stalinismus

Rusko a Bělorusko by se nemělo účastnit olympijských her, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS katolický kněz Tomáš Halík. Upozornil, že Putin navazuje na to nejhorší ze sovětské éry – stalinismus. Evropa podle něj musí jasně signalizovat, že se současným Ruskem nesouhlasí.

„Stalin musí pracovat pro Rusko, pomáhat nám ve vítězství. Sám by si to přál,“ nadšeně uzavírá Pjotr Akopov, komentátor ruské zpravodajské agentury RIA Novosti, svůj text věnovaný výročí smrti sovětského tyrana. Jeho nadšená výzva však mizí v tichu. Jak je diktátor, jenž zemřel před 70 lety, vnímán v současném Rusku a proč pro některé představuje opozici vůči dnešnímu Putinovu režimu?

Ruský nejvyšší soud v úterý rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Podle českého ministerstva zahraničí je to důsledek represí vůči občanské společnosti a absence nezávislých soudů v Rusku.

Vysoké tresty 18, 16, 15 a 14 let vynesl minulý týden běloruský soud nad obviněnými, kteří loni podpořili demonstrace opozice. Nejvyšší trest dostal Sjarhej Cichanouski, manžel prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské. „Lukašenko propojuje stalinistické metody se současným světem,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS česká spisovatelka Radka Denemarková. Lidskoprávní aktivistka, která mimo jiné spolupracuje s čínským disentem a uvězněnému Cichanouskému poslala za mříže podpůrný dopis.

Od rozdělení Československa jsou nedílnou součástí Poslanecké sněmovny, letos jim však hrozí, že z ní po dlouhých letech vypadnou. Řeč je o KSČM. Komunisté pro nadcházející volby příliš nepřekvapili a sází na své staré tváře. Většinou kandidátky vedou bývalí či současní zákonodárci. Mladší krev je spíše ojedinělá. KSČM do voleb táhnou mimo jiné například známý poslanec Zdeněk Ondráček či bývalá zákonodárkyně proslulá stalinistickými názory Marta Semelová.

Obyvatelé Moskvy uctili památku obětí sovětského komunistického režimu. Kvůli pandemii koronaviru však nečetli jména obětí jako každý rok před sídlem tajné služby v centru ruské metropole, ale přesunuli jej na internet. Informoval o tom zpravodajský server Meduza.

V úterý 27. června 1950 v 5 hodin 38 minut ráno byla oběšena Milada Horáková (1901–⁠1950). S rozsudkem smrti tehdy souhlasili i přední umělci, akademici či sportovci. „Rozsudek je výstrahou pro všechny, kteří by u nás v Československé republice hledali působiště pro své hanebné cíle,“ prohlásil olympionik Emil Zátopek. Prezidentskou milost pro Horákovou však žádalo několik světových osobností, mezi nimi i Albert Einstein.