Yanier Díaz Roque pracuje ve zdravotním středisku ve třicetitisícovém městě Aranda de Duero nedaleko Burgosu ve středním Španělsku, kam po odchodu z bývalé práce nastoupil letos 20. března, v době, kdy koronavirová krize vrcholila. Nejtěžší dny zažil na začátku dubna. Vyjížděl za pacienty v sanitce a přijímal je i v ordinaci. Právě zdravotní střediska jsou místy, kam volá mnoho pacientů, pokud pociťují příznaky COVID-19. Lékaři ze zdravotních středisek rozhodují, zda pacienta pošlou do nemocnice, nebo ho budou léčit doma.
Jak vypadaly vaše první dny v práci?
První den byl chaos, neznal jsem doktora ani zdravotní sestry, se kterými jsem měl pracovat. Bylo to hektické, netuším, kolik pacientů jsme přijali v ordinaci nebo navštívili v jejich domovech. Pod zdravotní středisko navíc spadá několik domovů seniorů. Pokud zavolají, musíme tam jet.
Byl jste v domovech seniorů zasažených koronavirem?
Ano, ve všech byli nakažení.
Jak to tam vypadalo?
Nejčastěji jsem vyjížděl do jednoho domova, který vedou řádové sestry. Samy jsou v důchodovém věku a nestíhaly práci. Někteří zaměstnanci včetně místního lékaře byli na neschopence kvůli podezření z nákazy koronavirem. Musel jsem tam jet několikrát, abych podepsal úmrtní list.
Proč jsou domovy seniorů tak zasažené?
V únoru a březnu, kdy se už virus v populaci šířil, přijímaly všechny domovy seniorů návštěvy. Jezdili sem děti, vnuci i pravnuci, takže virus se do domovů dostal s příbuznými. Rodina je pro Španěle důležitá, objímají se, vítají se polibkem. Lidé, kteří žijí v Madridu kvůli studiu či zaměstnání, jsou zvyklí vracet se do měst, odkud pocházejí. Když se uzavřely univerzity, všichni studenti se vrátili do svých domovů v jiných autonomních společenstvích (de facto spolkové státy Španělska, pozn. red.). To byla rozbuška nákazy.
Proč je starší španělská populace tak ohrožená pandemií?
Španělsko je jedním ze států s nejvyšší střední délkou života na světě. Když to říkáme, vnímáme to jako pozitivní údaj, ale musíme si uvědomit souvislosti. V jaké kondici jsou Španělé, kteří se dožívají tak vysokého věku? V domovech seniorů žijí osmdesátníci s vážnými zdravotními problémy a denně užívají třeba patnáct nebo dvacet různých léků. Byl jsem například v jednom domově podepsat úmrtní list třiaosmdesátileté ženy. Její matce bylo 109 a žila ve svém domě. Po tom, co se dostal virus do domova, zdravotní stav klientů se rychle zhoršoval. Umírali kvůli různým zdravotním potížím, jejich organismus nemohl nový virus překonat, ne kvůli tomu, že by nebyli v nemocnici. I kdyby je tam sanitka převezla, nepřežili by.
Myslíte si, že vláda reagovala dostatečně?
Karanténa byla zavedena pozdě, ale přece. Problém je, že zdravotní personál patří mezi nejvíce zasažené skupiny. Ve Španělsku je přes 30 tisíc lékařů a sester s COVID-19 (pozn.: je to zhruba 20 procent všech nakažených), protože neměli dostatek ochranných prostředků. Žijeme ve světě, kde je potřeba vše nakupovat v Číně a dostali jsme se do momentu, kdy ochranné prostředky nakupoval celý svět...
A už je dostatek ochranných pomůcek?
Ne, zatím ne.
A vám chybí?
Ne, mně ne. Zobecňovat je složité. Naše zdravotní středisko je malé, pracují tu dva lékaři a tři sestry. Jiná je situace ve velkých nemocnicích se stovkami zaměstnanců. Obleky jsou na jedno použití. To jsme si ale nemohli dovolit. Používali jsme jeden oblek na celou směnu, ne jen na jednu návštěvu u pacienta doma. Po každé návštěvě jsme obleky dezinfikovali, abychom je mohli znovu použít.
