Část pětadvacetičlenné romské rodiny z Kyjeva, se kterou do ČR přijel jediný chlap, 23letý Jura Andrej. Na snímku s manželkou Esmeraldou, která je v devátém měsíci těhotenství.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Počátek romského exodu z Ukrajiny. Velké Slemence na ukrajinsko-slovenské hranici, 25. 2. 2022. Tehdy utíkali hlavně Romové ze Zakarpatské oblasti, tedy z bývalé československé Podkarpatské Rusi
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Počátek romského exodu z Ukrajiny. Velké Slemence na ukrajinsko-slovenské hranici, 25. 2. 2022. Tehdy utíkali hlavně Romové ze Zakarpatské oblasti, tedy z bývalé československé Podkarpatské Rusi
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Část pětadvacetičlenné romské rodiny z Kyjeva, se kterou do ČR přijel jediný chlap, 23letý Jura Andrej. Na snímku s manželkou Esmeraldou, která je v devátém měsíci těhotenství.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Místostarostka Vyšních Lhot Kamila Kurková.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Počátek romského exodu z Ukrajiny. Velké Slemence na ukrajinsko-slovenské hranici, 25. 2. 2022. Tehdy utíkali hlavně Romové ze Zakarpatské oblasti, tedy z bývalé československé Podkarpatské Rusi
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Počátek romského exodu z Ukrajiny. Velké Slemence na ukrajinsko-slovenské hranici, 25. 2. 2022. Tehdy utíkali hlavně Romové ze Zakarpatské oblasti, tedy z bývalé československé Podkarpatské Rusi
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Počátek romského exodu z Ukrajiny. Velké Slemence na ukrajinsko-slovenské hranici, 25. 2. 2022. Tehdy utíkali hlavně Romové ze Zakarpatské oblasti, tedy z bývalé československé Podkarpatské Rusi
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Část pětadvacetičlenné romské rodiny z Kyjeva, se kterou do ČR přijel jediný chlap, 23letý Jura Andrej. Na snímku s manželkou Esmeraldou, která je v devátém měsíci těhotenství.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Část pětadvacetičlenné romské rodiny z Kyjeva, se kterou do ČR přijel jediný chlap, 23letý Jura Andrej. Na snímku s manželkou Esmeraldou, která je v devátém měsíci těhotenství.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Část pětadvacetičlenné romské rodiny z Kyjeva, se kterou do ČR přijel jediný chlap, 23letý Jura Andrej. Na snímku s manželkou Esmeraldou, která je v devátém měsíci těhotenství.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Romské běžence z Ukrajiny soustředí stát v bývalém uprchlickém táboře v beskydských Vyšních Lhotách. „Z Kyjeva jsme utekli, když vedle našeho paneláku spadla bomba. Děkujeme České republice, že nás přijala, cítíme se tu bezpečně. A chceme ve vaší zemi zůstat navždy,“ říká 23letý Jura Andrej, jediný muž v 25členné rodině na útěku z Kyjeva. Kontroverzní rozhodnutí úřadů svážet Romy na jedno místo kritizují starousedlíci i lidskoprávní organizace.
Ukrajinské uprchlíky romského původu v České republice nikde nevítají. Válka se jich přitom dotkla se stejnou brutalitou jako většinové komunity. „Bydleli jsme v devátém poschodí paneláku v kyjevské čtvrti Solomenskyj,“ vypráví 23letý romský běženec Jura Andrej. Potkáváme se v centru beskydské obce Vyšní Lhoty, které vládne hluboký mír, ačkoliv se mnohým domorodcům nelíbí právě příchod Romů. Ministerstvo vnitra je ubytovává v bývalém uprchlickém táboře na okraji obce.
