Schillerová je nabízela jako vánoční dárek. Stanjura výhodné státní dluhopisy pozastavil

„Nebojte se, nejsou to ponožky, ale Dluhopis Republiky. Jednak můžete zhodnotit svoje úspory a jednak ještě potěšit své blízké,“ říká bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve videu, které před Vánoci 2020 umístila na sociální sítě. Schillerová si tehdy za vábení ke koupi státních dluhopisů vysloužila kritiku odborníků nebo posměšné komentáře internetových diskutujících.

Během pouhých 12 měsíců se situace radikálně změnila a z takzvaného protiinflačního dluhopisu se stal investiční hit drobných střadatelů. Stát totiž u tohoto typu Dluhopisu Republiky nabízí zhodnocení, které kopíruje vývoj tuzemské inflace a přidá ještě něco málo navíc. A tak kdo dluhopis drží, může se za loňský rok těšit na úrok ve výši 6,3 procenta.

Rekordní poptávka a dočasná stopka

Vzhledem k tomu, že inflace bude nezvykle vysoká i letos, zaznamenal stát před koncem roku 2021 rekordní zájem ze strany českých domácností. Podle ministerstva financí poptávka po dluhopisech, jež stát upisoval od 20. září do 23. prosince 2021, dosáhla 41,1 miliardy korun.

„Překonala nejen celkovou jmenovitou hodnotu doposud prodaného Dluhopisu Republiky, ale představovala také nejvyšší poptávku v historii v rámci všech doposud uskutečněných úpisů státních dluhopisů určených primárně pro občany od roku 2011,“ uvedl úřad Zbyňka Stanjury (ODS) v dokumentu „Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky 2022“.

Jenže ministerstvo financí se nyní rozhodlo další emise protiinflačních Dluhopisů Republiky dočasně pozastavit. Důvod? „Tyto emise představují pouze jeden z nástrojů financování výpůjční potřeby státu,“ uvádí se v materiálu.

Cílem prý nikdy nebylo maximalizovat prodeje těchto dluhopisů „bez ohledu na ostatní faktory emisní činnosti státu, ale nabídnout občanům konzervativní a stabilní formu zhodnocení svých úspor“. Stát chce prý také nechat dostatečný prostor pro refinancování korunových splátek státního dluhu na domácím dluhopisovém trhu prostřednictvím ostatních dostupných nástrojů.

Už jsou pro stát drahé

Jak tomuto zdůvodnění rozumět? „Stát byl zjevně překvapen zájmem lidí o protiinflační dluhopis, který právě proto, že je protiinflační, zaručuje výnos, který je vyšší než inflace. Z pohledu státu to ale znamená, že za svůj dluh musí platit výrazně vyšší úrok, než za jaký si je stále ještě schopen půjčit od jiných věřitelů. Z tohoto pohledu lze pozastavení dalších emisí považovat za racionální,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je navíc možné, že inflace bude letos ještě vyšší než loni, což bude znamenat další růst úrokového výnosu u protiinflačních dluhopisů. „Vzhledem k tomu, že Česká národní banka avizuje ještě výraznější růst inflace, a tedy i své základní úrokové sazby, než doposud, může být úročení Dluhopisu Republiky příštího roku ještě vyšší než šestiprocentní,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Pro rozhodnutí ministerstva ale nemá pochopení bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). „Mrzí mě pozastavení vydávání státních dluhopisů pro domácnosti (tzv. Dluhopisy Republiky). Nevidím důvod, aby na správě státního dluhu vydělávaly jenom velké finanční korporace. Je fér umožnit to i českým domácnostem,“ napsal Kalousek na sociální sítě.

Stanjura: Máme za sebou dva roky extrémního zadlužování

Ministr financí Zbyněk Stanjura na čtvrteční tiskové konferenci představil výsledek hospodaření státu za rok 2021. Státní rozpočet vykázal schodek ve výši téměř 420 miliard korun, což je nejvyšší deficit v historii Česka.

„Česká republika má za sebou dva roky extrémního zadlužování. Na konci roku 2021 jsme se dostali na 2,5 bilionu korun dluhu. Vůči HDP jsme se dostali z dluhu 28,5 na téměř 41 procent. Na dluhovou brzdu bychom tímto tempem narazili v roce 2024,“ řekl Zbyněk Stanjura.

Podle něho se jednalo o rozpočtový hazard, který předvedl tandem Alena Schillerová a Andrej Babiš. „Musíme se vrátit na zem. Proto jsme v rozpočtovém provizoriu, proto jsme museli vrátit návrh rozpočtu minulé vlády,“ vysvětlil Stanjura. Prý by jinak hrozilo, že stát nebude mít peníze na své základní služby.

Stanjura dále slíbil, že vláda představí nový návrh státního rozpočtu na přelomu ledna a února. Schodek má být nižší než 300 miliard korun. Stanjura také potvrdil, že vláda nehodlá zvyšovat daňovou zátěž a že na snížení deficitu bude pracovat jen prostřednictvím úprav výdajů.

„Největší prostory pro úspornější rozpočet jsou v oblasti provozních a dotačních výdajů. Jednání o rozpočtu probíhají s ostatními členy vlády. Konkrétní čísla se dozvíte v okamžiku, kdy vláda bude představovat rozpočet jako celek,“ dodal Stanjura.