Za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku potrestal soud bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok. Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za „neexistující pseudokoncentrák“. Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Verdikt není pravomocný.
Podle soudkyně Heleny Strnadové je Roznerova obhajoba nevěrohodná a účelová. „Pokud by skutečně chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou odkupní cenu, mohl hovořit pouze o ceně, o ekonomických, suchých faktech,“ řekla mimo jiné Strnadová.
První Zelenského přešlap? Nepotřebujeme lekce dějepisu, nechápou Izraelci řeči o holokaustu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je od začátku války na Ukrajině jednou z nejpropíranějších a nejpopulárnějších postav ve světě. Jeho osobní vedení Ukrajiny proti ruské invazi považují mnozí za inspirativní a stejně tak i jeho plamenné projevy do zahraničí, ve kterých žádá o pomoc či kritizuje nečinnost. Jedno vystoupení se mu ovšem nepovedlo. Zkritizoval totiž poslance Izraele, přičemž využil i argument týkající se holokaustu. Tím ale popudil část Izraelců.
Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína. „Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle žalobce Rozner. Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).
Popírat holokaust prý nechtěl
Rozner v březnu u soudu odmítl, že by svým vyjádřením chtěl popírat holokaust. Chtěl prý pouze upozornit na to, že kupní cena vepřína podle něj byla příliš vysoká. Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně ještě před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem „neexistující“ myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu „pseudokoncentrák“ pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.
Rozner však v dokumentu dodal, že si je vědom, že v táboře docházelo k úmrtí internovaných lidí a každé této oběti je mu líto.
Co s ukrajinskými Romy? Hejtmané se obávají, že se tyto rodiny nepodaří integrovat
Mezi ukrajinskými uprchlíky jsou také početné romské rodiny, které míří do Česka převážně ze Zakarpatí a pro které je obtížné najít dostatečně velké ubytování. Většinou nejprve míří do provizorních stanů na Praze 9, odkud jsou zanedlouho převáženi na další místa po republice. Televizi CNN Prima NEWS se podařilo sehnat seznam 23 míst, která vláda předběžně vytipovala jako potenciálně vhodná právě pro ubytování velkých skupin nepřizpůsobivých uprchlíků. Podívat se na ně můžete v úvodním videu.
Podle státního zástupce Michala Buška nebylo Roznerovo vyjádření podnětem k historické debatě, ale populistickým výrokem. Jako koncentrační tábory podle něj nejsou označovány pouze vyhlazovací tábory, ale i ty internační. Účelem Roznerova výroku bylo zlehčování utrpení lidí zasažených holokaustem, řekl žalobce v závěrečné řeči.
Roznerův obhájce Pavel Martiník v závěrečné řeči zopakoval, že Rozner nechtěl zpochybňovat genocidu, ale pouze upozorňoval na rozhodnutí vlády o odkupu pozemků. „Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,“ prohlásil u soudu Rozner.
V táboře zemřelo 326 lidí
Takzvaný cikánský tábor byl otevřen v srpnu 1940 v Letech u Písku a u obce Hodonín u Kunštátu na Moravě na místě původních kárných pracovních a později sběrných táborů. Na neomezenou dobu byli v těchto zařízeních vězněni staří a nemocní lidé, ženy i děti. Tábory se staly přestupní stanicí protektorátních Romů do Osvětimi. Za dobu jeho existence, od srpna 1942 do srpna 1943, prošlo táborem zhruba 1 300 lidí, přičemž 326 z nich zemřelo, uvádí web Muzea romské kultury.
Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil a o imunitu přišel.