Podle ukrajinských médií zasáhly ruské rakety paneláky v kyjevské čtvrti Solomenskyj už 26. února. A posléze ještě mnohokrát. „Seděli jsme třeba doma, když bomba prolétla kolem oken a vybuchla nám za barákem. Pak jsme vzali děti a utekli,“ vypráví jediný chlap ve 25členné romské rodině. Muži, kteří se starají o tři a více dětí, mohou Ukrajinu stále opouštět, umožňuje to výjimka v zákoně o všeobecné mobilizaci. „A další dítě už je na cestě,“ ukazuje 23letý Jura Andrej na těhotenské bříško své ženy Esmeraldy. „Jsem v devátém měsíci, porodit mohu každým dnem. Mám tady u vás perfektní zdravotní péči,“ pochvaluje si.
Nikdo je nechce pod střechu
Esmeralda bude rodit v nedaleké frýdecko-místecké nemocnici, v Kyjevě by to byl domácí porod. Za přijetí na porodnické oddělení tam prý lékaři požadují obálku s úplatkem. „V Česku je to úplně jiný život, všichni nám pomáhají. V táboře dostáváme jídlo, úřady nám vyplatily stejné peníze, jaké teď od vás dostávají Ukrajinci,“ pochvalují si Jura s Esmeraldou. V Kyjevě se prý rodina musela obejít bez sociálních dávek. „Neměli jsme nárok na žádnou z dávek ani na jinou pomoc,“ vysvětluje muž.
Vztahy v pětadvacetičlenné rodině jsou propletené. Některé ženy jsou sestrami Jury Andreje, jejich muži ale museli zůstat v Kyjevě, protože nezplodili víc než dvě děti. Ve skupině je také Jurova švagrová, je to soudržný klan, který se nikým nedá rozdělit. Solidarita, kterou jim mohou famílie z většinové společnosti závidět, je ale problémem pro úřady. Romský pár s jediným dítětem by možná i někdo ubytoval, dva tucty cikánů pod střechu nechce nikdo.
„Bohužel, opět se ukazuje, jak silné jsou protiromské nálady v Česku. Nechci být sprostý, ale je to rasismus,“ říká pro CNN Prima NEWS romský předák Josef Stojka z Ostravy, přední vajda mezi tuzemskými olašskými Romy, předseda Unie olašských Romů a člen vládní Rady pro národnostní menšiny. „Ten Rakušan to nezvládl, hasiči, policajti a úředníci dělí uprchlíky podle barvy pleti. Jeden hasič mi říkal, že dostali rozkaz vozit ukrajinské Romy rovnou k německým hranicím, protože tady v Česku je nikdo nepřijme,“ kritizuje Stojka ministra vnitra.
Škatule hejbejte se
Podle odhadu komisařky ukrajinského parlamentu pro lidská práva Ludmily Denisové žilo na Ukrajině před válkou 200 až 400 tisíc Romů. Desetitisíce už válka vyhnala do zahraničí. Počátek exodu jsem sledoval 25. února na ukrajinsko-slovenském přechodu ve Velkých Slemencích. Za jediný den tudy odešla z vlasti nejméně tisícovka Romů. „Bojím se války, z Ukrajiny odejde většina našich žen i s dětmi,“ odhadovala tehdy Eva Adamová z Užhorodu.
Přesun romských uprchlíků po České republice připomíná hru „škatule hejbejte se“. Všude je odmítají. Cílem se tak proto v tuto chvíli stává beskydská obec Vyšní Lhoty s areálem ministerstva vnitra, který je obehnán ostnatým drátem. Napřed to byla kasárna socialistické armády, po revoluci se vojenský objekt změnil v jeden z prvních uprchlických táborů. A až do vypuknutí války na Ukrajině to bylo detenční zařízení, místo pro zajištění cizinců, kteří porušili české zákony. Ministerstvo uvádí, že kapacita areálu je 198 lůžek, kterou lze snadno zvýšit na 300. Romové však mohou tábor opouštět, kdykoliv se jim zachce.
