Ilustrační foto Zdroj: AP
Jak dlouho budeme muset kvůli pandemii nového koronaviru snášet sociální distanc, ať už jde o dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních, zákaz shromažďování většího počtu lidí nebo určitý typ izolace či karantény? Zahraniční experti přichází se znepokojivými vizemi o restrikcích trvajících několik let nebo dokonce o nové normě pro naše životy. Tým z Harvardu ve studii informoval o možné potřebě omezení určitých sociálních kontaktů v USA až do roku 2022.
Podle vědců z americké Harvard T. H. Chan School of Public Health, která spadá pod Harvardovu univerzitu, budou USA možná muset prodloužit opatření k sociálnímu distancování – jako jsou nařízení k pobytu v domovech nebo zavření škol – až do roku 2022. Alespoň pokud nebude dostupná vakcína, fungující léčba, nebo se nezvýší kapacity klíčových zdravotnických zařízení. Jinými slovy – „rok 2022“ je jedním z mnoha možných scénářů.
Jedna z nejmocnějších zbraní v boji proti COVID-19
„Občasné distancování může být vyžadováno až do roku 2022, dokud se podstatně nezvýší kapacita kritické péče nebo nebude dostupná léčba nebo vakcína. Dokonce i v případě očividné eliminace by sledování SARS-CoV-2 mělo zůstat zachováno, protože opětovná nákaza by mohla hrozit až do roku 2024,“ napsal vědecký tým ve studii zveřejněné v časopise Science.
Modely týmu z Harvardu naznačují, že virus se po zrušení restrikcí rychle vrátí zpět. „Pokud je zvoleným přístupem částečné distancování, může být nutné ho udržet po několik let, což je evidentně velmi dlouhá doba,“ uvedl podle CNN autor studie a profesor epidemiologie Dr. Marc Lipsitch.
Sociální distanc je „jednou z nejmocnějších zbraní“ proti COVID-19, uvedl Robert Redfield, ředitel amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
„Pokud můžeme maximalizovat sociální distancování, můžeme omezit schopnost tohoto viru.“
Sociální odstup jako součást našeho života?
O nutnosti dlouhodobých restrikcí promluvila i Veronika Grimmová, profesorka ekonomické teorie na Erlangensko-norimberské univerzitě a členka skupiny ekonomických expertů, která radí kancléřce Angele Merkelové a německé vládě v boji s epidemií koronaviru.
„Pravidla sociálního distancování budou nezbytná po velmi dlouhou dobu a stanou se součástí našeho každodenního života. Nyní je důležité stanovit jasné rámcové podmínky, které nám umožní kombinovat ochranu zdraví a sociální a ekonomické aktivity. Čím více o viru budeme vědět a čím lépe budeme připraveni, tím úspěšnější budeme,“ uvedla pro německý web The Local.
„V tuto chvíli neznáme bezpečnou a efektivní vakcínu, ani nevíme, zda bezpečný a efektivní lék bude fungovat, aby odstranil infekci COVID-19, když k ní dojde. Při absenci tohoto je naše nejlepší sázka založená na prevenci,“ zmínil zase podle BBC Arindam Basu, docent epidemiologie a hygieny životního prostředí z novozélandské Univerzity v Canterbury a dodal: „Sociální distancování představuje způsob, jak vytvořit fyzickou bariéru mezi dvěma nebo více lidmi, tak aby bylo možné přenosu viru bránit nebo ho zastavit.“
Hrozba deprese, demence nebo onemocnění srdce
Individuální izolace a karanténa cílí na zabránění dalšího přenášení viru infikovanými lidmi nebo těmi, o nichž se ví, že byli v kontaktu s infikovanými. Sociální distancování je širší opatření zaměřené na zastavení určitého míchání lidí, které umožňuje šíření infekce v populaci.
Podle výzkumníků z Oxfordské univerzity a Nuffield College má velký dopad na šíření COVID-19 věk populace a způsob života lidí ve společnosti. Jennifer Dowdová se s kolegy podívala na demografii a šíření nemoci v různých částech světa. V Itálii, kterou charakterizují starší populace a mezigenerační způsob rodinného života, kdy lidé žijí těsněji spolu, si virus vyžádal více obětí. Co se týká případů evidovaných do 13. března, byla u lidí starší 80 let úmrtnost odhadována na 14,8 procent, zatímco u lidí mezi 40–49 lety 0,4 %.
Sociální distancování a vyhýbání se lidem může přinášet rovněž některé nezamýšlené negativní důsledky. Z dlouhodobého hlediska je izolace od sociálních skupin spojena s onemocněními srdce, depresemi nebo demencí.
