"Čína sleduje válku na Ukrajině"
Čínský prezident Si Ťin-pching a v pozadí jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching na vojenské přehlídce na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, 9. května 2025. Zdroj: Vladimir Smirnov / Zuma Press / Profimedia
9. května 2025 se ruský prezident Vladimir Putin a zahraniční představitelé, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, účastní slavnostního položení květin u Hrobu neznámého vojína u Kremelské zdi v centru Moskvy. Zdroj: Angelos Tzortzinis / AFP / AFP / Profimedia
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský a čínský prezident na mítinku skupiny BRICS Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Čínské prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Čínské prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský protějšek Vladimir Putin na mítinku v říjnu roku 2023 Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Čínský prezident Si Ťin-pching a v pozadí jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching na vojenské přehlídce na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, 9. května 2025. Zdroj: Vladimir Smirnov / Zuma Press / Profimedia
9. května 2025 se ruský prezident Vladimir Putin a zahraniční představitelé, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, účastní slavnostního položení květin u Hrobu neznámého vojína u Kremelské zdi v centru Moskvy. Zdroj: Angelos Tzortzinis / AFP / AFP / Profimedia
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Prezidenti Čína a Ruska Si Ťin-pching a Vladimir Putin na čtvrtečním setkání v Kremlu prohlásili, že budou hájit zájmy svých zemí a také velké části rozvojových států. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský a čínský prezident na mítinku skupiny BRICS Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Čínské prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Čínské prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský protějšek Vladimir Putin na mítinku v říjnu roku 2023 Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruskou invazi na Ukrajinu sledují v Číně s mimořádným zájmem. Peking je obecně považován za tichého spojence Moskvy, který sice neposílá na Ukrajinu své vojáky, ale pomáhá autoritářskému šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi například nákupem ruských surovin. Přesto však Čína musí hledět hlavně na své vlastní zájmy. A co by si tamní vládce Si Ťin-pching opravdu přál – vítězství Rusů, jejich porážku, nebo něco mezi tím?
Peking je už po léta tichým hráčem války na Ukrajině. Konflikt sleduje zpovzdálí a aktivně se do něj nezapojuje. Bedlivě však situaci v sousedním Rusku sleduje.
ČTĚTE TAKÉ: Hotovo. Trump oznámil uzavření dohody s Evropskou unií, nová cla budou činit 15 procent
Rusko a Čína jsou sice partneři, ale podle řady analytiků a komentátorů se tak děje z pragmatických důvodů. Čínský autoritářský prezident Si Ťin-pching využívá toho, že Rusko je pod sankcemi západního světa. Vytrvale s ním obchoduje, ovšem suroviny od Moskvy kupuje velmi levně.
Čínský ministr zahraničí Wang I začátkem července jednal se šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou. Hongkongský anglicky píšící deník South China Morning Post přišel s informací od zdroje z diplomatických kruhů, že Wang I měl mimo mikrofony Kallasové sdělit, že si Peking „nemůže dovolit ruskou porážku“.
Deník cituje slova šéfa čínské diplomacie, že by prohra Rusů na Ukrajině obrátila pozornost Američanů směrem k Pekingu. Prezident Donald Trump se v zahraniční politice koncentruje na více témat, ale jeho pozornost se nyní hodně upíná ke konfliktu na Ukrajině. Pokud by válka skončila, mohli by se Američané přeorientovat právě na Čínu, se kterou už nyní vedou celní válku.
To je jedna z karet, kterou Trump proti Číně využívá. Nejnověji vyhrožuje zavedením dodatečných cel, pokud Čína nepřestane s Ruskem obchodovat. Portál Politico však uvádí, že ohledně Trumpových výhrůžek panuje jistá skepse.
Tři ruské scénáře
Analýza deníku The Hill pak uvádí, že Čína musí ohledně Ruska počítat se třemi možnými scénáři. O které jde?
- „Vítězství“ Ruska
„Pokud Rusko na Ukrajině zvítězí – jakkoliv bude ‚vítězství’ definováno – Putin bude plný sebevědomí a arogance, protože jeho imperialistický duch uspěl, když Rusko znovu učinil velkým. Takové Rusko by mohlo být natolik pošetilé, aby zaútočilo na členský stát NATO, popřípadě se pokusilo anektovat sever Kazachstánu. Ani jedno by Číně neprospělo,“ stojí v analýze The Hill.
Rusko by podle ní navíc mohlo díky nabytému území a hlavně posílenému egu sebevědomě vstoupit do svých vztahů s Čínou. Moskva by kupříkladu mohla požadovat po Pekingu lepší podmínky pro odkup svých surovin, jako jsou ropa a zemní plyn. Putin by rovněž po Pekingu mohl požadovat, aby čínští kartografové už nepřepisovali názvy měst či regionů v ruském pohraničí (na které Čína mlsně kouká) do čínštiny, jak v minulosti informovalo Indo-pacifické obranné fórum.
Putinovi se řečí čísel – jak náklady na válku, tak počtem padlých vojáků – invaze na Ukrajinu rozhodně nevyplatí, kdyby se mu ale podařilo získat část území, může to prodat jako úspěch. A tím pádem i jako vítězství Moskvy.
- Putinův pád
Pokud by Rusko po více než tři roky trvající válce odcházelo z konfliktu jako poražené, byla by ve hře celá plejáda scénářů vedoucích k destabilizaci nejrozlehlejšího státu planety.
„Na hlavu poražené Rusko by mohlo padnout do víru domácích nepokojů a násilí, čímž by se destabilizovala Eurasie. Vladimir Putin by mohl být odstaven po puči a jeho režim by mohl zkolabovat. Boje mezi elitami by byly nevyhnutelné a mohla by z nich povstat občanská válka,“ píše The Hill.
Čína by z této situace mohla podle deníku sice do jisté míry profitovat anektováním pohraničního území, po kterém už dekády pokukuje, ale cena za pád Ruska by byla příliš vysoká. „Zisky by byly zastíněné bezpečnostními hrozbami, které by se vynořily po rozkladu severního souseda,“ uvádí v analýze zámořský portál.
- Zakrvácená, leč neporažená Moskva
Za nejpřijatelnější scénář pro Čínu The Hill uvádí variantu, kdy by invaze na Ukrajinu pro Rusko znamenala Pyrrhovo vítězství – Moskva by sice něco z války získala, ale za cenu obrovských ztrát.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Válka, ze které vyjde Rusko zakrvácené, ale neodejde poražené, by byla pro Čínu tou nejlepší variantou. Slabé Rusko zapletené do nevyhratelné války by mohlo být poníženo, ale stále by existovalo coby vazal Pekingu bez jiné alternativy, než se čínskému gigantovi podvolit. Takové Rusko Číně sedí nejvíce,“ píše The Hill.
Deník dodává, že kdyby válka skončila dnes, tento scénář by se de facto naplnil. „Rusko je už dnes pouhým stínem své dřívější síly. Jeho armáda byla rozdrcena, ekonomika je na pokraji obrovské krize a tamní lidé, ačkoliv válku stále podporují, zažívají rostoucí ekonomické těžkosti,“ stojí v textu zámořského portálu.
PODÍVEJTE SE: Válka zažehnána. Thajsko a Kambodža se dohodly na klidu zbraní, začne platit večer
Vybrali jsme pro vás