Bojí se je ubytovat i kněží
Nejen romský předák Stojka, ale i řada lidskoprávních organizací anebo neziskovek v humanitárním sektoru teď protestují proti organizovanému svozu Romů na jedno místo. Navíc „kdesi do hor“ u slovenských hranic, je to prý zoufalé řešení. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) akci zdůvodnil tak, že v táboře se lustrují běženci, kteří neměli žádné doklady. Podle ukrajinské proromské organizace Chirikli až 30 % z odhadovaného počtu 400 tisíc Romů nevlastní občanský průkaz. Stát ignoruje Romy a Romové na oplátku stát.
„Správa uprchlických zařízení, které tábor patří, se snaží. Jenže tohle zařízení není vůbec připraveno na dlouhodobý pobyt uprchlíků. Rodiny si tam například nemohou samy vařit, to je pro Romy velký problém,“ kritizuje výběr Vyšních Lhot i nejznámější ostravský proromský aktivista Kumar Vishwanathan. Ani jemu se nelíbí soustředění etnika do jednoho areálu. „Zároveň si uvědomuji, jak je u nás těžké sehnat ukrajinským Romům vůbec nějaké bydlení. Jedna rodina proto žila nějaký čas přímo v mé kanceláři, až teď našla dočasný příbytek v klášteře salesiánů,“ vypráví pro CNN Prima NEWS.
Vishwanathan nerad používá pojmy jako latentní rasismus, teď se s ním nicméně potkává v praxi. Antipatiím či netoleranci majority ustupují i lidé, kteří by této skupině válečných běženců rádi pomohli. „Potkávám hodně osvícených lidí, třeba mezi kněžími katolické církve, kteří by Romy rádi přijali i na své fary. Jenže věřící v obci jsou většinou proti,“ říká aktivista. A dělat něco v přímém rozporu s názory farníků, to si dovolí jen málokterý farář.
Hospodská: Jde z nich takový mráz
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na koncentrování Romů ve Vyšních Lhotách reagoval ostře a odmítl jakékoliv rozlišování uprchlíků podle barvy pleti. Vzápětí ale dodal, že tohle etnikum má specifické potřeby. Romský předák Stojka nesouhlasí a žádá pro romské uprchlíky stejnou péči, jakou dostali Ukrajinci: „Specifické potřeby, co je to za nesmysl? Že může Rakušan s Vondrákem držet ukrajinské Romy na jednom místě někde v Beskydech? To se mi vůbec nelíbí.“ Válku na Ukrajině Stojka přirovnává k následkům divokého rozvodu, se zbraní v ruce se rozešli dříve blízcí Rusové a Ukrajinci. „Některé děti z tohoto manželství jsou teď ale v Česku vítány více, jiné méně.“
Vyšní Lhoty leží zčásti v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přímo nad obcí se nachází malebný vrchol Prašivá (843 m) s dřevěným kostelem. Hostinec uprostřed vsi nese název Maryčka, po Maryčce Magdonové ze slavné balady Petra Bezruče. Básník Beskydy miloval, v hospodě zase mají rádi turisty. „Zatím tu nic neukradli, ale jsou nepříjemní. Jde z nich takový mráz,“ říká o nevítaných běžencích paní hospodská Anna. Dáma na hraně starobního důchodu. „Někteří si u nás dali i pivo, chtějí ho bez pěny. Zaplatili, což o to, mají přece dávky. Ale řekněte mi, proč jim stát dává peníze? To je hnus.“
Obavy ženy na radnici
Hostinská Anna nerada vzpomíná na počátek devadesátých let, kdy v uprchlickém táboře vládl volný režim a po vesnici se toulali lidé mnoha národností. Posléze už tu migranti mohli žít jen za ostnatým drátem. „To byl klid, teď už jsem ale od hostů slyšela, že Romové někomu vlezli na zahradu. Žebrají a kradou v obchodě.“ Čtveřice mladých obyvatel Vyšních Lhot před chvíli sledovala, jak si snědí běženci kupují u výčepu kolu. A hospodské hned hlásí: „Asi vám chtěli sebrat peněženku, ale hlídali jsme to. Neodvážili se. Dejte si pozor.“
