Od rozdělení Československa jsou nedílnou součástí Poslanecké sněmovny, letos jim však hrozí, že z ní po dlouhých letech vypadnou. Řeč je o KSČM. Komunisté pro nadcházející volby příliš nepřekvapili a sází na své staré tváře. Většinou kandidátky vedou bývalí či současní zákonodárci. Mladší krev je spíše ojedinělá. KSČM do voleb táhnou mimo jiné například známý poslanec Zdeněk Ondráček či bývalá zákonodárkyně proslulá stalinistickými názory Marta Semelová.
Při pohledu na kandidátní listinu komunistů pozorovatele mnoho nepřekvapí. Strana má na předních místech většinou své současné, případně bývalé, poslance.
Dolejš: Ti, kteří bojují s očkováním, jsou konspirační katastrofičtí exoti
Covid nebude tématem těchto voleb, myslí si komunistický poslanec Jiří Dolejš. Lidé, kteří si z očkování proti nemoci udělali téma, jsou podle něj konspirační exoti, uvedl v předvolební debatě Speciálu 360°: Hlas lidu na CNN Prima NEWS.
Velmi známé jméno mají komunisté v Praze. Jedničkou je zde totiž bývalá poslankyně Marta Semelová. Ta proslula zejména svými kontroverzními prohlášeními například o tom, že Milada Horáková, kterou komunistický režim v roce 1950 zavraždil po vykonstruovaném procesu, si „provaz zasloužila“. Ve straně je řazena ke krajní frakci stalinistů.
Podobného ražení je i bývalý místopředseda KSČM a pětka na pražské kandidátce Josef Skála. Stejně jako Semelová patří i on do ultrakonzervativního křídla dnešní komunistické strany. Zpochybnil například pravost zvacího dopisu Vasila Biľaka, kterým ospravedlnil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
V současném končícím volebním období se v Praze z řad komunistů probil pouze Jiří Dolejš, který je naopak považován za jednoho z liberálnějších představitelů KSČM. V roce 2017 díky preferenčním hlasům přeskočil Semelovou z druhého místa. Nyní se může o to samé znovu pokusit, ale až z 9. místa kandidátky.
Překvapení u předsedy Filipa
Mírným překvapením je postavení dlouholetého předsedy komunistů Vojtěcha Filipa. V předešlých letech byl totiž vždy lídrem v Jihočeském kraji, ale tentokrát musí vzít zavděk „až“ druhým místem. Před něj se dostala bývalá poslankyně Alena Nohavová. U Filipa může hrát roli fakt, že se již podle svých slov nemá v plánu ucházet o post předsedy na sjezdu KSČM po volbách.
Největší jména ve volbách
- ANO: Babiš chce znovu vládnout. Pomoci mu mají jeho ministři i žokej Váňa
- Spolu: Dovede Fiala Spolu k vítězství? Koalice nabízí řadu exministrů i Okamuru
- Piráti a Starostové: Piráti a STAN nejsou jen Bartoš s Rakušanem. Uspět chce i přeběhlík z ČSSD
- SPD: Posílí SPD? Okamura do voleb bere exministra Baštu i olympijského vítěze
- KSČM: Komunisté sází na „stalinistku“ Semelovou či Ondráčka, šéf Filip je až dvojkou
- ČSSD: ČSSD sází na „staré známé“ Špidlu a Škromacha, vytahuje i Stropnického
- Přísaha: Šlachta a kdo dál? Přísaha sází na prezidentského kandidáta a expolicisty
- Trikolora: Trikolora bez Klausů. Hnutí táhnou i miliardář Valenta či ekonom Ševčík
Ve Středočeském kraji je lídrem kandidátky šéf sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič, hned za ním je pak jeho poslanecká kolegyně Miloslava Vostrá. Na třetím místě se nachází bývalý poslanec Jan Klán, který se „vyznamenal“ zejména svojí prezentací na internetovém profilu, kde zveřejnil různé intimnosti jako třeba délku svého penisu či oblíbené polohy.
Donedávna nebylo jasné, zda se do voleb zapojí aktuálně jedna z nejvýraznějších komunistických poslankyň Hana Aulická Jírovcová. Nakonec se na kandidátce v Ústeckém kraji objevila, leč jako dvojka. Lídrem je bývalý náměstek hejtmana Jaroslav Komínek. Zkušenosti z poslanecké lavice má jednička KSČM v Karlovarském kraji Pavel Hojda, který seděl ve sněmovní lavici už na přelomu milénia, ale od roku 2013 v ní chybí.
Jedničkou je i kritik BIS Luzar
V čele dalších kandidátek jsou pak současní poslanci. V Plzeňském kraji je komunistickým lídrem Jiří Valenta, v Pardubickém Květa Matušovská a na Jižní Moravě kandiduje coby jednička poslanec Ivo Pojezný.
Poslanecký mandát má i lídr Moravskoslezského kraje Leo Luzar. Ten se v nedávné době zapojil svými komentáři do kauzy Vrbětice, když kritizoval práci Bezpečnostní informační služby ČR. Na kandidátce, kde je Luzar jedničkou, pak až na samém konci nalezneme nynějšího poslance a bývalého primátora Havířova Daniela Pawlase.
Uspěje bijec Ondráček či „objev“ Toráč?
Za jednu z hlavních tváří současných komunistů lze jednoznačně označit Zdeňka Ondráčka. Poslanec a lídr na Královéhradecku nejprve proslul tím, že patřil mezi členy Pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti za komunistického režimu a zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne počátkem roku 1989, na jehož konci došlo k pádu komunismu.
Filip o KSČM: V kampani nelžeme. Spíš je nám vyčítáno, že jsme příliš pragmatičtí
Předseda komunistů Vojtěch Filip povede stranu i do říjnových voleb. „Můžeme obhájit výsledek z roku 2017, ve Sněmovně si zasloužíme být,“ řekl ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
I dnes Ondráček budí emoce svými výroky či kroky, kdy například navštívil ukrajinské separatisty na Donbasu. Podle kritiků má být také napojen na Rusko.
Na královéhradecké kandidátce komunistů je pak na 9. místě teprve 21letý Filip Toráč. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS mimo jiné prohlásil, že lidé neočkovaní proti koronaviru trpí „jako židé ve Třetí říši“. Ke krvavé minulosti a justičním vraždám ze strany komunistického režimu kritiku bagatelizoval a řekl, že „každá vláda měla problémy“.
Končí Kováčik i Grebeníček
Neposlaneckou výjimkou na kandidátkách KSČM u lídrů v krajích jsou pouze Jan Koros a Ludvík Šulda. Prvně jmenovaný 24letý učitel vede komunisty v Libereckém kraji. Šulda již v politice jisté zkušenosti má, neboť byl v minulosti zastupitelem Olomouckého kraje.
Znovu již ale nekandiduje například dosavadní šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. I když ve Sněmovně působil od roku 1996, tak širší vedení KSČM jej už nezařadilo na kandidátku. Loni přitom Kováčik kandidoval v senátních volbách na Znojemsku. Pokračovat nebude ani bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček. Končí také poslanec Alexander Černý.
Komunistům aktuálně průzkumy příliš nepřejí. Pohybují se v nich kolem hranice 5 procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Poslední výzkumy je řadí spíše pod tuto laťku. Tím pádem tak reálně může nastat okamžik, kdy se KSČM poprvé od vzniku samostatné České republiky nedostane do dolní komory Parlamentu.