Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, si v životě sáhla až na pomyslné dno. Do smrti ji trápily obrovské výčitky. O co šlo?
Zásadní zlom v jejím životě nastal v době, kdy jí bylo 36 let a vyhřívala se na hereckém výsluní. Točila jeden film za druhým a v angažmá v Divadle na Vinohradech patřila k nejobsazovanějším herečkám. Doma se těšila z vytouženého, v té době čtyřletého syna Konráda, kterého měla se svým partnerem, brněnským sochařem Konrádem Babrajem.
Během volného dne se rozhodla vzít svého chlapečka na výlet a prožít s ním hezký den. Když se vraceli zpátky a od domova je dělilo pouhých 22 kilometrů, ji ovšem oslnilo slunce, vjela do díry na silnici a havarovala. Následky byly fatální a tragické. Zatímco ona byla ve vážném stavu převezena do nemocnice, její milovaný syn byl na místě mrtvý.
„Po pravé straně silnice, opřena o zábradlí mostku, stála smrt. Čekala. Nízké pozdně odpolední květnové slunce za jejími zády mě u volantu oslňovalo... Byl pátek,“ popsala ve své životopisné knize Byl to můj osud. Hrozilo jí, že od pasu dolů zůstane navždy ochrnutá a bude se moci pohybovat jen pomocí invalidního vozíku, lékaři ji ale nakonec zachránili. Z toho, že přežila, ovšem žádnou radost necítila. Svůj život by vyměnila za synův. Několik měsíců pobývala na psychiatrii a trvalo dlouho, než byla schopná se znovu vrátit do normálního světa. Nic už ale nebylo tak jako dříve. Další dítě už pak nikdy neměla.
Proč podepsala spolupráci s StB?
Další obrovskou chybou, které později velmi litovala, byla spolupráce s StB. Jak napsala ve své knize, motivem prý byla její pýcha a ješitnost. „Chtěla jsem být slavná, bez překážek uplatnit všechny svoje schopnosti, které se mi zdály stále ještě nevyužity, chtěla jsem se dostat do ciziny, cestovat, poznat svět, vydělat si nějaké peníze, ne pořád počítat každou korunu,“ vysvětlovala Chramostová, která v roce 1962 vstoupila do KSČ údajně s naivní vidinou, že může něco změnit.
V srpnu 1968 se ovšem veřejně postavila proti invazi vojsk a přišla stopka. Měla zákaz účinkovat ve filmu, televizi i rozhlase. O to víc se pak angažovala v disentu a samizdatu, patřila například k prvním signatářům Charty 77. Se svým manželem, kameramanem Stanislavem Milotou se živila výrobou a prodejem lamp. A dokonce doma založila režimem sledované a pronásledované bytové divadlo. Ještě na jaře roku 1989, tedy pár měsíců před listopadovou revolucí byla odsouzena za opoziční činnost.
Vlasta Chramostová, která poslední roky života prožila v domově pro seniory, zemřela 6. října 2019 ve spánku. Bylo jí 92 let.