„Máme z nich obavy,“ doplní hlas hospody o půl hodiny později místostarostka Vyšních Lhot Kamila Kurková. Zvolena byla za sdružení Za fungující obec, ale teď má strach, že cikáni utíkající z války něco pokazí. „Jsou jich tady davy a správa zařízení nám nedává informace, kolik jich vlastně je. Dělají nepořádek, hlavně kolem autobusové zastávky. Z jediného místního obchodu si mi stěžují, že se jim ztrácí zboží.“ Oficiálně ale žádnou krádež anebo jiný trestný čin běženci nespáchali. „Pokud vím, tak policie nic takového zatím nemusela řešit,“ potvrzuje místostarostka. „Proti Romům vlastně nic nemám, ale kdyby tu měli zůstat několik měsíců, tak to nevidím dobře.“
Ve Vyšních Lhotách je doma asi 850 lidí. „Není normální, aby tu žilo dalších 300 anebo 400 Romů,“ dodá ještě místostarostka. A navrhuje, aby ministerstvo rozprostřelo romské běžence po celé republice. Zároveň věří, že uprchlíci časem sami odejdou do velkých měst, nejblíže leží Frýdek-Místek a Ostrava: „Myslím, že se jim u nás ani nebude líbit, jsme malá vesnice, tady nic není.“
Jura Andrej, který „velí“ 25členné rodině v bývalém uprchlickém táboře ale říká, že rodina je ve Vyšních Lhotách nesmírně spokojená. „Nic nám tady nechybí, chceme už v Česku zůstat napořád,“ říká 23letý Andrej. „Nemáme tu žádné problémy, tady se lidé chovají k Romům mnohem lépe než v Kyjevě,“ tvrdí.
Je fakt, že podle Rady Evropy trpí Romové na Ukrajině systémovou diskriminací v přístupu ke vzdělání, bydlení, lékařské péči i zaměstnání. Největší romská komunita žije v Zakarpatské oblasti, odkud mnoho členů komunity odchází do hlavního města. Ani tam se nemají šanci příliš integrovat, přesto už několik Romů studuje univerzity.
Vypalování osad na Ukrajině
Nejlépe zdokumentovány jsou ataky extremistů v hlavním ukrajinském městě. Ukrajinské vysílání Radia Svoboda upozornilo třeba na bojůvky nacionalistické organizace C14, která v dubnu 2018 vypálila romskou osadu na Lysé hoře v Kyjevě. Podle stanice se policie k vyšetření případu postavila liknavě, načež romské stany hořely v Kyjevě i v dubnu 2020. Etnikum prý v hlavním městě Ukrajiny jen těžko získává oficiální zaměstnání, Romové většinou žijí z náhodných fušek, sběru surovin a drobných krádeží, hlavně kapesních. V metropoli se jim přesto žije lépe než na Zakarpatí či jinde na Ukrajině, kde téměř nemají šanci získat práci, takže prý občas trpí hladem.
Vojenský lékař Anton Gladun (22) přišel na východě Ukrajiny na konci března o obě nohy a levou ruku při explozi miny. Fotografie byla pořízena 5. května v nemocnici ve městě Čerkasy
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Část Mariupolu kontrolovaná ozbrojenci z tzv. Doněcké lidové republiky s výhledem na ocelárny Azovstal (17. 5.)
Zdroj: AP
Nasťu Kuzikovou (21) zastihl 17. března v Černigově bombový útok, když se vracela domů od svého bratra. Přišla o pravou nohu pod kolenem a vážně zraněnou má i levou. Fotografie byla pořízena 5. května v kyjevské nemocnici.
Zdroj: AP
„Ozval se výbuch. Hned poté jsem měla pocit, jako když se moje nohy propadají někam do prázdnoty. Když jsem se rozhlédla, uviděla jsem, že už žádné nohy nemám. Jen kosti, maso a krev,“ popsala 23letá Oksana Balandinová, jak na konci března přišla během dělostřeleckého útoku o obě dolní končetiny a čtyři prsty na levé ruce. Na fotce z 13. května je zachycena v nemocnici ve Lvově se svým manželem Viktorem
Zdroj: AP
Saša Gorochivskyj (38) podstupuje v kyjevské nemocnici tzv. zrcadlovou terapii pro zmírnění fantomové bolesti. O levou nohu pod kolenem přišel 22. března poté, co ho postřelil člen teritoriální obrany, který si ho spletl se špiónem. Fotografie byla pořízena 28 dubna.
