabrizio Meoni (Itálie)
- 2006 – Andy Caldecott (Austrálie)
- 2007 – Elmer Symons (JAR), Éric Aubijoux (Francie)
- 2009 – Pascal Terry (Francie)
- 2012 – Jorge Martínez Boero (Argentina)
- 2013 – Thomas Bourgin (Francie)
- 2014 – Eric Palante (Belgie)
- 2015 – Michal Hernik (Polsko)
- 2020 – Paulo Goncalves (Portugalsko), Edwin Straver (Nizozemsko)
- 2021 – Pierre Cherpin (Francie)