Lékař pracuje ve zdravotním středisku a za pacienty vyjíždí v sanitce.
Proč si myslíte, že se virus tak rozšířil právě ve Španělsku?
Portugalsko sdílí se Španělskem hranici a je na tom mnohem lépe, ačkoli má horší zdravotní systém. Myslím si, že důležitější než stav zdravotnictví jsou rozhodnutí vlády. Můj názor je ten, že Portugalsko zvládlo krizi dobře. Španělsko hůř. Roli tu nehrála politická příslušnost. Portugalsku vládne levicová vláda stejně jako Španělsku. V různých zemích přistoupila vláda k zásadním rozhodnutím dříve než ve Španělsku. My jsme viděli, jaká je situace v Itálii, ale nezavedla se plošná karanténa. Portugalsko se poučilo ze situace v Číně, Itálii i Španělsku a rozhodlo se jednat.
A co dnešní stav? Jak se situace vyvíjí?
Už se zlepšila. Média přenášela zprávy o tom, jak chybí plicní ventilátory a to mělo dopad na psychickou pohodu starších obyvatel. Mnoho z nich trpí diabetem a vysokým krevním tlakem. Lidé se začali bát o své životy a to způsobilo návaly úzkosti. Museli jsme vyrazit za spoustou pacientů se symptomy úzkosti. Báli se, že umřou. Nikdo nechce umřít.
Jsou obyvatelé pořád ve stresu?
Ano. V Arandě klesá počet nakažených, ale úzkost přetrvává. V domech seniorů zůstávají lidé s příznaky COVID-19, kterým nebyl udělán test. Jsou ve svých domovech se standardní léčbou a my jejich stav sledujeme ze zdravotního střediska. Pokud se symptomy zhorší, pošleme je do nemocnice.
Stalo se, že by nemocnice nemohla přijmout pacienta?
Zažili jsme několik kritických dní. Musel jsem volat do nemocnice, zda mohou přijmout pacienta, za kterým jsem vyjel. Doktorů jako já ale bylo více. Pokud někdo volal kvůli devadesátiletému pacientovi a zároveň jiný lékař potřeboval postel pro třicetiletého pacienta, nemocnice dala přednost mladšímu člověku. Následně informovali prvního doktora, kdy bude možné přijmout staršího pacienta. Tohle se mi stalo třikrát nebo čtyřikrát. Momentálně už nemocnice přijímají všechny pacienty.
Mohl jste zavolat do jiné nemocnice, když první byla plná?
Ne, musel jsem se spolehnout na nemocnici, pod níž spadá mé zdravotní středisko. Ve větších městech je možné zavolat do více nemocnic, ale ne v Arandě a jiných menších obcích.
Jak bude vypadat situace v budoucnu?
Musí se uvolnit karanténa ale velice opatrně. Musí se rozběhnout průmysl a musíme jít dál.
Myslíte si, že je Španělsko připravené zmírnit zavedená opatření?
Ne všechna. Neudělal se dostatek testů. Země, které nejlépe zvládly pandemii, byly ty, které udělaly dostatek testů. Bez testů bude složité zhodnotit situaci. V téhle chvíli můžeme zkřížit prsty a modlit se k panence Marii, aby šlo všechno dobře. Jsou tu tisíce zdravotníků, kteří nebyli testovaní, ačkoli léčili pacienty nakažené koronavirem.
Máte strach, že se nakazíte?
Ano. Žiji ve Španělsku sám (Lékař je původem z Kuby, pozn. red.), co bych dělal, kdyby se něco stalo? Zažil jsem dvě noci plné úzkosti. Viděl jsem v televizních zprávách příběh lékařky, která podlehla COVID-19 ve 28 letech. Pracovala v podobném zdravotním středisku jako já. Uvědomil jsem si, že by se to mohlo stát i mně. V noci jsem nespal a těžce se mi dýchalo. Stalo se to na konci března. Chápu lidi, kteří mi do střediska volají o pomoc. Nic nepředstírají, úzkostné stavy vyvolávají různé symptomy.
Už jste byl otestován?
Teprve nedávno.