Zdroj: AP
Teprve 11letá Jana Stepanenková přišla o obě nohy během dubnového raketového útoku na nádraží ve městě Kramatorsk, odkud odjížděly evakuační vlaky. O nohu přišla také její matka Nataša. Bez zranění vyvázl jen bratr Jarik (na fotografii, která vznikla 12. května ve Lvově)
Zdroj: AP
Olena Viterová (45) přišla při ýbuchu nejen o levou nohu, ale také 14letého syna Ivana. Fotografie z 10. května zachycuje její přemisťování na operační sál v kyjevské nemocnici
Zdroj: AP
Teprve 11letá Jana Stepanenková přišla o obě nohy během dubnového raketového útoku na nádraží ve městě Kramatorsk, odkud odjížděly evakuační vlaky. O nohu přišla také její matka Nataša.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci v Charkovské oblasti. Na horní části vlajky stojí „Sláva Ukrajině“, na té spodní „Smrt nepřátelům“.
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci opouštějí v autobusech ocelárny Azovstal v Mariupolu (17. května).
Zdroj: AP
Muži zkoumají trosky sestřeleného ruského vrtulníku u vesnice Malaja Rohan v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Zbytky sestřeleného ruského vrtulníku u vesnice Malaja Rohan v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Následky ostřelování Charkova (16. května)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ve městě Zorja Truda nedaleko Oděsy nesou rakev s kolegou Volodymyrem Losevem, který zemřel, když s vojenským autem najel na minu
Zdroj: AP
Lidé ve městě Zorja Truda nedaleko Oděsy čekají na průvod s rakví Volodymyra Loseva, který zemřel, když s vojenským autem najel na minu
Zdroj: AP
Vybombardovaný dům ve městě New York v Doněcké oblasti
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci během hlídky v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci během prohlídky bytu v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Ukrajinský voják se svým psem během hlídky v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti
Zdroj: AP
Těla mrtvých ruských vojáků, která čekají na identifikaci v Charkově
Zdroj: AP
Ukrajinská národní garda prohlíží sklep ve znovudobyté vesnici u Charkova
Zdroj: AP
Pozůstalí ve Lvově truchlí za vojáka, který padl v bojích na východě Ukrajiny
Zdroj: AP
Ruští vojáci v okupovaném Melitopolu
Zdroj: Profimedia.cz
Rusové prchali z okolí Charkova velmi rychle, nestačili si vzít ani všechny své věci (16. května)
Zdroj: CNN Prima NEWS
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.)
Zdroj: Profimedia.cz
Trosky tramvají T3 československé výroby ve zdevastovaném Mariupolu
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinka oplakává na pohřbu ve Lvově svého syna, který padl v bojích u města Popasna v Luhanské oblasti
Zdroj: Getty Images
Nová turistická atrakce ve lvovském muzeu: Obrázek Vladimira Putina jako terč pro šípy
Zdroj: Getty Images
Následky bojů v obci Lukašivka v Černigovské oblasti
Zdroj: Profimedia.cz
Muži v obci Lukašivka dopadla ruská raketa přímo na jeho pole za domem
Zdroj: Profimedia.cz
Zničený dům v Černigovské oblasti
Zdroj: Profimedia.cz
Žena se vrací do svého domu v obci u Charkova, který poničilo ruské ostřelování
Zdroj: Profimedia.cz
Sestřelený ruský vrtulník u Charkova
Zdroj: Profimedia.cz
Těla zabitých ruských vojáků u Charkova
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják u sestřelené ruské helikoptéry poblíž Charkova
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci u zničeného ruského tanku poblíž Charkova
Zdroj: Profimedia.cz
Mexický malíř Roberto Marquez maluje obraz v troskách mostu v Irpini, který na začátku války vyhodil do vzduchu ukrajinský voják, aby zabránil postupu Rusů na Kyjev
Zdroj: Profimedia.cz
Mexický malíř Roberto Marquez maluje obraz v troskách mostu v Irpini, který na začátku války vyhodil do vzduchu ukrajinský voják, aby zabránil postupu Rusů na Kyjev
Zdroj: Profimedia.cz
Žena v Kyjevě pokládá kytku na hrob neznámého vojína při příležitosti 77. výročí vítězství ve druhé světové válce
Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Charkova raketami Stinger (9. 5.)
Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Charkova raketami Stinger (9. 5.)
Zdroj: Profimedia.cz
Zraněná Ukrajinka po ruském ostřelování města Kramatorsk
Zdroj: AP
Lidé překonávají zničený most u města Orichiv v Záporožské oblasti
Zdroj: AP
Rodina, která uprchla z Energodaru, se opět shledala v záporožském centru pro uprchlíky
Zdroj: AP
Pohřeb ukrajinského vojáka, který padl v boji s Rusy, v kyjevském chrámu svatého Michala
Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (5. 5.)
Zdroj: AP
Teď utíkají z války, zároveň ale poznávají i vstřícnější tvář světa, pokud jde o rasové předsudky. Žádné narážky kvůli barvě pleti zatím nezaznamenala ani rodina Jury Andreje, která našla azyl v beskydských Vyšních Lhotách. „V téhle zemi se asi nemusíme bát rasismu, ten vypadá jinak,“ říká. Pak mě požádá o telefonní číslo. „Jestli bude nějaký problém, tak se vám určitě ozvu,“ slibuje. Zatím mi nezavolal.
Řada uprchlíků z pražského Hlavní nádraží zde skončila kvůli tomu, že odmítla ubytování jinde. V pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS to řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN). Podle něj je navíc možné, že někteří romští uprchlíci, kteří do Česka míří z Ukrajiny, jezdí organizovaně kvůli humanitárním dávkám. Problémy s takovými uprchlíky zmínil i zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Lepší zkušenost máme na Královéhradecku, řekl tamní hejtman Martin Červíček (ODS).
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se projíždí po krajích s karavanem, proč místo toho nevyužije své kontakty na maďarského předsedu vlády Viktora Orbána, aby Česku pomohl s ukrajinskými Romy, kteří mají zároveň maďarské občanství? Tuto otázku položil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Podle opozičního poslance Patrika Nachera (za ANO) vytahuje vládní koalice Babiše pravidelně jen proto, aby si do něj mohla rýpnout.
Češi pomalu začínají přemýšlet o návratu uprchlíků zpět na Ukrajinu. Podle průzkumu, který pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/MARK, by téměř polovina respondentů dovolila běžencům u nás zůstat pouze do konce války. A 23 procent dotázaných by je už dnes poslalo zpátky domů. S tím, že by v České republice uprchlíci mohli zůstat na neurčito nebo dokonce natrvalo, souhlasila pětina oslovených.
Ruské síly kompletně dobyly ocelárenský komplex Azovstal v Mariupolu. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany a také prokremelská média v čele s agenturou TASS. Rusové hovoří o tom, že komplex „osvobodili od nacistů“. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to již měl sdělit ministr obrany Sergej Šojgu.
Německo se potýká s nedostatkem pivních lahví. Příčinami mají být cenové exploze při jejich výrobě a logistické problémy. Podle německého Spolkového svazu sklářského průmyslu vzrostly ceny energií v porovnání s loňskem o 500 %. Chybějí také řidiči nákladních aut, která láhve rozvážejí. Pivovary proto vyzývají německé milovníky chmelového moku, aby neschovávali prázdné láhve od piva a co nejrychleji je vraceli do prodejen.
