Lednice a Valtice zůstávají v rukou České republiky
Nadace knížete z Lichtenštejna u soudu v Břeclavi neuspěla s žalobou na státní instituce. Žádala vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát, a náhradu škody. Šlo například o lednický či valtický zámek. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Nadace odvolání avizovala.
Podle soudkyně Hany Dobišarové se k Benešovým dekretům mnohokrát vyjádřil Ústavní soud i Nejvyšší soud, ve věci byla podle ní vydána už řada rozhodnutí. Uvedla, že místní soud se nemohl zabývat konfiskačním procesem, ke kterému směřovaly některé důkazy nadace, a některé důkazy z toho důvodu ani neprovedl. Uvedla, že místnímu soudu nepřísluší zkoumat závěry Ústavního soudu.
Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, břeclavský soud je jedním z nich. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná.
Majetek propadl státu
Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
U soudu v Břeclavi šlo také o deset tisíc hektarů lesů a půdy. Mezi 14 státními institucemi, jež u břeclavského soudu žalobě čelily, byly Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Právník nadace Aleš Linhart takové rozhodnutí soudu očekával. „Z našeho pohledu ten rozsudek překvapivý není, on už tomu nasvědčoval i průběh řízení, které tady bylo ve středu, kde bylo evidentní, že soud se nechce zabývat našimi důkazy. Kdyby je provedl, směřoval by k jinému výsledku. My samozřejmě víme, že na této úrovni to řízení neskončí, půjdeme do odvolacího soudu, a případně půjdeme i na další stupně soudní soustavy,“ uvedl Linhart. Zopakoval, že dekret dopadal jen na Němce a že František Josef II. německou národnost nikdy neměl.
Park zámku Lednice Zdroj: Profimedia.cz
Neúspěch ve Štrasburku
Právník Národního památkového ústavu Jakub Vaněk rozhodnutí soudu přivítal. „My vítáme výrok zdejšího soudu v Břeclavi a ztotožňujeme se s ním. Výrok považujeme v souladu s konstantní judikaturou soudů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu,“ uvedl Vaněk.
Nadace v minulosti neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Následně ohledně sporu podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, zejména na Moravě. Vlastnil rozsáhlé majetky včetně pátečního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale Lichtenštejnové přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.
