Astronaut Mike Fincke strávil 382 dnů ve vesmíru a provedl devět výstupů do vesmíru (tzv. spacewalků). Nyní se v Texasu připravuje na svou čtvrtou vesmírnou odyseu, jež proběhne v letošním roce. Má být součástí prvního experimentálního letu s posádkou lodí Boeing Starliner. Jak náročný je výstup do vesmíru, na co všechno musí astronauti myslet a kde trénují? O tom všem přinesl informace web CNN.
Ačkoliv to na některých záběrech může vypadat jako maličkost, není jednoduché se soustředit na rozsáhlou škálu úkolů poté, co vystoupíte z přechodové komory a odhalí se vám nádherný pohled na planetu Zemi, Slunce či temnou prázdnotu obklopující vesmíru. Na sobě navíc máte oblek o váze přes 130 kilogramů.
GALERIE: Mars ptačím pohledem. NASA zveřejnila první barevné snímky z minivrtulníku
Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA o víkendu úspěšně zvládl i třetí, náročnější let v atmosféře Marsu. Vystoupal sice jen do stejné pětimetrové výše jako při druhém letu, ale letěl větší rychlostí, dál a déle. NASA nyní zveřejnila první barevné fotografie povrchu Marsu, které Ingenuity pořídil během čtvrtečního letu.
Astronauti mají nicméně po opuštění vesmírné stanice obvykle tak nabitý pracovní plán, že jim prakticky nezbývá ani okamžik na to se zastavit a ocenit scenérii, jež se jim naskýtá.
Je těžké se soustředit, když vás obklopuje taková scenérie
„Máte před sebou spoustu věcí, které musíte udělat, z nichž jedna je soustředit se navzdory tomu, jak je to tam úžasné,“ uvedl bývalý astronaut NASA Mike Fincke. „Je to opravdu úchvatné. Jediná věc mezi vámi a zbytkem vesmíru je skleněný čelní kryt hledí na helmě.“
Ve vesmíru bylo doposud přes 550 lidí, přičemž zhruba polovina z nich se dostala k samotnému výstupu do vesmíru jenom ve skafandru. Americký astronaut NASA podnikl první výstup do vesmíru 3. června 1965. Byl jím Ed White a ve volném prostoru zůstal po 23 minut. První sovětský kosmonaut Alexej A. Leonov dokončil vůbec první vesmírný výstup na světě o necelé tři měsíce dříve: 18. března téhož roku.
Výstup do vesmíru se trénuje v bazénu
Výstupy do vesmíru jsou součástí běžného života na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Tato „laboratoř“ na nízké oběžné dráze slouží posledních dvacet let jako dočasný domov tamních astronautů a vyžaduje běžnou údržbu, modernizaci a čas od času i nouzové opravy.
Výstupu do vesmíru se většinou účastní dva astronauti, kteří mimo stanici pracují zhruba šest a půl hodiny. Všemu pochopitelně předchází bezpočet hodin tréninku a přípravy. Ten probíhá na souši ve speciální výcvikové vodní nádrži známé jako Neutrální vztlaková laboratoř NASA (Neutral Buoyancy Laboratory) v Houstonu, která simuluje pohyb astronautů ve stavu bez tíže. Podobné místo zvané Hydrolab mají také v Rusku.
Vesmírná revoluce. Na Marsu se podařilo vyrobit kyslík, usnadní to kosmické mise
Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA poprvé vyrobil na Marsu kyslík. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. Vesmírnému roveru se podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík. Podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.
V této nádrži nosí adepti pod vodou skutečné skafandry, plní zadané úkoly a mají pocit stavu beztíže. Ačkoliv je zařízení velmi věrné budoucí realitě astronautů, některé věci, jako jsou změny světla nebo teplot ve vesmíru na oběžné dráze, samozřejmě simulovat nedokáže. Fincke nicméně uvedl, že trénink ho na výstup do vesmíru připravil tak dobře, že jeho první spacewalk byl téměř úplně totožný.
Spacewalk je vůbec nejnebezpečnější
„Spacewalk (výstup do vesmíru) je pravděpodobně nejnebezpečnější věcí, kterou děláme,“ uvedl Fincke. „Myslím, že je to nebezpečnější než start nebo přistání, ačkoliv i to jsou ošemetné věci. Když vystoupíme z Mezinárodní vesmírné stanice, je to super nebezpečné.“
Výstupy do vesmíru jsou rovněž extrémně tvrdé a fyzicky náročné navzdory tomu, že astronauty nezatěžuje gravitace. „Pohybujete se se 136kilovým vybavením kolem svého těla a každý pohyb, který děláte, je fyzicky náročný,“ dodal. „A musíte být schopen vše dělat v klidu, zatímco dýcháte čistý kyslík, který má pouze třetinu neb čtvrtinu atmosférického tlaku planety Země.“
Každý skafandr je podle Finckeho vlastně malou kosmickou lodí. „Má vlastní systém řízení teploty, kyslíku a všeho, co potřebujete k přežití po dobu šesti až osmi hodin. Musíme znát naše vybavení stejně jako každý, kdo jde na expedici do hor nebo pod vodu.“