Že se lyžování v Harrachově můžete věnovat jen v zimě? Kdepak, bratři Slavíkové vás přesvědčí o opaku. Skoky na lyžích tvoří podstatnou část jejich životů, medailí mají plné vitríny. A před časem založili unikátní muzeum, které mapuje počátky lyžování od dob Rakouska-Uherska a podstatná část expozice patří právě takovým skokanským velikánům, jako jsou olympijský vítěz Jiří Raška nebo zdejší rodák a svého času světový rekordman v letech na lyžích Pavel Ploc.
Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.
Českých sportovců, kteří působili v barvách slavné Barcelony, nebylo mnoho. Mezi tuzemské profesionály v dresu katalánského klubu se zařadil i Jakub Viceník, má to ale háček. Za Barcelonu totiž neběhá za míčem, ale hraje populární počítačovou hru League of Legends. V rozhovoru pro pořad CNN Prima Gaming popsal, jak se mu daří v prestižní esportové divizi.
Západ Německa v pátek zasáhly silné bouře, které v některých místech doprovázejí vydatné srážky a silný vítr. Německá média již potvrdila tornádo ve městě Lippstadt v Severním Porýní-Vestfálsku. Extrémní počasí si vyžádalo život jednoho člověka a desítky zraněných.
Jaký je recept na zkrocení inflace, která dopadá na rozpočty většiny českých domácností? Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídne duel ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho předchůdkyně, současné šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Sledujte CNN Prima NEWS v neděli od 11:00.
Maso, které není z Evropské unie, může obsahovat steroidy. Zjistit tyto látky ale není vůbec jednoduché. Brněnský výzkumný ústav proto přišel s novou metodu pro české veterináře.
Opičí neštovice se častěji šíří mezi gayi, ukazují statistické údaje z Velké Británie. Pokud se budou u nich nadále tyto případy vyskytovat ve vyšší míře, odborníci navrhují, aby jim bylo přednostně nabízeno očkování proti této nemoci.
Kvůli katastrofálnímu nedostatku umělého kojeneckého mléka ve Spojených státech končí stále více dětí v nemocnicích. Někteří zoufalí rodiče se stávají obětmi podvodníků nebo se sami pouštějí do nebezpečných improvizací. Prezident Joe Biden už kvůli „mléčné krizi“ zavádí válečná opatření.
Ruská armáda podle Ukrajinců střílela na školu v Severodoněcku, kde se ukrývalo 200 lidí. List The New York Times zveřejnil nové důkazy o ruských zvěrstvech v Buči. Obránci Azovstalu dostali příkaz zastavit boje, uvedl velitel pluku Azov. Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako nátlak sankcemi, prohlásil Putin. Zelenskyj poděkoval zemím, které podpořily Ukrajinu. Rusové v pátek večer uvedli, že kompletně dobyli ocelárny Azovstal v Mariupolu.
V politice a chování ODS a hnutí ANO neexistuje v posledních letech příliš mnoho společných bodů. Podle komentátora MF Dnes Petra Koláře si ale jsou strany přece jen v něčem podobné. ODS, stejně jako ANO v minulých volebních obdobích, prý „luxuje“ své koaliční partnery. Analytička webu Echo.cz Lenka Zlámalová za tím vidí aktivitu některých ministrů.
Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Česko v pátek zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích.
V případu mrtvého novorozence došlo k zásadnímu průlomu. Pitva prokázala, že se chlapeček narodil živý, kriminalisté tak obvinili matku z vraždy. Deník Blesk přinesl svědectví muže, který ženu potkal jen krátce před tragédií. Z detailů až mrazí, matka totiž svého čerstvě narozeného syna údajně zaházela větvemi.
Lékaři by podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli při diagnostice lidí s typickými příznaky zvažovat i opičí neštovice, které se vyskytly ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii. V ČR se zatím žádný potvrzený případ ani podezření neobjevily, řekla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Mezi první příznaky podle webu SZÚ patří horečka, zimnice, bolesti hlavy nebo svalů, po jednom až třech dnech se objeví typická vyrážka.
