Státní dluh přes 2 biliony
Schodkové rozpočty v době ekonomického růstu si začínají vybírat svou daň. A to doslova. Prodražují totiž obsluhu státního dluhu, který je součástí každého rozpočtu. V letošním roce se počítá, že za dřívější deficitní rozpočty zaplatí český stát okolo 50 miliard korun. V příštím roce se už počítá se 70 miliardami. Varovné analýzy navíc ukazují, že za pár let může obsluha dluhu atakovat 100miliardovou hranici.
Ekonomové a analytici delší dobu varují, že se český stát zadlužuje rychleji než ostatní země v rámci Evropské unie. Akceleraci navíc zaznamenal volební rok 2021, kdy se zadlužení ještě zrychlilo. Důsledek můžeme vidět na položce ve státním rozpočtu nazvané obsluha státního dluhu. Zjednodušeně se jedná o úroky, které stát musí vyplácet svým věřitelům.
Česko se rapidně zadlužuje. Tak propastný dluh je neudržitelný, varuje rozpočtová rada
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že rozpočtová nerovnováha je dědictvím po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí.
Tato položka každým rokem roste. Ještě v roce 2020 to bylo 40 miliard korun za rok. Letošní rok už počítá s částkou vyšší než 50 miliard korun. K dalšímu prodražení došlo v úterý, kdy Poslanecká sněmovna odsouhlasila novelu státního rozpočtu na letošní rok. Zvýšením schodku na 375 miliard korun se obsluha státního dluhu prodražila o další čtyři miliardy.
Ministerstvo financí počítá na příští rok již se 70 miliardami korun. Pro porovnání se jedná o částku, do které by se vešlo hospodaření ministerstva zemědělství spolu s ministerstvem kultury.
Vliv minulosti
Příčiny velkého zadlužení se dají najít v minulosti, kdy české vlády vytvářely schodkové rozpočty i v dobách, kdy se zemi ekonomicky dařilo a probíhal růst. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je problém hned ve dvou částech. Tedy u vysokých schodků a také u vysokých úrokových sazeb centrální banky.
V současné době totiž dobíhá splatnost výhodných státních dluhopisů a ty jsou nyní potřeba financovat novými. „A to se děje za méně výhodných podmínek. Tím narůstá dluh. Staré dluhopisy se totiž přeměňují na nové a méně výhodnější. Tam je ten vliv minulosti. Pokud bychom dříve byli v přebytku a nevytvářeli jsme schodkové rozpočty, tak by byla menší potřeba je refinancovat. Obsluha by nevyšla tak draho,“ řekl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček.
Možným problémem do budoucna je také současné vytváření obřích schodků. Na letošní rok se počítá se schodkem 375 miliard korun a na příští rok schodek 295 miliard korun.
Podle Křečka se dříve mělo vydávat větší množství dluhopisů. Tedy v dobách, kdy to bylo velmi výhodné. „Měli jsme i záporné úrokové sazby. Tam jsme měli brát více dluhopisů, než bylo třeba. Nyní bychom snižovali spotřebu na nákup nevýhodných dluhopisů,“ řekl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček.
