Antibiotika už nezabírají Zdroj: thinkstock.com
Praktičtí lékaři upozorňují na to, že někteří pacienti vyžadují předepsání antibiotik, aniž by je potřebovali. Podle lékařů to ale vede k nadužívání léků, což má za následek to, že léky už dál nezabírají. A to ani u těch, kteří je berou s rozmyslem.
Začalo to zhruba před rokem. Pětiletému synovi Anny Dvořákové lékaři během kontroly v nemocnici zjistili, že má v těle bakterii, která je ale odolná vůči antibiotikům. „Museli jsme okamžitě do izolace, syn nesměl opouštět pokoj, my jako rodiče sice ano, ale museli jsme si vždy vzít ochranné oděvy,“ popisuje příběh maminka chlapce.
Léčba trvala zhruba dva měsíce. Podle Dvořákové se čekalo, aby se bakterie nijak nešířila a dítěti nezačala působit další problémy. Nakonec se jí ale zbavil sám.
Chřipka skolila celé rodiny, chybí antibiotika. Co dělat, když nejsou k mání předepsané léky?
Hlavně žádná „domácí řešení“. Pokud nejsou v lékárně dostupné předepsané přípravky, lékárníci zkonzultují vhodnou náhradu s lékařem a vydají pacientům alternativní lék. S takovým apelem směrem k veřejnosti přicházejí sami lékárníci a odrazují lidi od vymýšlení vlastních způsobů léčby. Respiračními chorobami nadále trpí jak malé děti, tak jejich rodiče. Česká republika ale zároveň bojuje s nedostatkem antibiotik a dalších léčebných přípravků. Některé mohou chybět na tuzemském trhu až do konce ledna.
Že antibiotika nezabírají, pocítil na vlastní kůži i David Zika. V roce 2017 měl úraz krční páteře a popáleniny na 50 procentech celého těla. Během léčení mu lékaři našli v těle bakterii, na kterou antibiotika nezabírala. „Léčili to, ale bakterie jsou čím dál tím víc rezistentní, takže to nezabíralo takovým způsobem, jakým všichni očekávali. Místo tří měsíců se to protáhlo na osm,“ říká Zika.
Argumenty jsou stále stejné
Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. „Problém spočívá v tom, že to se netýká pouze toho pacienta, který antibiotika dostane. Bakterie se může šířit i dále v populaci, takže když někdo antibiotika nadužívá, tak vytváří problém pro celou populaci,“ má jasno přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol Milan Trojánek. Vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková uvádí, že v Evropě každoročně umírá rámcově 35 tisíc lidí v důsledku infekce, která je způsobená bakterií rezistentní vůči antibiotikům.
Spotřeba antibiotik podle ministerstva zdravotnictví meziročně stoupla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. A nebrání tomu ani fakt, že antibiotika jsou na předpis. „To víte, jsou prázdniny, hory, dejte mi rychle něco, dejte mi antibiotika, ať můžu lyžovat. To se děje prakticky denně. Ale já se snažím těm lidem vysvětlit, že je to k ničemu a může jim to uškodit,“ poznamenává praktický lékař Martin Duda.
Experti proto doporučují lidem, aby důvěřovali svému lékaři a antibiotika používali ve chvílích, kdy to bude bezpodmínečně nutné.
