Proti nezávislým novinářům brojí mimo jiné režim v Pákistánu. Zdroj: Profimedia.cz
Jak se změnila práce „hlídacích psů demokracie“ ve stínu koronavirové pandemie? Mnohé státy světa využily nouzového stavu k potlačení svobody médií, zadržování informací nebo perzekuci nepohodlných novinářů. To vše způsobilo rošády v tradičním žebříčku Reportérů bez hranic (RSF).
Na vrcholu tabulky mediální svobody se neochvějně drží skandinávské státy. Prvenství obhájilo již počtvrté Norsko. V závěsu za ním je Finsko, Dánsko a Švédsko. Pozice Česka se oproti loňsku nijak nezměnila – stále je na 40. místě. Ještě před pěti lety přitom čeští novináři pracovali ve 13. mediálně nejsvobodnější zemi světa.
A jak vypadá druhý konec žebříčku? Nejvíce pronásledováni jsou novináři v Severní Koreji. Na předposledním 179. místě letos skončil Turkmenistán.
Zostřený režim v Asii i Evropě
Nákaza koronavirem se podle oficiálních zpráv začala šířit z Wu-chanu do světa koncem minulého roku. Z několika vědeckých výzkumů ale vyplývá, že se COVID-19 objevil za hranicemi Číny mnohem dříve. „Kdyby v Číně existoval svobodný tisk, tak by se mohlo pandemii předejít,“ řekla pro CNN ředitelka britské odnože RSF Rebecca Vincentová.
Bývalý novinář, nyní poradce šéfa Roskosmosu, předával podle FSB informace státu NATO
Ruská tajná služba FSB dnes zadržela v Moskvě Ivana Safronova, poradce generálního ředitele vesmírné agentury Roskosmos, kvůli podezření ze špionáže. Podle tiskového oddělení Roskosmosu jeho zatčení prý nesouvisí s jeho současným zaměstnáním.
Čína ale pravděpodobně není jediná, která tají pravý rozsah koronavirové nákazy. Také Írán čelí obvinění, že během pandemie úmyslně uvádí menší počty nakažených a zemřelých na COVID-19 a bagatelizuje zprávy zpravodajských agentur. I kvůli tomu se blízkovýchodní země propadla v žebříčku RSF na 173. místo.
Také sousední Irák vytáhl během pandemie do boje s médii. Agentura Reuters v dubnu vypracovala statistiku, podle které bylo v Iráku v tu dobu mnohokrát více nakažených, než uváděly oficiální zdroje. Pobouřený Bagdád v reakci na studii pozastavil britské zpravodajské agentuře na tři měsíce licenci. Po Reuters navíc žádá pokutu 21 tisíc dolarů (cca půl milionu korun).
Svoboda slova se ale potírala také v Evropě. Maďarský premiér Viktor Orbán využil nouzového stavu a kvapně protáhl parlamentem zákon, který umožnil trestat šíření fake news až pětiletým vězením. Pro nezávislé žurnalisty, které novináři poplatní vládě nazývají „ubohými idioty“, tak bylo ještě těžší Orbánovi vzdorovat. Maďarsko se v žebříčku RSF utápí na 89. místě, svobodnější média mají v Albánii i Kyrgyzstánu.
Trest smrti pro íránského novináře. Měl jednat proti národní bezpečnosti
Íránský disident a novinář Rúholláh Zam byl ve své zemi odsouzený k trestu smrti za zločin „šíření korupce na zemi“ (spreading corruption on earth), který islámská republika považuje za hrdelní. Informoval web americké televize CNN. Írán navíc viní novináře ze spolupráce se zahraničními tajnými službami. Verdikt má být zatím „předběžný“.
„Lidé dobré vůle kdekoli na světě, musíme se postavit za novináře, aby byli schopni plnit svou roli jako jedni z pilířů společnosti. Aby mohli pracovat, musí k tomu dostat prostor. Jedině tak nebude tato rozhodující dekáda katastrofická,“ uvedl na portálu RSF generální ředitel organizace Christophe Deloire.
Novinář jako nebezpečné povolání
Od začátku roku zahynulo ve světě kvůli své práci 19 novinářů, u 11 z nich šlo podle vyšetřovatelů o vraždu. Vyplývá to z dat americké organizace Committee to Protect Journalists (Výbor pro ochranu novinářů).
Nejnebezpečnějším pracovištěm pro kritické žurnalisty zůstává Blízký východ a Afrika. Tři novináři zemřeli letos v Iráku, dva v Sýrii. Pod palbu se zaměstnanci médií často dostávají také v Mexiku. Za prvních pět měsíců roku 2020 v zemi zemřeli nejméně tři.
Desítky novinářů také pykají za své protivládní řádky ve vězení. Podle Výboru pro ochranu novinářů je po světě uvězněných minimálně 250 novinářů. Nejvíce v Číně, Saúdské Arábii, Turecku a Egyptě.
