Chřipková epidemie se prohnala Českou republikou jako lavina. V lékárnách ale chybí antibiotika. Zdroj: Getty Images
Hlavně žádná „domácí řešení“. Pokud nejsou v lékárně dostupné předepsané přípravky, lékárníci zkonzultují vhodnou náhradu s lékařem a vydají pacientům alternativní lék. S takovým apelem směrem k veřejnosti přicházejí sami lékárníci a odrazují lidi od vymýšlení vlastních způsobů léčby. Respiračními chorobami nadále trpí jak malé děti, tak jejich rodiče. Česká republika ale zároveň bojuje s nedostatkem antibiotik a dalších léčebných přípravků. Některé mohou chybět na tuzemském trhu až do konce ledna.
Chřipková epidemie nadále trápí Českou republiku. S respiračním onemocněním bojují ve velkém nejen děti, ale i jejich rodiče. „Onemocněla mi dcera i syn, a to ještě před koncem roku. A od nich jsem se nakazila ještě já s manželem, tak doma všichni marodíme. Co jsem slyšela od kamarádek, nejsme sami, všichni smrkají, kašlou a leží. Nemocné jsou celé domácnosti, prohnalo se to populací jako lavina,“ popsala redakci CNN Prima NEWS Jana Kotková z Brna.
Mnohé rodiny ale trápí další problém, a to nedostatek předepsaných léků. „S manželem už to nějak ustojíme, ale pro děti je to peklo. Zvlášť u čtyřletého syna, má horečku a neustále pláče. Dostal antibiotika, ale nelze je sehnat. Obešli jsme tři lékárny a nikde nic. Lékárníci se nám ale snažili na místě pomoct. Zavolali našemu lékaři a hledali jsme společně náhradní léky. Nejsou možná tak ideální jako to, co nám původně předepsal praktik, ale aspoň něco,“ podělila se o svoji zkušenost Kotková.
Jiný postup totiž lékárníci ani nedoporučují – pacienti by se rozhodně neměli spoléhat na své vlastní alternativy nebo neodbornou domácí léčbu. „Lékárníci se s lékařem vždy pokouší najít náhradu, čili pacient nezůstane neléčen. Výpadek léků je ale velký problém a u antibiotik je situace nejkomplikovanější. Protože sami neznáme diagnózu daného pacienta, vždy se poradíme s jeho lékařem, podle toho zvolíme přípravek, který má daná lékárna k dispozici,“ vysvětlila Michaela Bažantová, mluvčí České lékárnické komory, proces, kterým si v posledních týdnech prošla nejspíše většina nemocných.
Hlavně ne „domácí samoléčbu“
Zdůraznila také, že pacient by se neměl pokoušet o své vlastní „zkratky“ a způsoby léčby. „Hlavně žádná domácí řešení. Pacienti lékům nerozumí. Na základě dohody s lékařem vždy vybereme alternativu, kterou můžeme rovnou vydat, aniž by musel pacient zpět do ordinace,“ zopakovala Bažantová apel směrem k veřejnosti.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob podotkl, že výpadky léků řeší nedávno vzniklá pracovní skupina, kterou vede náměstek Jakub Dvořáček. I on zmínil, že jsou k dispozici účinné alternativy, když se pacient nedostane k primárně předepisovanému přípravku. Situace kolem dětských léků na snížení horečky se navíc v posledních týdnech výrazně zlepšila – byly dodány statisíce balení a do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc kusů.
„Jednáme o nápravě situace k tomu, aby léčiv byl na trhu dostatek. V případě nemožnosti navýšení dodávek na straně výrobce je ministerstvo zdravotnictví připraveno využít všechny dostupné prostředky k vyřešení situace, včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění po vzoru antivirotik proti nemoci COVID-19. To umožňuje novela zákona o léčivech schválená na konci roku 2022,“ napsal Dvořáček v prohlášení resortu.
Experti rovněž vyzvali veřejnost, aby se lidé nesnažili nakupovat léky do zásoby, mohou totiž chybět jiným nemocným. „Procesy související s dostupností léčiv řeší Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) každý den a veškeré informace sdílí s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Vysoká nemocnost a výpadky dodávek trh s léčivy rozkolísaly. Situaci nyní může pomoci, když si každý z nás odnese z lékárny jen ty léčivé přípravky, které aktuálně potřebuje, a nebude si vytvářet velké zásoby, které třeba ani nespotřebuje,“ doporučuje ředitelka SÚKL Irena Storová.
Proč dochází k výpadkům léků?
O příčinách výpadků léků mluvil už v prosinci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Ten rovněž vysvětlil, proč mohou být některé země lépe zásobené než Česká republika. „Obecně je nedostatek léků dán tím, že v různé fázi vypadávají některé jejich komponenty. Když budete vyrábět čípek, musíte mít aktivní směs, ze které ho děláte, ale také formičky. Ty se ale produkovaly v Číně a prostě zmizely,“ řekl již dříve Válek.
Návrat roušek do MHD? Epidemie tomu nahrává, je to ale věc ministerstva, říká Prymula
Současné období epidemie respiračních onemocnění nahrává opětovnému zavedení povinnosti nosit roušku v městské hromadné dopravě, domnívá se epidemiolog Roman Prymula. Jedná se však prý o politické rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, ke kterému nejspíše nedojde. O potřebě ochrany dýchacích cest v budovách zdravotnických zařízení není podle odborníka pochyb.
Dodal, že ve výpadcích sehrála roli také narušená logistika kvůli covidovým restrikcím, laboratoře navíc měly problém restartovat výrobu na původní předpandemické kapacity.
„Závislost evropského trhu na dovozu je obrovská. A do toho se lék vyrábí vždy pro konkrétní trh. Když to řeknu zjednodušeně, týden vyrábí fabrika léčivo pro český trh, tedy s českým obalem a návodem. Další týden ho vyrábí pro rakouský, pak tři týdny třeba pro německý – má prostě více obyvatel,“ nastínil ministr zdravotnictví.
Pokud v dané zemi došlo k nedostatku nějakého konkrétního přípravku zrovna ve chvíli, kdy se léky vyráběly pro její trh, musela si zkrátka počkat. Některé státy se proto dočkaly své dodávky léčiv dříve než ostatní, tudíž je nemusel trápit výpadek v chladných zimních dnech.
