Sněhurka bez muže nic nezmůže. Dětské knihy jsou sexistické a rasistické, tvrdí studie
Postava Sněhurky z produkce Walta Disneyho z roku 1937 Zdroj: Profimedia.cz
Většina dětských knih je sexistická, rasistická a měla by zmizet z knihoven. To tvrdí nová studie, která radí nahradit stávající tituly pro děti „více inkluzivní“ četbou. Australští akademici kritizují především populární Disneyovky, které jsou podle nich zastaralé a propagují koloniální ideologie.
Za studií stojí akademici z Univerzity Edith Cowanové v Západní Austrálii. Problém vidí především v klasických disneyovkách, které považují za „zastaralé, sexistické a rasistické“. „Ty příběhy neúprosně definují Spojené státy jako střední třídu heterosexuálních bělochů a často slouží k šíření sexistických, rasistických a koloniálních ideologií,“ tvrdí spoluautorka výzkumu Helen Adamová.
Čtěte také
Podle ní navíc dívky a chlapci v disneyovkách reprezentují klasické stereotypy o pohlaví. „Je dokázané, že sexismus a genderový stereotyp mají na vývoj dětí negativní dopad. Genderové předsudky dodávají chlapcům pocit nároku, snižují sebeúctu u dívek a učí děti, že dívky jsou oproti chlapcům méněcenné,“ pokračuje Adamová, které vadí i nedostatečné zastoupení etnických a sexuálních menšin.
Například Disneyho princezny, mezi které patří i oblíbené Sněhurka s Popelkou, prý evokují „poselství, že jsou ženy bezmocné a potřebují muže, který je zachrání“.
Na paškál si akademička vzala i dětskou knížku Harry the Dirty Dog z roku 1956. I v ní se prý objevují odkazy na genderové stereotypy a mužské postavy převyšují ty ženské v poměru tři ku jedné. „Rodina je tam vykreslena tak, že otec je obchodník, zatímco matka je hospodyně,“ nelíbí se Adamové.
Studie se týkala knih, které jsou k dispozici v australských a amerických školkách. Výsledky ukazují, že 90 procent těchto titulů podporuje „tradiční, binární a stereotypní pohled na pohlaví a genderové role“, což autoři považují za znepokojivé. Adamová ale na druhou stranu kvituje, že se v zařízeních pro děti začíná objevovat i „inkluzivní literatura“.
Čtěte také
Alexandr pracuje na Primě už od roku 2013. Během té doby prošel redaktorskými a posléze editorskými pozicemi jak v televizním, tak on-line zpravodajství.
